Americká sonda pronikla rekordně blízko ke Slunci. Díky ní se lidstvo připraví na solární bouře

Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe úspěšně zvládla první z 24 blízkých průletů kolem Slunce. V úterý časně ráno se dostala na 24 milionů kilometrů daleko od povrchu hvězdy naší planetární soustavy, oznámila NASA na svém webu.

Agentura o zdárném průletu informovala se zpožděním, protože bylo nutné počkat, až se solární sonda dostane z rušivého dosahu Slunce a Zemi potvrdí, že manévr ve zdraví „přežila“. To se stalo ve středu ve 22:46 našeho času, sdělil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Řízení mise v Laboratoři aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse oznámilo, že přijatý signál naznačuje stav sondy „A“, tedy nejlepší možný. To znamená, že sonda a všechny její přístroje pracují a shromažďují údaje. Případné menší problémy by sonda podle NASA řešila autonomně.

Další rekord prolomen

Parkerova solární sonda tak v úterý úspěšně vylepšila svůj rekord přístroje vyrobeného lidmi, který se dostal nejblíže ke Slunci. Při největším přiblížení k hvězdě (periheliu) podle NASA zároveň dosáhla i rychlostního rekordu 343 112 kilometrů za hodinu. Předchozí rekordy, jak v periheliu, tak v rychlosti zaznamenal v dubnu 1976 německo-americký aparát Helios 2.

Sonda během své mise, rozplánované do roku 2025, provede 24 nejbližších průletů kolem Slunce. Nejvíce se k němu má přiblížit v roce 2024, a to na 6,164 milionu kilometrů. Každý rekord v periheliu bude přitom znamenat i překonání rychlostního rekordu.

Cíl: poznat Slunce stejně dobře jako Zemi

Parker Solar Probe se vydala na svou vědeckou výpravu z floridského Mysu Canaveral 12. srpna. Cílem projektu s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun) je získat nové poznatky o Slunci, které například umožní lépe předpovídat solární bouře, jež mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě nebo satelitní navigaci.

Sonda je první zařízení vyslané lidmi do vesmíru, které pronikne do sluneční koróny, což je oblast atmosféry naší hvězdy. Vědci chtějí, aby jim zaslané údaje pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 2 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 4 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled