Astronauti na ISS našli po osmi měsících záhadně ztracené rajče

Astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se podařilo přijít na kloub gurmánské záhadě. Nalezli maličké rajče, které bylo součástí závěrečné sklizně z experimentu Veg-05 a posledních osm měsíců se pohřešovalo, napsal server Space.com.

„Dlouho jsme podezírali našeho přítele Franka Rubia, který už odjel domů, že rajče snědl. Ale teď můžeme jeho jméno očistit. Rajče jsme našli,“ řekla s úsměvem astronautka amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jasmin Moghbeliová tento týden v živém přenosu ze stanice s odkazem na svého kolegu z NASA.

Drobný incident na rozlehlé stanici, která má obytnou a pracovní plochu odpovídající domu se šesti ložnicemi, se odehrál na konci března 2023. Všichni astronauti na ISS tehdy dostali vzorky rajčat vypěstovaných ve vesmíru uložené v uzavíratelných sáčcích. Rubiův exemplář, široký zhruba 2,5 centimetru, ale odplul v prostředí mikrogravitace dřív, než se do něj astronaut mohl zakousnout.

Rubia se na ztracené rajče ptali reportéři už 13. října, zhruba dva týdny po jeho návratu na Zemi. Tehdy si Američan stěžoval, že se mu rajče nepodařilo najít, ačkoliv jeho hledáním strávil „18 až 20 hodin svého volného času“.

„Jádrem problému je, že je tam vlhkost okolo 17 procent. Pravděpodobně je vysušené tak moc, že nepoznáte, co to je, a někdo ten sáček prostě vyhodil,“ řekl Rubio. Vyjádřil ale naději, že „malou seschlou“ zeleninu někdo jednoho dne najde.

Rubio spolu s ruskými kosmonauty Sergejem Prokopjevem a Dmitrijem Petelinem odletěl na ISS loni 21. září. Jejich původně půlroční mise se ale protáhla na více než rok, když jejich návratový modul poškodil patrně mikrometeorit. Trojice nakonec přistála letos v září v kazachstánské stepi po 371 dnech ve vesmíru, což je třetí nejdelší pobyt mimo naši planetu v historii. Jde zároveň o rekordní dobu pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 6 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 11 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 13 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...