Astronauti na ISS našli po osmi měsících záhadně ztracené rajče

Astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se podařilo přijít na kloub gurmánské záhadě. Nalezli maličké rajče, které bylo součástí závěrečné sklizně z experimentu Veg-05 a posledních osm měsíců se pohřešovalo, napsal server Space.com.

„Dlouho jsme podezírali našeho přítele Franka Rubia, který už odjel domů, že rajče snědl. Ale teď můžeme jeho jméno očistit. Rajče jsme našli,“ řekla s úsměvem astronautka amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jasmin Moghbeliová tento týden v živém přenosu ze stanice s odkazem na svého kolegu z NASA.

Drobný incident na rozlehlé stanici, která má obytnou a pracovní plochu odpovídající domu se šesti ložnicemi, se odehrál na konci března 2023. Všichni astronauti na ISS tehdy dostali vzorky rajčat vypěstovaných ve vesmíru uložené v uzavíratelných sáčcích. Rubiův exemplář, široký zhruba 2,5 centimetru, ale odplul v prostředí mikrogravitace dřív, než se do něj astronaut mohl zakousnout.

Rubia se na ztracené rajče ptali reportéři už 13. října, zhruba dva týdny po jeho návratu na Zemi. Tehdy si Američan stěžoval, že se mu rajče nepodařilo najít, ačkoliv jeho hledáním strávil „18 až 20 hodin svého volného času“.

„Jádrem problému je, že je tam vlhkost okolo 17 procent. Pravděpodobně je vysušené tak moc, že nepoznáte, co to je, a někdo ten sáček prostě vyhodil,“ řekl Rubio. Vyjádřil ale naději, že „malou seschlou“ zeleninu někdo jednoho dne najde.

Rubio spolu s ruskými kosmonauty Sergejem Prokopjevem a Dmitrijem Petelinem odletěl na ISS loni 21. září. Jejich původně půlroční mise se ale protáhla na více než rok, když jejich návratový modul poškodil patrně mikrometeorit. Trojice nakonec přistála letos v září v kazachstánské stepi po 371 dnech ve vesmíru, což je třetí nejdelší pobyt mimo naši planetu v historii. Jde zároveň o rekordní dobu pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 9 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 23 hhodinami

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
před 23 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.