Astronauti na ISS opravují přístroj na hledání antihmoty. Třetí fázi mají úspěšně za sebou

Astronauti Luca Parmitano a Drew Morgan v pondělí úspěšně zvládli už třetí pracovní směnu vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S další fází opravy detektoru kosmického záření Alpha Magnetic Spectrometer (AMS) začali ve 12:31. Přímý přenos z šest a půl hodiny trvající pracovní směny vysílala na webu televize NASA.

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty. Za projektem stojí více než pět desítek institucí z 16 zemí. Na přípravě zařízení se podílela i brněnská společnost G.L. Electronic. 

Parmitano a Morgan zahájili údržbu a opravu AMS v pátek 15. listopadu, kdy se jim podařilo splnit všechny naplánované úkoly spojené s výměnou chladicího systému a opravou úniku chladicího média. Následující pátek mimo jiné připravili elektrickou kabeláž pro pozdější zapojení a také pomocí nástroje připomínajícího pákové kleště přestřihli osm nerezových trubek chladicího systému.

Práce na směny

Při pondělním výstupu do volného vesmíru se podařilo splnit všechny hlavní naplánované úkoly. Astronauti nainstalovali na povrchu orbitálního komplexu novou pumpu chladicího systému a připojili ji k trubkám, jež přestřihli při minulém výstupu. Jelikož postupovali rychleji, než se očekávalo, podařilo se jim ještě nad rámec hlavních úkolů na trubky nainstalovat speciální krycí pokrývku. Tím si ulehčili práci pro čtvrtý a poslední plánovaný výstup.

Podle NASA byly operace riskantní, protože přestřihnutím trubek vznikly na povrchu stanice ostré kraje. Těch se obvykle snaží inženýři vyvarovat, protože kvůli nim hrozí narušení vnějšího pláště skafandrů, což by mohlo astronauty ohrozit na životě.

Při dalším výstupu mají astronauti za úkol zkontrolovat, zda všechny propojené trubky těsní a zda jimi bez problémů obíhá chladicí médium. Pokud bude vše v pořádku, AMS bude moci být znovu uveden do provozu a začne znovu sbírat data. O případné další práci na AMS má NASA rozhodnout později.

Parmitano, který je nyní velitelem šestičlenné posádky ISS, v pondělí završil svůj pátý výstup do otevřeného kosmu, jeho kolega Morgan už šestý. Podporu jim z paluby ISS poskytovala americká astronautka Jessica Meirová, která obsluhovala mobilní robotický servisní systém Canadarm2. Celkově šlo už o 224. servisní úkon vykonaný vně ISS.

Současnou šestičlennou posádku Mezinárodní vesmírné stanice tvoří vedle Parmitana, Morgana a Meirové také americká astronautka Christina Kochová a ruští kosmonauti Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 6 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 12 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 13 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...