Archeologové našli ve východních Čechách bronzový poklad. Možná je v něm i kus keltského vozu

Královéhradečtí archeologové získali cenný nález bronzových předmětů z halštatského období. Jeho součástí je i kování, které mohlo (pro region neobvykle) pocházet z pravěkého vozu. Bronzový poklad objevil v lednu na Novobydžovsku při detektorovém průzkumu spolupracovník muzea a nyní o něm informoval vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Archeologové zatím odhadují, že nález pochází z doby 8. až 7. století před naším letopočtem – tedy ze sklonku pozdní doby bronzové nebo starší doby železné čili halštatské. Tehdy se ve střední Evropě poprvé objevili Keltové a začalo se díky nim také zpracovávat železo.

„Byl to náhodný nález, který je v rámci regionu velmi významný. V Královéhradeckém kraji jde o dosud nejmladší bronzový depot. Hromadné nálezy bronzových věcí jsou typické především pro dobu bronzovou, ale ne pro dobu halštatskou. Do země byly předměty uloženy najednou a zřejmě v nějaké organické schránce, která se nedochovala,“ uvedl Novák.

Poklad někoho důležitého?

Soubor více než dvaceti drobných předmětů obsahuje také bronzové sekerky, zlomek čepele meče nebo svitky drátu. Archeology ale nejvíc překvapily části bronzového kování, které by mohlo pocházet z halštatského vozu.

„Vozy v období halštatské kultury byly spojované se společenskou elitou. V Královéhradeckém kraji je to velmi neobvyklý nález. Ten, komu předměty patřily, musel přicházet do kontaktu s prostředím vyšších společenských kruhů,“ řekl Novák.

Podle jedné hypotézy to mohl být řemeslník, který předměty ukryl. Jde většinou o poškozené věci, které mohly být určeny k dalšímu zpracování. Do země se ale mohly dostat i při náboženském rituálu.

Pozůstatky vozů jsou v halštatském období ve střední Evropě známé především z takzvaných knížecích hrobů. Dřevěné části vozů se nedochovávají, archeologové nacházejí kování či náboje kol. Experti teď budou nález ještě lépe a inzenzivněji studovat, přibližně za měsíc by mělo být známo více informací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 46 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...