Archeologové objevili Jeskyni jaguářího boha. Leží pod mayským městem Chichén Itzá

Na začátku března oznámili mexičtí archeologové výsledky výzkumu v jeskynním systému Balamkú. Našli tam velké množství unikátních předmětů spojených s mayskou kulturou.

V roce 1966 našli farmáři na poloostrově Yucatán vstup do jeskynního systému. Byla to naprostá náhoda, ale vesničané stejně nález oznámili mexickým archeologům. Ti vstup do jeskyní uzavřeli, aby do nich nikdo nepovolaný nepronikl. Od té doby utekly desítky let a na existenci jeskyní se téměř zapomnělo.

Naštěstí si jeden z místních na objev pamatoval a vloni tam archeology znovu zavedl. Tajemství, které leželo na dosah víc než půl století pod mayským městem Chichén Itzá, konečně mohli prozkoumat experti. Mexičtí archeologové v jeskyni Balamkú (neboli Jeskyně jaguářího boha) objevili stovky skvěle zachovaných mayských artefaktů.

Chichén Itzá v Mexiku
Zdroj: Bjørn Christian Tørrissen/Wikipedia Commons

„Balankú nám pomůže přepsat příběh Chichén Itzá. Stovky archeologických artefaktů, které ležely v sedmi místnostech s rituálními oběťmi, jsou skvěle zachované,“ uvedl archeolog Guillermo de Anda, který výzkum vedl.

Podle vědců přiměla sucha na Yucatánu v období mezi roky 700–1000 obyvatele této oblasti, aby začali pátrat po nových zdrojích vody. Našli ji v takzvaných cenotách – zatopených jeskyních krasového původu – a také v jeskynních systémech, které jsou s nimi propojené. Ale kromě životodárné tekutiny zde Mayové našli také bohy.

Vstup do mayského podsvětí

„Pro starodávné Maye představovaly jeskyně a cenoty vchody do podsvětí,“ popsala antropoložka Holley Moyesová v National Geographic. „Znamenaly pro ně ta nejposvátnější místa; podle nich se plánovaly stavby měst a vesnic, ale také společenská organizace komunit. Jsou zásadní a nesmírně důležité pro celou mayskou kulturu,“ dodává.

Díky tomu se v nich dá nalézt spousta dokladů o tom, jaká tato kultura byla. Jsou stejně podivné a důležité jako stavby na povrchu. Jedním z nejznámějších pozemních mayských staveb je El Castillo neboli Kukulkánův chrám – ohromná pyramida tvoří jednu z nejdůležitějších částí Chichén Itzá. A navíc leží jen tři kilometry od nově prozkoumané jeskyně. Blízkost k chrámu vědcům naznačuje, že Balamkú bylo nesmírně důležité místo.

„Protože obsah Jeskyně jaguářího boha byl staletí uzavřený, obsahuje důležité informace týkající se vzniku i pádu města Chichén Itzá, i těch, kdo tohle ikonické město založili,“ říká de Anda. Mezi nálezy, které archeologové zatím popsali, jsou především nádoby na potraviny i vodu, často zdobené podobiznou nebo symboly Tlaloka, boha vody a plodnosti uctívaného řadou středoamerických kultur.

Některé předměty obsahují stopy potravin, kostí, minerálů a také semen. Analýzou těchto materiálů se vědci chtějí dozvědět ještě víc o mayské kultuře. Vědci jsou velmi optimističtí, protože celý jeskynní systém je velmi rozsáhlý a dá se tedy očekávat množství dalších zajímavých nálezů. Do hlubin jeskyní se kvůli jejich špatné přístupnosti zatím archeologové nedostali.

Utajené místo

Balamkú je totiž velmi špatně dostupné. Archeologům brání v průzkumu stejný fakt, který je zodpovědný za to, že se toto místo dochovalo prakticky neporušené až do současnosti – tedy nízké stropy jeskyní, jež jsou jen 40 centimetrů nad zemí. Je tam také nedostatek kyslíku a výzkum komplikují i jediní současní obyvatelé jeskyní, hadi.

Archeologové jsou ale nadšení a na obtíže si nestěžují. „Tohle místo je výjimečné,“ prohlásil de Anda pro deník The New York Times. „Teď přichází čas pro zdokumentování, ochranu a konzervaci tohoto jedinečného a úžasného místa,“ dodal. Vědci současně budou pokračovat ve výzkumu hlubších a méně dostupných oblastí jeskynního systému. Doufají, že najdou propojení s nedalekou pyramidou.

Ve městě jsou totiž nejméně dvě cenoty, které fungovaly jako zásobárna pitné vody. Ta nejslavnější se jmenuje Studna obětí, Mayové v ní prováděli lidské oběti. „Ani jsem nemohl mluvit, začal jsem brečet,“ popsal de Anda okamžik, kdy do neprozkoumané jeskyně poprvé vstoupil. „Uvnitř můžete úplně cítit blízkost Mayů, kteří si zde uložili svoje předměty,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 8 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 9 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 12 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 14 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 16 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...