Astrobiologové: Život ve vesmíru nám bude podobnější, než kdo čeká

Hollywoodské filmy se předhánějí v tom, jak bizarní mimozemšťany dokáží jejich triková studia vytvořit. Čím je vzhled mimozemských tvorů podivnější, tím více je oceňován. Podle nové studie je ale pravděpodobnější, že obyvatelé cizích světů nám budou spíše podobní.

Život ve vesmíru se řídí stejnými zákony evoluční teorie jako život na Zemi, tvrdí vědci z Oxfordu. V práci, která vyšla v odborném časopise International Journal of Astrobiology, ji poprvé využili pro předpovědi toho, jak by se toho dalo využít pro předpovědi vzhledu organismů na jiných místech vesmíru. Z modelu, který vytvořili, jim vyšlo, že mimozemšťané jsou zřejmě utvářeni stejnými zákony a pravidly, které daly vzniknout i člověku na Zemi.

Hlavním autorem tohoto výzkumu je Sam Levin, který se v Oxfordu věnuje zoologii. K práci uvedl: „Základním úkolem astrobiologů je uvažovat o tom, jak by mohl vypadat mimozemský život. Ale vytvářet takové předpovědi je nesmírně obtížné, známe totiž jen jeden život, ten na Zemi, z něhož pak odvozujeme jiné možnosti života na jiných vesmírných tělesech. Až doposud se k tomu přistupovalo mechanicky: vzalo se to, co známe ze Země, přidalo, co víme o chemii, geologii a fyzice. A podle toho se dělaly předpovědi o mimozemšťanech.“

Evoluční přístup hledá komplexicitu

Oxfordští vědci se tedy pokusili o poněkud odlišný přístup. „Využili jsme evoluční teorii, abychom vytvářeli předpovědi nezávislé na detailech o pozemském prostředí. Je to úplně jiný přístup, protože teoretické předpovědi vycházející z evolučních zákonů se týkají i organismů založených například na křemíku (místo uhlíku), takových, které nemají DNA nebo třeba dýchají dusík,“ popsal Levin.

Narůstající komplexicita u teoretického mimozemského organismu
Zdroj: University of Oxford

S tímto originálním přístupem, který trošku připomíná nějakou počítačovou hru, začali vědci vytvářet předpovědi, které jsou zcela nezávislé na faktech o pozemských ekosystémech nebo realitě. Věnovali se zejména fenoménu komplexicity – tedy tomu, jak by se mimo Zemi mohly vyvíjet stále složitější organismy. Jejím důsledkem je na Zemi vznik mnohobuněčných organismů a ve výsledku tak složitých forem života, jako je člověk. Na Zemi se komplexicita zvyšovala v důsledku několika událostí, kdy se během extrémních podmínek nebo zásadních planetárních změn odehraje přeměna jednoduššího druhu organismu v něco složitějšího.

Ve studii vědci dokonce byli schopní přijít i s poměrně značně specifickými předpověďmi toho, jak by takové komplexní mimozemské formy života vypadaly. Levin vysvětluje: „Stále nejsme schopní říci, jestli mimozemšťané chodí po dvou nebo čtyřech končetinách, ani nevíme, jestli budou mít zelené oči. Ale věříme, že evoluční teorie nám nabízí jedinečný nástroj k tomu, abychom pochopili, jací by mimozemšťané mohli být. Nějaké takové úvahy jsme v naší práci provedli. Předpovídáme, že mimozemský život musel stejně jako ten pozemský projít okamžiky značných změn, během nichž došlo ke zvyšování jejich komplexicity. Můžeme říci, že existuje jistá pravděpodobnost, že evoluce způsobila, že vypadají podobně jako my. Stejně jako u lidí by mohlo jít o hierarchii organismů, které dohromady tvoří mimozemšťana. Na každé úrovni jsou zřejmě mechanismy, které eliminují možné konflikty, udržují spolupráci a drží tvora dohromady.“

Vesmír plný života?

Také člověk je vlastně tvorem, který se skládá z jiných organismů, jež jsou jen řadou mechanismů držené na uzdě a nucené ke spolupráci v zájmu „vyššího dobra“ – tedy člověka. Naše tělo je tvořeno miliony mikroorganismů, bakterií a dalších biologických činitelů, které evoluce dala dohromady.

Jen v naší galaxii existují potenciálně statisíce obyvatelných planet, teleskopy objevují stále nové, kde není vyloučena přítomnost života. Protože ale nejsme schopní je zkoumat ve větším detailu, bude astrobiologie zřejmě ještě dlouho čistě teoretickou vědou.

Zřejmě největší nadějí na objev života ve vesmíru v současné době představuje Enceladus, velmi pozoruhodný měsíc planety Saturn. Nejnovější výzkum totiž naznačuje existenci podpovrchového oceánu, jenž představuje vhodné prostředí, kde případně pátrat po stopách možného mimozemského života. Je již naplánováno několik budoucích robotických misí, které by ho tam měly hledat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 48 mminutami

Tetování poškozuje imunitu a může snižovat účinnost vakcín, zjistila studie

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
před 1 hhodinou

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 20 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 21 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
včera v 10:23

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
včera v 10:03

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
9. 12. 2025

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
9. 12. 2025
Načítání...