Americká armáda si připsala světové prvenství. V kosmu sestřelila cvičnou mezikontinentální střelu

Americká armáda si připsala světové prvenství. Její námořnictvo sestřelilo tréninkovou mezikontinentální balistickou střelu (neboli ICBM) mimo pozemskou atmosféru. O něco takového se USA i řada dalších zemí doposud marně snažily už desítky let.

Mezikontinentální střela bez hlavice byla odpálena z americké vojenské základny na Marshallových ostrovech v pondělí. Raketa mířila na oceán v blízkosti Havaje – simulovala tak jaderný raketový útok z Asie.

Sestřelit se ji podařilo protiraketovému systému SM-3 Block IIA, který proti střele zasáhl z paluby amerického torpédoborce plujícího v Tichém oceánu. Tato zbraň není vybavená klasickou hlavicí; svůj cíl ničí prostou kinetickou energií, tedy tím, že se s ním jen srazí.

Test měl proběhnout už na jaře, ale květnové cvičení, jehož byl součástí, muselo být kvůli koronavirové pandemii odloženo. Nejnovější verze protiraketové zbraně byla oproti těm starším výrazně vylepšená. Měla větší nádrže, a mohla tak obsahovat více paliva – právě díky tomu byla schopná zasáhnout cíl až na oběžné dráze Země.

Tajná zbraň

Americké úřady o úspěchu testu informovaly, řada faktů je ale stále přísně tajná. Kvůli tomu například nebyly zveřejněné žádné oficiální fotografie ani videa. Armáda ale vytvořila animaci, která fungování systému vysvětluje:

Podle tiskové zprávy zbrojařské společnosti Raytheon, která systém k sestřelení vyvinula, už proběhlo několik testů této varianty protiraketové zbraně, některé dokonce mimo atmosféru; zatím ale žádný nedokázal letící cíl ve vesmíru zasáhnout.

Na vývoji zbraně spolupracovala i japonská vláda prostřednictvím firmy Mitsubishi. Náklady na její vývoj jsou totiž enormní. Jen pro letošní rok činí 1,8 miliardy dolarů, tedy asi polovina celého rozpočtu Armády ČR. „Jedná se o neuvěřitelný úspěch programu Aegis BMD SM-3 Block IIA,“ uvedl ředitel americké protiraketové agentury, viceadmirál Jon Hill.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...