Říká se mu sice autismus, ale správně se tento problém označuje jako „poruchy autistického spektra“. Podle Světové zdravotnické organizace patří mezi psychické poruchy. Tento handicap výrazně ovlivňuje vnímání světa – lidé s ním hůře navazují vztahy, složitěji si hledají své místo ve společnosti. Navíc ovlivňuje jejich blízké – fyzicky, psychicky, finančně i sociálně. Přes výrazný pokrok v lékařské vědě také zatím neexistuje univerzální léčba, mnohým autistům se již ale daří alespoň částečně pomoci.
Aplikovaná behaviorální analýza pomáhá dětem s poruchami autistického spektra
Jak pečovat o děti s autismem? Debata Daniela Stacha (zdroj: ČT24)
V České republice může být přibližně 200 tisíc osob, které poruchou autistického spektra trpí. Autismus je vrozená vývojová porucha sociálního a emočního vývoje a komunikace, která ovlivňuje mnohé oblasti života a navenek se projevuje nestandardním chováním. Vývoj dítěte je narušen zejména v oblasti slovní a mimoslovní komunikace, vztahů s lidmi, vnímání a představivosti.
Projevy jsou velmi různorodé, stejnou diagnózu sdílí lidé nadprůměrně inteligentní i s mentální retardací, spontánně navazující kontakt i uzavření, klidní i aktivní s poruchami chování.
V diskuzi na ČT24 se moderním metodám práce s autisty věnovali psycholožka Kateřina Thorová z Národního ústavu pro autismus (NAUTIS) a Karel Pančocha z Institutu inkluzivního vzdělávání Masarykovy univerzity.
Jak má správně vypadat aplikovaná behaviorální analýza?
Jedním ze způsobů, o němž se ohledně péče o autisty hodně mluví, je takzvaná aplikovaná behaviorální analýza (ABA). Nejde o nějaký zázračný zlom nebo lék, ale o přístup postavený na vědeckých základech, který může život autisty výrazně zlepšit, pokud ho provádí profesionál.
Podle NAUTIS je tato metoda založena na předpokladu, že chování jedince lze ovlivnit změnami v prostředí a zpevňujícími důsledky daného chování. „Postupy dané touto analýzou lze využít například pro rozvoj komunikace, učení se novým dovednostem, podpoře sociální interakce či sebeobsluhy nebo eliminaci nežádoucího chování,“ uvádí organizace.
„Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) není jednoduchý návod na to, jak pracovat s dítětem s autismem. Je to samostatný vědní obor, který se zaměřuje na učení a ovlivňování chování k lepšímu,“ vysvětluje Pančocha. Podle Thorové tato metoda vycházející z teorie učení se snaží u dětí rozeznat, které chování je vhodné a které je méně vhodné – to méně vhodné pak zkouší redukovat a nahrazovat ho přijatelnějším. Jde například o nahrazení agresivity „principy funkční komunikace, tedy principy, které jsou sociálně přijatelné,“ vysvětluje Thorová.
S tímto přístupem se může začít kdykoliv, podle Pančochy je ideální nastartovat ho co nejdříve – tedy ihned poté, co je porucha diagnostikována. „V zahraničí se s ní začíná už kolem tří let věku dítěte,“ vysvětlil vědec. Nejde přitom o jeden přístup, ale o více metod, které se dají aplikovat na různě vážné stavy autistického spektra – vždy je přitom unikátní pro jedno konkrétní dítě s ohledem na jeho individualitu, potřeby a sílu handicapu.
Děti se tyto techniky učí pod dohledem vyškolených expertů nejprve v přirozeném prostředí, například v hernách, později se je snaží používat v jiných praktických situacích.
Kdo může být expertem v ABA?
Tato terapie je značně složitá, proto jsou pro ni školení experti – dělí se na dva základní druhy, je to behaviorální analytik a behaviorální technik. Analytik musí mít ukončené specializované vysokoškolské vzdělání, a pak se musí věnovat dalšímu studiu a asi 1500 hodinám praxe pod kontrolou již vyškoleného experta. Naopak behaviorální technik může mít jen středoškolské vzdělání a praxi – sice sám program nenavrhuje, ale dítěti se věnuje, jeho práce je ale analytikem dohlížena.
Je ABA jediná cesta?
ABA není jediná metoda, která může dětem s autismem prokazatelně pomáhat, existuje jich více. Pančocha ale upozorňuje, že se mnohdy hovoří o celých stovkách přístupů, jenže ty jsou mnohdy opřené třeba jen o jedno centrum nebo jednu osobnost – výsledky takových přístupů se ovšem jen těžko prokazují principiy „evidence based medicine“, tedy medicíny založené na vědeckých důkazech.
- Mezi další v Česku rozšířené metody patří například terapie hrou, dále strukturované učení, které využívá vizualizaci a předvídatelnost (metoda TEACCH), terapie založené na vztahu a naturalistickém přístupu, nebo metody rodinné terapie. Seznam uznávaných metod najdete ZDE.
ABA ovšem z faktů a vědy vychází, nabízí současně i široké vědecké zázemí a systém přípravy a kontroly expertů v tomto oboru. Thorová také varuje, že řada podobných neověřených léčeb může představovat pro dítě i nebezpečí.
Jde o čas
„Dětem s poruchou autistického spektra běží čas. Ony nemají čas; to okno, kdy se dá jejich stav výrazně zlepšit, není moc dlouhé,“ upozorňuje Pančocha. „Začíná většinou poté, co jim lékaři tuto diagnózu sdělili, a trvá jen několik let. Proto by rodiče neměli čekat a měli by požadovat ranou intenzivní behaviorální intervenci, aby o ně bylo stejně jako v civilizovaném světě postaráno a aby se podařilo dosáhnout těch nejlepších možných výsledků,“ dodal Pančocha.