Americký robot má na Marsu pátrat po stopách dávného života

Robotické vozítko, které bude příští rok vysláno na Mars, nebude pouze pátrat po stopách života, ale poslouží také jako předvoj pro cestu člověka na povrch rudé planety. V pátek to uvedli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), když svůj nový přístroj představovali médiím. Vozítko prozatímně označované jako Mars 2020 je podle agentury Reuters téměř hotové a jeho mise má podle aktuálních plánů začít v červenci.

Při délce tři metry a šířce 2,7 metru je velké přibližně jako osobní automobil. Stejně jako jeho předchůdce Curiosity, který na Marsu přistál v létě 2012, má šest kol, které mu umožní pohyb ve skalnatém terénu. Je opatřeno 23 kamerami, přístroji pro chemický rozbor látek, více než dvoumetrovým kloubovým ramenem či dvěma „ušima“ pro snímání marsovských větrů. Pohánět jej bude miniaturní jaderný reaktor.

Vozítko pro misi Mars 2020
Zdroj: www.nasa.gov

„Byl navržen pro hledání známek života, tudíž je vybaven velkým množstvím různých nástrojů, které nám pomohou pochopit geologický a chemický kontext na povrchu Marsu, a zároveň shromažďovat vzorky s cílem přepravit je jednoho dne zpět na Zemi,“ citovala agentura AFP jednoho z představitelů mise Mars 2020 Matta Wallace.

Bezejmenný

Co zatím novému průzkumnému robotovi chybí, je název. Ten bude vybrán zkraje příštího roku, uvádí Reuters. V únoru NASA odešle přístroj do Kennedyho vesmírného centra na Floridě, kde bude dokončena montáž. K Marsu by měl ze základny na mysu Canaveral odletět v červenci, přistání na rudé planetě je plánováno na únor 2021.

Experti očekávají, že jméno nějakým způsobem naváže na starší americké roboty Opportunity a Curiosity.

Cíl: Jezero

Cílem mise je prozkoumat asi 250 metrů hluboký kráter Jezero, který byl podle stávajících hypotéz kdysi plný vody. Experti se domnívají, že na místě je velké množství nedotčených sedimentů starých miliardy let, které by mohly ukrývat pozůstatky dávného života. „Pátráme po pradávném mikrobiálním životě, z doby před miliardami let, kdy se planeta Mars mnohem více podobala Zemi,“ uvedl Wallace.

  • Kráter byl pojmenovaný podle města jménem Jezero v Bosně a Hercegovině. Výraz jezero je stejný v češtině i v řadě dalších slovanských jazyků.

Přivézt na Zemi vzorky marsovských sedimentů se dosud lidstvu nepodařilo. Wallace naznačil, že takový scénář by mohl být skutečností kolem roku 2030. Také míní, že výsledky mise Mars 2020 budou klíčové pro případnou výpravu lidí na rudou planetu.

„Vnímáme to jako předvoj lidské mise na Mars,“ řekl Wallace. Připravované robotické vozítko totiž bude testovat také vybavení pro výrobu kyslíku z oxidu uhličitého, který je na Marsu všudypřítomný. Získaný kyslík by členové eventuální výpravy potřebovali nejen k přežití, ale také na produkci paliva pro zpáteční cestu.

NASA se aktuálně snaží na povrch Marsu dopravit již své páté průzkumné vozítko. V pořadí čtvrté Curiosity po více než sedmi letech na planetě stále brázdí plošinu ležící jihovýchodně od kráteru Jezero. Nejnovější model má výzkum provádět nejméně dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...