Jihoafričtí archeologové odhalili primitivní pravěká lůžka, která si vytvářeli první lidé z trávy a popela. Postele z doby kamenné byly nečekaně sofistikované, uvádějí autoři výzkumu.
Archeologové objevili nejstarší postel. Vznikla před 200 tisíci lety a měla i ochranu proti hmyzu
„Objevili jsme postele z trávy, které se využívaly, aby sloužily jako pohodlná místa pro odpočinek a spánek lidem žijícím v jeskyni Border před asi 200 tisíci lety,“ popsali objev vědci v odborném žurnálu Science.
Tato jeskyně leží v pohoří Lebombo na pomezí Jižní Afriky a Svazijska. Lidé ji využívali už v době před přibližně 227 tisíci lety a přestali ji obývat až kolem roku 1000 našeho letopočtu. Lůžko, které tam nyní vědci objevili, je zdaleka nejstarší z těch, která jsou známá. Překonalo výrazně stářím i to, které drželo rekord doposud – lůžko pocházející z doby před 77 tisíci lety z oblasti Sibudu v Jižní Africe.
Současný objev je jednak velice cenný, ale také nečekaný, normálně se totiž měkký rostlinný materiál, jako je tráva, neuchová tak dlouho.
Jeskyně Border je ale výjimečná svými vlastnostmi – poskytuje organickému materiálu podmínky, za nichž může vydržet mnohem déle, než je běžné. Během rozsáhlého výzkumu v letech 2015-2019 se v jeskyni povedlo najít stopy velmi dobře zachované hmoty, v níž analýzy odhalily fosilizovanou trávu.
„Tato vrstva trávy musela být dost silná, zřejmě asi 30 centimetrů. A ležela na čistém podkladu z popela, takže to celé muselo být dost pohodlné, určitě jako postel v kempu nebo jednoduchá matrace,“ uvedli autoři výzkumu pro web IO9.
Tráva jako lůžkoviny
Během archeologického průzkumu vědci odkryli zvláštní nezvykle tenkou vrstvu pod podlahou jeskyně. Její části opatrně odebrali a poslali do špičkové laboratoře vybavené speciálním elektronovým mikroskopem. Rozbor odhalit, že v této vrstvě byly bohatě zastoupeny rostlinné materiály, zejména trávy Megathyrsus maximus. Ta roste před ústím jeskyně dodnes.
Tráva Megathyrsus maximus může dorůstat do výšky až 150 centimetrů
Tato tráva byla použita zřejmě jako lůžkovina. Ještě zajímavější je pak popel, který ležel pod ní. Ten měl zřejmě rovnou několik účelů: jednak pomáhal tomu, aby byl povrch jeskyně pod trávou rovnější a fungoval i jako tepelná izolace, ale navíc plnil i roli jakéhosi přípravku proti hmyzu.
Některé kultury totiž popel využívají právě jako prostředek proti bodavému hmyzu. Zda šlo ze strany obyvatel jeskyně Border o vědomé chování, nebo je to jen náhoda, vědci zatím nevědí. Předpokládají však, že popel pocházel ze starých lůžek, která se spálila a pak se přes ně položila vrstva čerstvé trávy. Právě to obyvatelům jeskyně umožňovalo ji dlouhodobě obývat.