Archeologové našli v pompejském popelu pozůstatky dvou mužů: pána a jeho otroka

Kosterní pozůstatky, které zřejmě patří zámožnému muži a jeho otrokovi, našli archeologové ve starořímském městě Pompeje. To skoro před 2 tisíci lety zničil výbuch sopky Vesuv. Tamní archeologický park se domnívá, že muži podle všeho unikli prvnímu výbuchu a popel je pohřbil až druhý den, kdy město zasáhla další silná erupce.

Částečně dochované kosti byly nalezeny v elegantní vile na okraji starořímského města. Ve stejné části archeologové v roce 2017 odkryli stáje s pozůstatky koní zapřažených do vozu.

Na základě lebečních kostí odborníci určili, že jedna z obětí zemřela mladá, pravděpodobně mezi 18. a 25. rokem života. Měla stlačené meziobratlové ploténky, z čehož archeologové usoudili, že mladík vykonával těžkou práci, pravděpodobně jako otrok. Okolo pasu měl krátkou tuniku.

Otrok a jeho pán z Pompejí
Zdroj: ČTK

Silný otrok, mohutný pán

Opodál nalezená druhá oběť měla rozložitější tělesnou konstrukci a široký hrudník. Bylo jí mezi 30 a 40 lety, tělo měla zamotané do vlněného pláště. Pozůstatky obou mužů byly nalezeny v chodbě v podzemí nedaleko schodiště.

„Tyto dvě oběti pravděpodobně hledaly úkryt, když je kolem deváté ráno zastihl pyroklastický proud,“ uvedl s odkazem na pohyblivou masu žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela ředitel archeologického parku Massimo Osanna. „Zemřeli na následky teplotního šoku, jak lze vyčíst z jejich stažených chodidel a sevřených pěstí,“ citovala archeologa agentura Reuters.

Smrtící erupce

Erupce Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu pohřbila pod nánosy popela kromě Pompejí i město Herculaneum a osady Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích jejich života.

Archeologický park Pompeje je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii. Nyní je místo kvůli pandemii nemoci covid-19 veřejnosti uzavřeno, archeologické práce však pokračují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 42 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...