Archeologové našli nejstarší sýr světa. Chutnal lahodně, ale byl jedovatý

Záhadná bílá hmota nalezená v hrobce starosty starověké egyptské metropole Mennofer je ve skutečnosti sýr starý přes 3200 let. Po pečlivé analýze k tomuto závěru dospěli italští a egyptští vědci, informovala britská BBC. Mohlo by se jednat o pozůstatek nejstaršího sýra, s jakým se kdy archeologové setkali.

„Analyzovaný materiál je pravděpodobně nejstarším archeologickým pevným zbytkem sýra, jaký byl dosud nalezen,“ napsal v nedávno publikované studii chemik z univerzity v italské Catanii Enrico Greco, který na rozboru starověkého sýra spolupracoval s kolegy z Káhiry. Jejich zjištění jsou o to zajímavější, že až dosud se žádné důkazy o produkci sýra ve starém Egyptě neobjevily, napsala BBC.

Hmota, kterou vědci nechápali

Tajemná hmota byla nalezena v hrobce starosty starověkého města Mennofer v oblasti dnešní Káhiry, které bylo metropolí úrodné delty Nilu. Hrobku starosty Ptahmese objevili badatelé už v roce 1885, následně však byla na dlouhý čas zapomenuta. Až v roce 2010 ji znovu prozkoumali francouzští archeologové. Vykradači hrobů už z místa zřejmě některé předměty odnesli, zůstalo zde však několik hliněných nádob, přičemž v jedné z nich byl i prastarý sýr.

Podle webu Gizmodo Grecův tým dokázal po rozpuštění kousků bílé hmoty izolovat vzorky bílkovin. Ty pak vědci analyzovali a i přes dlouhé působení času v nich dokázali identifikovat prvky specifické pro sýry. „Analýza ukázala, že produkt byl vyroben po smíchání kozího a ovčího mléka a překvapivě i mléka buvola afrického,“ píše Gizmodo.

Sýr byl chutný – ale jedovatý

Kromě toho však vědci v objevili také stopy po bakteriích rodu Brucella, které způsobují vysoce nakažlivou brucelózu. Použité mléko nebylo pasterizované, takže sýr, ačkoli mohl být chutný, byl zřejmě také jedovatý.

Chemik Greco si ohledně chuti starověkého sýra netroufl spekulovat. Podle profesora Paula Kindstedta z Vermontské univerzity, který studuje chemii a historii kolem sýrů, mohl chutnat podobně jako klasický kozí sýr, jen s „velmi, velmi kyselým“ nábojem. „Měl by v sobě hodně vlhkosti, byl by roztíratelný. Dlouho by nevydržel, hodně rychle by se zkazil,“ řekl deníku The New York Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 6 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
včera v 14:26

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...