Archeologové našli ve východních Čechách bronzový poklad. Možná je v něm i kus keltského vozu

Královéhradečtí archeologové získali cenný nález bronzových předmětů z halštatského období. Jeho součástí je i kování, které mohlo (pro region neobvykle) pocházet z pravěkého vozu. Bronzový poklad objevil v lednu na Novobydžovsku při detektorovém průzkumu spolupracovník muzea a nyní o něm informoval vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Archeologové zatím odhadují, že nález pochází z doby 8. až 7. století před naším letopočtem – tedy ze sklonku pozdní doby bronzové nebo starší doby železné čili halštatské. Tehdy se ve střední Evropě poprvé objevili Keltové a začalo se díky nim také zpracovávat železo.

„Byl to náhodný nález, který je v rámci regionu velmi významný. V Královéhradeckém kraji jde o dosud nejmladší bronzový depot. Hromadné nálezy bronzových věcí jsou typické především pro dobu bronzovou, ale ne pro dobu halštatskou. Do země byly předměty uloženy najednou a zřejmě v nějaké organické schránce, která se nedochovala,“ uvedl Novák.

Poklad někoho důležitého?

Soubor více než dvaceti drobných předmětů obsahuje také bronzové sekerky, zlomek čepele meče nebo svitky drátu. Archeology ale nejvíc překvapily části bronzového kování, které by mohlo pocházet z halštatského vozu.

„Vozy v období halštatské kultury byly spojované se společenskou elitou. V Královéhradeckém kraji je to velmi neobvyklý nález. Ten, komu předměty patřily, musel přicházet do kontaktu s prostředím vyšších společenských kruhů,“ řekl Novák.

Podle jedné hypotézy to mohl být řemeslník, který předměty ukryl. Jde většinou o poškozené věci, které mohly být určeny k dalšímu zpracování. Do země se ale mohly dostat i při náboženském rituálu.

Pozůstatky vozů jsou v halštatském období ve střední Evropě známé především z takzvaných knížecích hrobů. Dřevěné části vozů se nedochovávají, archeologové nacházejí kování či náboje kol. Experti teď budou nález ještě lépe a inzenzivněji studovat, přibližně za měsíc by mělo být známo více informací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 19 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...