Astronauti na ISS opravují přístroj na hledání antihmoty. Třetí fázi mají úspěšně za sebou

Astronauti Luca Parmitano a Drew Morgan v pondělí úspěšně zvládli už třetí pracovní směnu vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S další fází opravy detektoru kosmického záření Alpha Magnetic Spectrometer (AMS) začali ve 12:31. Přímý přenos z šest a půl hodiny trvající pracovní směny vysílala na webu televize NASA.

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty. Za projektem stojí více než pět desítek institucí z 16 zemí. Na přípravě zařízení se podílela i brněnská společnost G.L. Electronic. 

Parmitano a Morgan zahájili údržbu a opravu AMS v pátek 15. listopadu, kdy se jim podařilo splnit všechny naplánované úkoly spojené s výměnou chladicího systému a opravou úniku chladicího média. Následující pátek mimo jiné připravili elektrickou kabeláž pro pozdější zapojení a také pomocí nástroje připomínajícího pákové kleště přestřihli osm nerezových trubek chladicího systému.

Práce na směny

Při pondělním výstupu do volného vesmíru se podařilo splnit všechny hlavní naplánované úkoly. Astronauti nainstalovali na povrchu orbitálního komplexu novou pumpu chladicího systému a připojili ji k trubkám, jež přestřihli při minulém výstupu. Jelikož postupovali rychleji, než se očekávalo, podařilo se jim ještě nad rámec hlavních úkolů na trubky nainstalovat speciální krycí pokrývku. Tím si ulehčili práci pro čtvrtý a poslední plánovaný výstup.

Podle NASA byly operace riskantní, protože přestřihnutím trubek vznikly na povrchu stanice ostré kraje. Těch se obvykle snaží inženýři vyvarovat, protože kvůli nim hrozí narušení vnějšího pláště skafandrů, což by mohlo astronauty ohrozit na životě.

Při dalším výstupu mají astronauti za úkol zkontrolovat, zda všechny propojené trubky těsní a zda jimi bez problémů obíhá chladicí médium. Pokud bude vše v pořádku, AMS bude moci být znovu uveden do provozu a začne znovu sbírat data. O případné další práci na AMS má NASA rozhodnout později.

Parmitano, který je nyní velitelem šestičlenné posádky ISS, v pondělí završil svůj pátý výstup do otevřeného kosmu, jeho kolega Morgan už šestý. Podporu jim z paluby ISS poskytovala americká astronautka Jessica Meirová, která obsluhovala mobilní robotický servisní systém Canadarm2. Celkově šlo už o 224. servisní úkon vykonaný vně ISS.

Současnou šestičlennou posádku Mezinárodní vesmírné stanice tvoří vedle Parmitana, Morgana a Meirové také americká astronautka Christina Kochová a ruští kosmonauti Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled