Americký robot má na Marsu pátrat po stopách dávného života

Robotické vozítko, které bude příští rok vysláno na Mars, nebude pouze pátrat po stopách života, ale poslouží také jako předvoj pro cestu člověka na povrch rudé planety. V pátek to uvedli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), když svůj nový přístroj představovali médiím. Vozítko prozatímně označované jako Mars 2020 je podle agentury Reuters téměř hotové a jeho mise má podle aktuálních plánů začít v červenci.

Při délce tři metry a šířce 2,7 metru je velké přibližně jako osobní automobil. Stejně jako jeho předchůdce Curiosity, který na Marsu přistál v létě 2012, má šest kol, které mu umožní pohyb ve skalnatém terénu. Je opatřeno 23 kamerami, přístroji pro chemický rozbor látek, více než dvoumetrovým kloubovým ramenem či dvěma „ušima“ pro snímání marsovských větrů. Pohánět jej bude miniaturní jaderný reaktor.

Vozítko pro misi Mars 2020
Zdroj: www.nasa.gov

„Byl navržen pro hledání známek života, tudíž je vybaven velkým množstvím různých nástrojů, které nám pomohou pochopit geologický a chemický kontext na povrchu Marsu, a zároveň shromažďovat vzorky s cílem přepravit je jednoho dne zpět na Zemi,“ citovala agentura AFP jednoho z představitelů mise Mars 2020 Matta Wallace.

Bezejmenný

Co zatím novému průzkumnému robotovi chybí, je název. Ten bude vybrán zkraje příštího roku, uvádí Reuters. V únoru NASA odešle přístroj do Kennedyho vesmírného centra na Floridě, kde bude dokončena montáž. K Marsu by měl ze základny na mysu Canaveral odletět v červenci, přistání na rudé planetě je plánováno na únor 2021.

Experti očekávají, že jméno nějakým způsobem naváže na starší americké roboty Opportunity a Curiosity.

Cíl: Jezero

Cílem mise je prozkoumat asi 250 metrů hluboký kráter Jezero, který byl podle stávajících hypotéz kdysi plný vody. Experti se domnívají, že na místě je velké množství nedotčených sedimentů starých miliardy let, které by mohly ukrývat pozůstatky dávného života. „Pátráme po pradávném mikrobiálním životě, z doby před miliardami let, kdy se planeta Mars mnohem více podobala Zemi,“ uvedl Wallace.

  • Kráter byl pojmenovaný podle města jménem Jezero v Bosně a Hercegovině. Výraz jezero je stejný v češtině i v řadě dalších slovanských jazyků.

Přivézt na Zemi vzorky marsovských sedimentů se dosud lidstvu nepodařilo. Wallace naznačil, že takový scénář by mohl být skutečností kolem roku 2030. Také míní, že výsledky mise Mars 2020 budou klíčové pro případnou výpravu lidí na rudou planetu.

„Vnímáme to jako předvoj lidské mise na Mars,“ řekl Wallace. Připravované robotické vozítko totiž bude testovat také vybavení pro výrobu kyslíku z oxidu uhličitého, který je na Marsu všudypřítomný. Získaný kyslík by členové eventuální výpravy potřebovali nejen k přežití, ale také na produkci paliva pro zpáteční cestu.

NASA se aktuálně snaží na povrch Marsu dopravit již své páté průzkumné vozítko. V pořadí čtvrté Curiosity po více než sedmi letech na planetě stále brázdí plošinu ležící jihovýchodně od kráteru Jezero. Nejnovější model má výzkum provádět nejméně dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 46 mminutami

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 2 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 20 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 21 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 23 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
včera v 09:57

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Evropský pohled