Asi 85 procent Čechů má vyšší hladinu cholesterolu, jen minimum za to nemůže

Každý dvoustý obyvatel Česka má podle odborníků vrozenou vysokou hladinu cholesterolu, kterou není možné ovlivnit změnou životosprávy. Pokud se pacienti s touto chorobou neléčí, hrozí jim infarkt či mrtvice už ve věku kolem 30 let. U příležitosti konání mezinárodního kongresu to novinářům řekl předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík.

Před třemi lety odhady mluvily o tom, že takzvaná familiární hypercholesterolémie se vyskytuje u každého 500. jedince. Na základě výzkumů a dat z několika desítek zemí se ale podle Vrablíka ukazuje, že v evropské populaci se nemoc týká každého 200. jedince. V Česku je tedy zřejmě kolem 40 000 lidí s tímto dědičným onemocněním, odborníci zatím poruchu odhalili asi u 7000.

Léčitelná – ale nevyléčitelná choroba

Podle Vrablíka jde o nejčastější vrozené onemocnění metabolismu. „Onemocnění je nevyléčitelné, ale léčitelné a všem negativním dopadům na cévní systém se dá předejít. Bohužel většina pacientů postižených touto genetickou chorobou o svém onemocnění neví a stále se setkáváme s poměrně velkým počtem pacientů, u kterých se onemocnění odhalí až poté, co jsou vyšetřeni v nemocnici po infarktu,“ řekl Vrablík.

Nahrávám video

Odhalit u lidí s vysokým cholesterolem dědičné onemocnění a pomoci jim se snaží pacientská organizace Diagnóza FH. Na jejím webu zájemci naleznou důležité informace o nemoci. Jak jsou na tom s cholesterolem, mohou lidé zjistit i v rámci běžné bezplatné preventivní prohlídky u praktického lékaře.

Vysokou hladinu cholesterolu má většina české populace. Podle Vrablíka má asi 85 procent lidí v Česku vyšší hladinu cholesterolu, než je doporučována. Vysoký cholesterol může způsobit předčasný rozvoj aterosklerózy, tedy kornatění cév, a vznik infarktu a mrtvice. U „běžných“ případů je možné hladinu cholesterolu ovlivnit změnou životosprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 11 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...