Astronauti na ISS opravují přístroj na hledání antihmoty. Třetí fázi mají úspěšně za sebou

Astronauti Luca Parmitano a Drew Morgan v pondělí úspěšně zvládli už třetí pracovní směnu vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S další fází opravy detektoru kosmického záření Alpha Magnetic Spectrometer (AMS) začali ve 12:31. Přímý přenos z šest a půl hodiny trvající pracovní směny vysílala na webu televize NASA.

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty. Za projektem stojí více než pět desítek institucí z 16 zemí. Na přípravě zařízení se podílela i brněnská společnost G.L. Electronic. 

Parmitano a Morgan zahájili údržbu a opravu AMS v pátek 15. listopadu, kdy se jim podařilo splnit všechny naplánované úkoly spojené s výměnou chladicího systému a opravou úniku chladicího média. Následující pátek mimo jiné připravili elektrickou kabeláž pro pozdější zapojení a také pomocí nástroje připomínajícího pákové kleště přestřihli osm nerezových trubek chladicího systému.

Práce na směny

Při pondělním výstupu do volného vesmíru se podařilo splnit všechny hlavní naplánované úkoly. Astronauti nainstalovali na povrchu orbitálního komplexu novou pumpu chladicího systému a připojili ji k trubkám, jež přestřihli při minulém výstupu. Jelikož postupovali rychleji, než se očekávalo, podařilo se jim ještě nad rámec hlavních úkolů na trubky nainstalovat speciální krycí pokrývku. Tím si ulehčili práci pro čtvrtý a poslední plánovaný výstup.

Podle NASA byly operace riskantní, protože přestřihnutím trubek vznikly na povrchu stanice ostré kraje. Těch se obvykle snaží inženýři vyvarovat, protože kvůli nim hrozí narušení vnějšího pláště skafandrů, což by mohlo astronauty ohrozit na životě.

Při dalším výstupu mají astronauti za úkol zkontrolovat, zda všechny propojené trubky těsní a zda jimi bez problémů obíhá chladicí médium. Pokud bude vše v pořádku, AMS bude moci být znovu uveden do provozu a začne znovu sbírat data. O případné další práci na AMS má NASA rozhodnout později.

Parmitano, který je nyní velitelem šestičlenné posádky ISS, v pondělí završil svůj pátý výstup do otevřeného kosmu, jeho kolega Morgan už šestý. Podporu jim z paluby ISS poskytovala americká astronautka Jessica Meirová, která obsluhovala mobilní robotický servisní systém Canadarm2. Celkově šlo už o 224. servisní úkon vykonaný vně ISS.

Současnou šestičlennou posádku Mezinárodní vesmírné stanice tvoří vedle Parmitana, Morgana a Meirové také americká astronautka Christina Kochová a ruští kosmonauti Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 2 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 5 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...