Experti z telavivské univerzity ve spolupráci se španělskými vědci objevili důkazy o tom, jak naši prapředkové konzumovali morek. Podle nového výzkumu ho lidé dokázali v kostech ulovených zvířat udržet po dobu až devíti týdnů, aniž by se zkazil, a mohli ho využít, až měli hlad.
Archeologové našli 400 tisíc let starou obdobu konzervy. Pravěcí lidé tak využívali kosti s morkem
Vědci zkoumali kosterní pozůstatky nalezené v jeskyni Qesem, která leží nedaleko Tel Avivu.„Morek představuje významný zdroj živin, a proto byl součástí pravěké stravy,“ uvedl profesor Ran Brakai. „Až doposud to ale vypadalo, že jeho konzumace následovala u pravěkých lidí těsně po odstranění měkkých tkání z kostí. V naší studii jsme ale představili důkazy, že se morek v jeskyni Qesem ukládal a konzumoval později,“ poznamenal.
Podle vědce jde o nejstarší důkaz takového chování a poskytuje archeologům a antropologům spoustu informací o tom, jak se na úsvitu lidstva žilo. Ukazuje se například, jak tehdy byli lidé schopní adaptovat se na delší období bez čerstvé potravy, případně jak mohli nalehko cestovat s dostatkem živin.
Výzkum, který vyšel v odborném časopise Science Advances, ukazuje, že pralidé si brali do jeskyní kusy kořisti, kterou ulovili. Nejčastěji se jednalo o daňky: přímo na místě ulovení byla jejich těla zbavena masa a tuku, lebky a kosti z nohou byly přeneseny do jeskyně. „Zjistili jsme, že na kostech na nohou jsou unikátní stopy nástrojů, které vůbec neodpovídají těm, jež jsou spojené s odstraňováním měkkých tkání, štípání kostí nebo získáváním morku,“ uvedli vědci.
Podle výzkumu je pravděpodobné, že daňčí kosti byly uchovávané v jeskyních zabalené v kůži, což udržovalo morek v nich čerstvý po dostatečně dlouhou dobu – až ho bude potřeba. Vědci si tuto hypotézu dokonce i ověřili během experimentu – stopy, které zanechaly jejich nástroje při konzervaci kostí pro potřebu uchování morku, velmi přesně odpovídaly těm nalezeným na kostech 400 tisíc let starých.
„Objevili jsme, že když uchováváte kosti společně s kůží, vydrží pak morek řadu týdnů. A to umožňovalo lidem v pravěku lámat kosti, když byl hlad, a dostávat z nich morek obsahující spoustu energie,“ dodal profesor Barkai.
Život „z ruky do úst“? Pohled se mění
Až doposud panovalo přesvědčení, že se lidé v této době živili jako lovci a sběrači a žili v podstatě stylem „z ruky do úst“, tedy že si nevytvářeli zásoby na doby hladu. Způsoby, jak konzervovat potraviny, totiž tehdy ještě neexistovaly.
Nový objev ukazuje, že přece jen tu nějaká metoda byla – a to otevíralo paleolitickým lidem spoustu možností, o nichž věda doposud netušila. V oblasti kolem jeskyně Qesem už bylo nalezeno množství archeologických artefaktů, které ukázaly na pozoruhodné schopnosti člověka adaptovat se na změny. Vědci tu našli například stopy po tepelném zpracování masa, ale dokonce i důkazy recyklace předmětů.