Americký robot má na Marsu pátrat po stopách dávného života

Robotické vozítko, které bude příští rok vysláno na Mars, nebude pouze pátrat po stopách života, ale poslouží také jako předvoj pro cestu člověka na povrch rudé planety. V pátek to uvedli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), když svůj nový přístroj představovali médiím. Vozítko prozatímně označované jako Mars 2020 je podle agentury Reuters téměř hotové a jeho mise má podle aktuálních plánů začít v červenci.

Při délce tři metry a šířce 2,7 metru je velké přibližně jako osobní automobil. Stejně jako jeho předchůdce Curiosity, který na Marsu přistál v létě 2012, má šest kol, které mu umožní pohyb ve skalnatém terénu. Je opatřeno 23 kamerami, přístroji pro chemický rozbor látek, více než dvoumetrovým kloubovým ramenem či dvěma „ušima“ pro snímání marsovských větrů. Pohánět jej bude miniaturní jaderný reaktor.

Vozítko pro misi Mars 2020
Zdroj: www.nasa.gov

„Byl navržen pro hledání známek života, tudíž je vybaven velkým množstvím různých nástrojů, které nám pomohou pochopit geologický a chemický kontext na povrchu Marsu, a zároveň shromažďovat vzorky s cílem přepravit je jednoho dne zpět na Zemi,“ citovala agentura AFP jednoho z představitelů mise Mars 2020 Matta Wallace.

Bezejmenný

Co zatím novému průzkumnému robotovi chybí, je název. Ten bude vybrán zkraje příštího roku, uvádí Reuters. V únoru NASA odešle přístroj do Kennedyho vesmírného centra na Floridě, kde bude dokončena montáž. K Marsu by měl ze základny na mysu Canaveral odletět v červenci, přistání na rudé planetě je plánováno na únor 2021.

Experti očekávají, že jméno nějakým způsobem naváže na starší americké roboty Opportunity a Curiosity.

Cíl: Jezero

Cílem mise je prozkoumat asi 250 metrů hluboký kráter Jezero, který byl podle stávajících hypotéz kdysi plný vody. Experti se domnívají, že na místě je velké množství nedotčených sedimentů starých miliardy let, které by mohly ukrývat pozůstatky dávného života. „Pátráme po pradávném mikrobiálním životě, z doby před miliardami let, kdy se planeta Mars mnohem více podobala Zemi,“ uvedl Wallace.

  • Kráter byl pojmenovaný podle města jménem Jezero v Bosně a Hercegovině. Výraz jezero je stejný v češtině i v řadě dalších slovanských jazyků.

Přivézt na Zemi vzorky marsovských sedimentů se dosud lidstvu nepodařilo. Wallace naznačil, že takový scénář by mohl být skutečností kolem roku 2030. Také míní, že výsledky mise Mars 2020 budou klíčové pro případnou výpravu lidí na rudou planetu.

„Vnímáme to jako předvoj lidské mise na Mars,“ řekl Wallace. Připravované robotické vozítko totiž bude testovat také vybavení pro výrobu kyslíku z oxidu uhličitého, který je na Marsu všudypřítomný. Získaný kyslík by členové eventuální výpravy potřebovali nejen k přežití, ale také na produkci paliva pro zpáteční cestu.

NASA se aktuálně snaží na povrch Marsu dopravit již své páté průzkumné vozítko. V pořadí čtvrté Curiosity po více než sedmi letech na planetě stále brázdí plošinu ležící jihovýchodně od kráteru Jezero. Nejnovější model má výzkum provádět nejméně dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...