Archeologové našli ve východních Čechách bronzový poklad. Možná je v něm i kus keltského vozu

Královéhradečtí archeologové získali cenný nález bronzových předmětů z halštatského období. Jeho součástí je i kování, které mohlo (pro region neobvykle) pocházet z pravěkého vozu. Bronzový poklad objevil v lednu na Novobydžovsku při detektorovém průzkumu spolupracovník muzea a nyní o něm informoval vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Archeologové zatím odhadují, že nález pochází z doby 8. až 7. století před naším letopočtem – tedy ze sklonku pozdní doby bronzové nebo starší doby železné čili halštatské. Tehdy se ve střední Evropě poprvé objevili Keltové a začalo se díky nim také zpracovávat železo.

„Byl to náhodný nález, který je v rámci regionu velmi významný. V Královéhradeckém kraji jde o dosud nejmladší bronzový depot. Hromadné nálezy bronzových věcí jsou typické především pro dobu bronzovou, ale ne pro dobu halštatskou. Do země byly předměty uloženy najednou a zřejmě v nějaké organické schránce, která se nedochovala,“ uvedl Novák.

Poklad někoho důležitého?

Soubor více než dvaceti drobných předmětů obsahuje také bronzové sekerky, zlomek čepele meče nebo svitky drátu. Archeology ale nejvíc překvapily části bronzového kování, které by mohlo pocházet z halštatského vozu.

„Vozy v období halštatské kultury byly spojované se společenskou elitou. V Královéhradeckém kraji je to velmi neobvyklý nález. Ten, komu předměty patřily, musel přicházet do kontaktu s prostředím vyšších společenských kruhů,“ řekl Novák.

Podle jedné hypotézy to mohl být řemeslník, který předměty ukryl. Jde většinou o poškozené věci, které mohly být určeny k dalšímu zpracování. Do země se ale mohly dostat i při náboženském rituálu.

Pozůstatky vozů jsou v halštatském období ve střední Evropě známé především z takzvaných knížecích hrobů. Dřevěné části vozů se nedochovávají, archeologové nacházejí kování či náboje kol. Experti teď budou nález ještě lépe a inzenzivněji studovat, přibližně za měsíc by mělo být známo více informací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 12 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 13 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled