Americká armáda si připsala světové prvenství. V kosmu sestřelila cvičnou mezikontinentální střelu

Americká armáda si připsala světové prvenství. Její námořnictvo sestřelilo tréninkovou mezikontinentální balistickou střelu (neboli ICBM) mimo pozemskou atmosféru. O něco takového se USA i řada dalších zemí doposud marně snažily už desítky let.

Mezikontinentální střela bez hlavice byla odpálena z americké vojenské základny na Marshallových ostrovech v pondělí. Raketa mířila na oceán v blízkosti Havaje – simulovala tak jaderný raketový útok z Asie.

Sestřelit se ji podařilo protiraketovému systému SM-3 Block IIA, který proti střele zasáhl z paluby amerického torpédoborce plujícího v Tichém oceánu. Tato zbraň není vybavená klasickou hlavicí; svůj cíl ničí prostou kinetickou energií, tedy tím, že se s ním jen srazí.

Test měl proběhnout už na jaře, ale květnové cvičení, jehož byl součástí, muselo být kvůli koronavirové pandemii odloženo. Nejnovější verze protiraketové zbraně byla oproti těm starším výrazně vylepšená. Měla větší nádrže, a mohla tak obsahovat více paliva – právě díky tomu byla schopná zasáhnout cíl až na oběžné dráze Země.

Tajná zbraň

Americké úřady o úspěchu testu informovaly, řada faktů je ale stále přísně tajná. Kvůli tomu například nebyly zveřejněné žádné oficiální fotografie ani videa. Armáda ale vytvořila animaci, která fungování systému vysvětluje:

Podle tiskové zprávy zbrojařské společnosti Raytheon, která systém k sestřelení vyvinula, už proběhlo několik testů této varianty protiraketové zbraně, některé dokonce mimo atmosféru; zatím ale žádný nedokázal letící cíl ve vesmíru zasáhnout.

Na vývoji zbraně spolupracovala i japonská vláda prostřednictvím firmy Mitsubishi. Náklady na její vývoj jsou totiž enormní. Jen pro letošní rok činí 1,8 miliardy dolarů, tedy asi polovina celého rozpočtu Armády ČR. „Jedná se o neuvěřitelný úspěch programu Aegis BMD SM-3 Block IIA,“ uvedl ředitel americké protiraketové agentury, viceadmirál Jon Hill.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled