Archeologové objevili Jeskyni jaguářího boha. Leží pod mayským městem Chichén Itzá

Na začátku března oznámili mexičtí archeologové výsledky výzkumu v jeskynním systému Balamkú. Našli tam velké množství unikátních předmětů spojených s mayskou kulturou.

V roce 1966 našli farmáři na poloostrově Yucatán vstup do jeskynního systému. Byla to naprostá náhoda, ale vesničané stejně nález oznámili mexickým archeologům. Ti vstup do jeskyní uzavřeli, aby do nich nikdo nepovolaný nepronikl. Od té doby utekly desítky let a na existenci jeskyní se téměř zapomnělo.

Naštěstí si jeden z místních na objev pamatoval a vloni tam archeology znovu zavedl. Tajemství, které leželo na dosah víc než půl století pod mayským městem Chichén Itzá, konečně mohli prozkoumat experti. Mexičtí archeologové v jeskyni Balamkú (neboli Jeskyně jaguářího boha) objevili stovky skvěle zachovaných mayských artefaktů.

Chichén Itzá v Mexiku
Zdroj: Bjørn Christian Tørrissen/Wikipedia Commons

„Balankú nám pomůže přepsat příběh Chichén Itzá. Stovky archeologických artefaktů, které ležely v sedmi místnostech s rituálními oběťmi, jsou skvěle zachované,“ uvedl archeolog Guillermo de Anda, který výzkum vedl.

Podle vědců přiměla sucha na Yucatánu v období mezi roky 700–1000 obyvatele této oblasti, aby začali pátrat po nových zdrojích vody. Našli ji v takzvaných cenotách – zatopených jeskyních krasového původu – a také v jeskynních systémech, které jsou s nimi propojené. Ale kromě životodárné tekutiny zde Mayové našli také bohy.

Vstup do mayského podsvětí

„Pro starodávné Maye představovaly jeskyně a cenoty vchody do podsvětí,“ popsala antropoložka Holley Moyesová v National Geographic. „Znamenaly pro ně ta nejposvátnější místa; podle nich se plánovaly stavby měst a vesnic, ale také společenská organizace komunit. Jsou zásadní a nesmírně důležité pro celou mayskou kulturu,“ dodává.

Díky tomu se v nich dá nalézt spousta dokladů o tom, jaká tato kultura byla. Jsou stejně podivné a důležité jako stavby na povrchu. Jedním z nejznámějších pozemních mayských staveb je El Castillo neboli Kukulkánův chrám – ohromná pyramida tvoří jednu z nejdůležitějších částí Chichén Itzá. A navíc leží jen tři kilometry od nově prozkoumané jeskyně. Blízkost k chrámu vědcům naznačuje, že Balamkú bylo nesmírně důležité místo.

„Protože obsah Jeskyně jaguářího boha byl staletí uzavřený, obsahuje důležité informace týkající se vzniku i pádu města Chichén Itzá, i těch, kdo tohle ikonické město založili,“ říká de Anda. Mezi nálezy, které archeologové zatím popsali, jsou především nádoby na potraviny i vodu, často zdobené podobiznou nebo symboly Tlaloka, boha vody a plodnosti uctívaného řadou středoamerických kultur.

Některé předměty obsahují stopy potravin, kostí, minerálů a také semen. Analýzou těchto materiálů se vědci chtějí dozvědět ještě víc o mayské kultuře. Vědci jsou velmi optimističtí, protože celý jeskynní systém je velmi rozsáhlý a dá se tedy očekávat množství dalších zajímavých nálezů. Do hlubin jeskyní se kvůli jejich špatné přístupnosti zatím archeologové nedostali.

Utajené místo

Balamkú je totiž velmi špatně dostupné. Archeologům brání v průzkumu stejný fakt, který je zodpovědný za to, že se toto místo dochovalo prakticky neporušené až do současnosti – tedy nízké stropy jeskyní, jež jsou jen 40 centimetrů nad zemí. Je tam také nedostatek kyslíku a výzkum komplikují i jediní současní obyvatelé jeskyní, hadi.

Archeologové jsou ale nadšení a na obtíže si nestěžují. „Tohle místo je výjimečné,“ prohlásil de Anda pro deník The New York Times. „Teď přichází čas pro zdokumentování, ochranu a konzervaci tohoto jedinečného a úžasného místa,“ dodal. Vědci současně budou pokračovat ve výzkumu hlubších a méně dostupných oblastí jeskynního systému. Doufají, že najdou propojení s nedalekou pyramidou.

Ve městě jsou totiž nejméně dvě cenoty, které fungovaly jako zásobárna pitné vody. Ta nejslavnější se jmenuje Studna obětí, Mayové v ní prováděli lidské oběti. „Ani jsem nemohl mluvit, začal jsem brečet,“ popsal de Anda okamžik, kdy do neprozkoumané jeskyně poprvé vstoupil. „Uvnitř můžete úplně cítit blízkost Mayů, kteří si zde uložili svoje předměty,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025

Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.
11. 6. 2025

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
11. 6. 2025
Načítání...