Archeologové objevili Jeskyni jaguářího boha. Leží pod mayským městem Chichén Itzá

Na začátku března oznámili mexičtí archeologové výsledky výzkumu v jeskynním systému Balamkú. Našli tam velké množství unikátních předmětů spojených s mayskou kulturou.

V roce 1966 našli farmáři na poloostrově Yucatán vstup do jeskynního systému. Byla to naprostá náhoda, ale vesničané stejně nález oznámili mexickým archeologům. Ti vstup do jeskyní uzavřeli, aby do nich nikdo nepovolaný nepronikl. Od té doby utekly desítky let a na existenci jeskyní se téměř zapomnělo.

Naštěstí si jeden z místních na objev pamatoval a vloni tam archeology znovu zavedl. Tajemství, které leželo na dosah víc než půl století pod mayským městem Chichén Itzá, konečně mohli prozkoumat experti. Mexičtí archeologové v jeskyni Balamkú (neboli Jeskyně jaguářího boha) objevili stovky skvěle zachovaných mayských artefaktů.

Chichén Itzá v Mexiku
Zdroj: Bjørn Christian Tørrissen/Wikipedia Commons

„Balankú nám pomůže přepsat příběh Chichén Itzá. Stovky archeologických artefaktů, které ležely v sedmi místnostech s rituálními oběťmi, jsou skvěle zachované,“ uvedl archeolog Guillermo de Anda, který výzkum vedl.

Podle vědců přiměla sucha na Yucatánu v období mezi roky 700–1000 obyvatele této oblasti, aby začali pátrat po nových zdrojích vody. Našli ji v takzvaných cenotách – zatopených jeskyních krasového původu – a také v jeskynních systémech, které jsou s nimi propojené. Ale kromě životodárné tekutiny zde Mayové našli také bohy.

Vstup do mayského podsvětí

„Pro starodávné Maye představovaly jeskyně a cenoty vchody do podsvětí,“ popsala antropoložka Holley Moyesová v National Geographic. „Znamenaly pro ně ta nejposvátnější místa; podle nich se plánovaly stavby měst a vesnic, ale také společenská organizace komunit. Jsou zásadní a nesmírně důležité pro celou mayskou kulturu,“ dodává.

Díky tomu se v nich dá nalézt spousta dokladů o tom, jaká tato kultura byla. Jsou stejně podivné a důležité jako stavby na povrchu. Jedním z nejznámějších pozemních mayských staveb je El Castillo neboli Kukulkánův chrám – ohromná pyramida tvoří jednu z nejdůležitějších částí Chichén Itzá. A navíc leží jen tři kilometry od nově prozkoumané jeskyně. Blízkost k chrámu vědcům naznačuje, že Balamkú bylo nesmírně důležité místo.

„Protože obsah Jeskyně jaguářího boha byl staletí uzavřený, obsahuje důležité informace týkající se vzniku i pádu města Chichén Itzá, i těch, kdo tohle ikonické město založili,“ říká de Anda. Mezi nálezy, které archeologové zatím popsali, jsou především nádoby na potraviny i vodu, často zdobené podobiznou nebo symboly Tlaloka, boha vody a plodnosti uctívaného řadou středoamerických kultur.

Některé předměty obsahují stopy potravin, kostí, minerálů a také semen. Analýzou těchto materiálů se vědci chtějí dozvědět ještě víc o mayské kultuře. Vědci jsou velmi optimističtí, protože celý jeskynní systém je velmi rozsáhlý a dá se tedy očekávat množství dalších zajímavých nálezů. Do hlubin jeskyní se kvůli jejich špatné přístupnosti zatím archeologové nedostali.

Utajené místo

Balamkú je totiž velmi špatně dostupné. Archeologům brání v průzkumu stejný fakt, který je zodpovědný za to, že se toto místo dochovalo prakticky neporušené až do současnosti – tedy nízké stropy jeskyní, jež jsou jen 40 centimetrů nad zemí. Je tam také nedostatek kyslíku a výzkum komplikují i jediní současní obyvatelé jeskyní, hadi.

Archeologové jsou ale nadšení a na obtíže si nestěžují. „Tohle místo je výjimečné,“ prohlásil de Anda pro deník The New York Times. „Teď přichází čas pro zdokumentování, ochranu a konzervaci tohoto jedinečného a úžasného místa,“ dodal. Vědci současně budou pokračovat ve výzkumu hlubších a méně dostupných oblastí jeskynního systému. Doufají, že najdou propojení s nedalekou pyramidou.

Ve městě jsou totiž nejméně dvě cenoty, které fungovaly jako zásobárna pitné vody. Ta nejslavnější se jmenuje Studna obětí, Mayové v ní prováděli lidské oběti. „Ani jsem nemohl mluvit, začal jsem brečet,“ popsal de Anda okamžik, kdy do neprozkoumané jeskyně poprvé vstoupil. „Uvnitř můžete úplně cítit blízkost Mayů, kteří si zde uložili svoje předměty,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 27 mminutami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 2 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 2 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 3 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 5 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 21 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29
Načítání...