Americký robot má na Marsu pátrat po stopách dávného života

Robotické vozítko, které bude příští rok vysláno na Mars, nebude pouze pátrat po stopách života, ale poslouží také jako předvoj pro cestu člověka na povrch rudé planety. V pátek to uvedli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), když svůj nový přístroj představovali médiím. Vozítko prozatímně označované jako Mars 2020 je podle agentury Reuters téměř hotové a jeho mise má podle aktuálních plánů začít v červenci.

Při délce tři metry a šířce 2,7 metru je velké přibližně jako osobní automobil. Stejně jako jeho předchůdce Curiosity, který na Marsu přistál v létě 2012, má šest kol, které mu umožní pohyb ve skalnatém terénu. Je opatřeno 23 kamerami, přístroji pro chemický rozbor látek, více než dvoumetrovým kloubovým ramenem či dvěma „ušima“ pro snímání marsovských větrů. Pohánět jej bude miniaturní jaderný reaktor.

Vozítko pro misi Mars 2020
Zdroj: www.nasa.gov

„Byl navržen pro hledání známek života, tudíž je vybaven velkým množstvím různých nástrojů, které nám pomohou pochopit geologický a chemický kontext na povrchu Marsu, a zároveň shromažďovat vzorky s cílem přepravit je jednoho dne zpět na Zemi,“ citovala agentura AFP jednoho z představitelů mise Mars 2020 Matta Wallace.

Bezejmenný

Co zatím novému průzkumnému robotovi chybí, je název. Ten bude vybrán zkraje příštího roku, uvádí Reuters. V únoru NASA odešle přístroj do Kennedyho vesmírného centra na Floridě, kde bude dokončena montáž. K Marsu by měl ze základny na mysu Canaveral odletět v červenci, přistání na rudé planetě je plánováno na únor 2021.

Experti očekávají, že jméno nějakým způsobem naváže na starší americké roboty Opportunity a Curiosity.

Cíl: Jezero

Cílem mise je prozkoumat asi 250 metrů hluboký kráter Jezero, který byl podle stávajících hypotéz kdysi plný vody. Experti se domnívají, že na místě je velké množství nedotčených sedimentů starých miliardy let, které by mohly ukrývat pozůstatky dávného života. „Pátráme po pradávném mikrobiálním životě, z doby před miliardami let, kdy se planeta Mars mnohem více podobala Zemi,“ uvedl Wallace.

  • Kráter byl pojmenovaný podle města jménem Jezero v Bosně a Hercegovině. Výraz jezero je stejný v češtině i v řadě dalších slovanských jazyků.

Přivézt na Zemi vzorky marsovských sedimentů se dosud lidstvu nepodařilo. Wallace naznačil, že takový scénář by mohl být skutečností kolem roku 2030. Také míní, že výsledky mise Mars 2020 budou klíčové pro případnou výpravu lidí na rudou planetu.

„Vnímáme to jako předvoj lidské mise na Mars,“ řekl Wallace. Připravované robotické vozítko totiž bude testovat také vybavení pro výrobu kyslíku z oxidu uhličitého, který je na Marsu všudypřítomný. Získaný kyslík by členové eventuální výpravy potřebovali nejen k přežití, ale také na produkci paliva pro zpáteční cestu.

NASA se aktuálně snaží na povrch Marsu dopravit již své páté průzkumné vozítko. V pořadí čtvrté Curiosity po více než sedmi letech na planetě stále brázdí plošinu ležící jihovýchodně od kráteru Jezero. Nejnovější model má výzkum provádět nejméně dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 17 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...