Astrobiologové: Život ve vesmíru nám bude podobnější, než kdo čeká

Hollywoodské filmy se předhánějí v tom, jak bizarní mimozemšťany dokáží jejich triková studia vytvořit. Čím je vzhled mimozemských tvorů podivnější, tím více je oceňován. Podle nové studie je ale pravděpodobnější, že obyvatelé cizích světů nám budou spíše podobní.

Život ve vesmíru se řídí stejnými zákony evoluční teorie jako život na Zemi, tvrdí vědci z Oxfordu. V práci, která vyšla v odborném časopise International Journal of Astrobiology, ji poprvé využili pro předpovědi toho, jak by se toho dalo využít pro předpovědi vzhledu organismů na jiných místech vesmíru. Z modelu, který vytvořili, jim vyšlo, že mimozemšťané jsou zřejmě utvářeni stejnými zákony a pravidly, které daly vzniknout i člověku na Zemi.

Hlavním autorem tohoto výzkumu je Sam Levin, který se v Oxfordu věnuje zoologii. K práci uvedl: „Základním úkolem astrobiologů je uvažovat o tom, jak by mohl vypadat mimozemský život. Ale vytvářet takové předpovědi je nesmírně obtížné, známe totiž jen jeden život, ten na Zemi, z něhož pak odvozujeme jiné možnosti života na jiných vesmírných tělesech. Až doposud se k tomu přistupovalo mechanicky: vzalo se to, co známe ze Země, přidalo, co víme o chemii, geologii a fyzice. A podle toho se dělaly předpovědi o mimozemšťanech.“

Evoluční přístup hledá komplexicitu

Oxfordští vědci se tedy pokusili o poněkud odlišný přístup. „Využili jsme evoluční teorii, abychom vytvářeli předpovědi nezávislé na detailech o pozemském prostředí. Je to úplně jiný přístup, protože teoretické předpovědi vycházející z evolučních zákonů se týkají i organismů založených například na křemíku (místo uhlíku), takových, které nemají DNA nebo třeba dýchají dusík,“ popsal Levin.

Narůstající komplexicita u teoretického mimozemského organismu
Zdroj: University of Oxford

S tímto originálním přístupem, který trošku připomíná nějakou počítačovou hru, začali vědci vytvářet předpovědi, které jsou zcela nezávislé na faktech o pozemských ekosystémech nebo realitě. Věnovali se zejména fenoménu komplexicity – tedy tomu, jak by se mimo Zemi mohly vyvíjet stále složitější organismy. Jejím důsledkem je na Zemi vznik mnohobuněčných organismů a ve výsledku tak složitých forem života, jako je člověk. Na Zemi se komplexicita zvyšovala v důsledku několika událostí, kdy se během extrémních podmínek nebo zásadních planetárních změn odehraje přeměna jednoduššího druhu organismu v něco složitějšího.

Ve studii vědci dokonce byli schopní přijít i s poměrně značně specifickými předpověďmi toho, jak by takové komplexní mimozemské formy života vypadaly. Levin vysvětluje: „Stále nejsme schopní říci, jestli mimozemšťané chodí po dvou nebo čtyřech končetinách, ani nevíme, jestli budou mít zelené oči. Ale věříme, že evoluční teorie nám nabízí jedinečný nástroj k tomu, abychom pochopili, jací by mimozemšťané mohli být. Nějaké takové úvahy jsme v naší práci provedli. Předpovídáme, že mimozemský život musel stejně jako ten pozemský projít okamžiky značných změn, během nichž došlo ke zvyšování jejich komplexicity. Můžeme říci, že existuje jistá pravděpodobnost, že evoluce způsobila, že vypadají podobně jako my. Stejně jako u lidí by mohlo jít o hierarchii organismů, které dohromady tvoří mimozemšťana. Na každé úrovni jsou zřejmě mechanismy, které eliminují možné konflikty, udržují spolupráci a drží tvora dohromady.“

Vesmír plný života?

Také člověk je vlastně tvorem, který se skládá z jiných organismů, jež jsou jen řadou mechanismů držené na uzdě a nucené ke spolupráci v zájmu „vyššího dobra“ – tedy člověka. Naše tělo je tvořeno miliony mikroorganismů, bakterií a dalších biologických činitelů, které evoluce dala dohromady.

Jen v naší galaxii existují potenciálně statisíce obyvatelných planet, teleskopy objevují stále nové, kde není vyloučena přítomnost života. Protože ale nejsme schopní je zkoumat ve větším detailu, bude astrobiologie zřejmě ještě dlouho čistě teoretickou vědou.

Zřejmě největší nadějí na objev života ve vesmíru v současné době představuje Enceladus, velmi pozoruhodný měsíc planety Saturn. Nejnovější výzkum totiž naznačuje existenci podpovrchového oceánu, jenž představuje vhodné prostředí, kde případně pátrat po stopách možného mimozemského života. Je již naplánováno několik budoucích robotických misí, které by ho tam měly hledat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 4 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 5 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 7 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 11 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
včera v 17:49

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
včera v 16:36

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...