Americká armáda si připsala světové prvenství. V kosmu sestřelila cvičnou mezikontinentální střelu

Americká armáda si připsala světové prvenství. Její námořnictvo sestřelilo tréninkovou mezikontinentální balistickou střelu (neboli ICBM) mimo pozemskou atmosféru. O něco takového se USA i řada dalších zemí doposud marně snažily už desítky let.

Mezikontinentální střela bez hlavice byla odpálena z americké vojenské základny na Marshallových ostrovech v pondělí. Raketa mířila na oceán v blízkosti Havaje – simulovala tak jaderný raketový útok z Asie.

Sestřelit se ji podařilo protiraketovému systému SM-3 Block IIA, který proti střele zasáhl z paluby amerického torpédoborce plujícího v Tichém oceánu. Tato zbraň není vybavená klasickou hlavicí; svůj cíl ničí prostou kinetickou energií, tedy tím, že se s ním jen srazí.

Test měl proběhnout už na jaře, ale květnové cvičení, jehož byl součástí, muselo být kvůli koronavirové pandemii odloženo. Nejnovější verze protiraketové zbraně byla oproti těm starším výrazně vylepšená. Měla větší nádrže, a mohla tak obsahovat více paliva – právě díky tomu byla schopná zasáhnout cíl až na oběžné dráze Země.

Tajná zbraň

Americké úřady o úspěchu testu informovaly, řada faktů je ale stále přísně tajná. Kvůli tomu například nebyly zveřejněné žádné oficiální fotografie ani videa. Armáda ale vytvořila animaci, která fungování systému vysvětluje:

Podle tiskové zprávy zbrojařské společnosti Raytheon, která systém k sestřelení vyvinula, už proběhlo několik testů této varianty protiraketové zbraně, některé dokonce mimo atmosféru; zatím ale žádný nedokázal letící cíl ve vesmíru zasáhnout.

Na vývoji zbraně spolupracovala i japonská vláda prostřednictvím firmy Mitsubishi. Náklady na její vývoj jsou totiž enormní. Jen pro letošní rok činí 1,8 miliardy dolarů, tedy asi polovina celého rozpočtu Armády ČR. „Jedná se o neuvěřitelný úspěch programu Aegis BMD SM-3 Block IIA,“ uvedl ředitel americké protiraketové agentury, viceadmirál Jon Hill.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 5 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
před 22 hhodinami

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...