Americká armáda si připsala světové prvenství. V kosmu sestřelila cvičnou mezikontinentální střelu

Americká armáda si připsala světové prvenství. Její námořnictvo sestřelilo tréninkovou mezikontinentální balistickou střelu (neboli ICBM) mimo pozemskou atmosféru. O něco takového se USA i řada dalších zemí doposud marně snažily už desítky let.

Mezikontinentální střela bez hlavice byla odpálena z americké vojenské základny na Marshallových ostrovech v pondělí. Raketa mířila na oceán v blízkosti Havaje – simulovala tak jaderný raketový útok z Asie.

Sestřelit se ji podařilo protiraketovému systému SM-3 Block IIA, který proti střele zasáhl z paluby amerického torpédoborce plujícího v Tichém oceánu. Tato zbraň není vybavená klasickou hlavicí; svůj cíl ničí prostou kinetickou energií, tedy tím, že se s ním jen srazí.

Test měl proběhnout už na jaře, ale květnové cvičení, jehož byl součástí, muselo být kvůli koronavirové pandemii odloženo. Nejnovější verze protiraketové zbraně byla oproti těm starším výrazně vylepšená. Měla větší nádrže, a mohla tak obsahovat více paliva – právě díky tomu byla schopná zasáhnout cíl až na oběžné dráze Země.

Tajná zbraň

Americké úřady o úspěchu testu informovaly, řada faktů je ale stále přísně tajná. Kvůli tomu například nebyly zveřejněné žádné oficiální fotografie ani videa. Armáda ale vytvořila animaci, která fungování systému vysvětluje:

Podle tiskové zprávy zbrojařské společnosti Raytheon, která systém k sestřelení vyvinula, už proběhlo několik testů této varianty protiraketové zbraně, některé dokonce mimo atmosféru; zatím ale žádný nedokázal letící cíl ve vesmíru zasáhnout.

Na vývoji zbraně spolupracovala i japonská vláda prostřednictvím firmy Mitsubishi. Náklady na její vývoj jsou totiž enormní. Jen pro letošní rok činí 1,8 miliardy dolarů, tedy asi polovina celého rozpočtu Armády ČR. „Jedná se o neuvěřitelný úspěch programu Aegis BMD SM-3 Block IIA,“ uvedl ředitel americké protiraketové agentury, viceadmirál Jon Hill.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...