Astronauti na ISS opravují přístroj na hledání antihmoty. Třetí fázi mají úspěšně za sebou

Astronauti Luca Parmitano a Drew Morgan v pondělí úspěšně zvládli už třetí pracovní směnu vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S další fází opravy detektoru kosmického záření Alpha Magnetic Spectrometer (AMS) začali ve 12:31. Přímý přenos z šest a půl hodiny trvající pracovní směny vysílala na webu televize NASA.

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty. Za projektem stojí více než pět desítek institucí z 16 zemí. Na přípravě zařízení se podílela i brněnská společnost G.L. Electronic. 

Parmitano a Morgan zahájili údržbu a opravu AMS v pátek 15. listopadu, kdy se jim podařilo splnit všechny naplánované úkoly spojené s výměnou chladicího systému a opravou úniku chladicího média. Následující pátek mimo jiné připravili elektrickou kabeláž pro pozdější zapojení a také pomocí nástroje připomínajícího pákové kleště přestřihli osm nerezových trubek chladicího systému.

Práce na směny

Při pondělním výstupu do volného vesmíru se podařilo splnit všechny hlavní naplánované úkoly. Astronauti nainstalovali na povrchu orbitálního komplexu novou pumpu chladicího systému a připojili ji k trubkám, jež přestřihli při minulém výstupu. Jelikož postupovali rychleji, než se očekávalo, podařilo se jim ještě nad rámec hlavních úkolů na trubky nainstalovat speciální krycí pokrývku. Tím si ulehčili práci pro čtvrtý a poslední plánovaný výstup.

Podle NASA byly operace riskantní, protože přestřihnutím trubek vznikly na povrchu stanice ostré kraje. Těch se obvykle snaží inženýři vyvarovat, protože kvůli nim hrozí narušení vnějšího pláště skafandrů, což by mohlo astronauty ohrozit na životě.

Při dalším výstupu mají astronauti za úkol zkontrolovat, zda všechny propojené trubky těsní a zda jimi bez problémů obíhá chladicí médium. Pokud bude vše v pořádku, AMS bude moci být znovu uveden do provozu a začne znovu sbírat data. O případné další práci na AMS má NASA rozhodnout později.

Parmitano, který je nyní velitelem šestičlenné posádky ISS, v pondělí završil svůj pátý výstup do otevřeného kosmu, jeho kolega Morgan už šestý. Podporu jim z paluby ISS poskytovala americká astronautka Jessica Meirová, která obsluhovala mobilní robotický servisní systém Canadarm2. Celkově šlo už o 224. servisní úkon vykonaný vně ISS.

Současnou šestičlennou posádku Mezinárodní vesmírné stanice tvoří vedle Parmitana, Morgana a Meirové také americká astronautka Christina Kochová a ruští kosmonauti Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 2 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 20 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 22 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...