Američané úspěšně otestovali motory pro raketu, která poletí na Měsíc

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Stennisově vesmírném středisku v Mississippi provedl úspěšný statický test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc. Informovala o tom agentura Reuters. Předchozí test v lednu skončil předčasně. Tentokrát však motory podle plánu běžely osm minut.

Nynější test byl posledním ze série osmi, jejichž cílem bylo ověřit, zda je centrální stupeň rakety připraven zahájit mise. Všechny čtyři motory RS-25 vyvinuté ve spolupráci se společností Boeing se podařilo zažehnout a pak běžely osm minut. Spotřebováno bylo kolem 2,6 milionu litrů paliva. Data z testu budou nyní podrobena analýze.

Předchozí test v lednu skončil předčasně. Motory se podařilo zažehnout na zhruba minutu, ačkoliv původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země.

Takhle vypadal start při pohledu z vesmíru:

Mohutná raketa SLS je klíčovou součástí nového amerického programu výzkumu Měsíce, který nese název Artemis. Bude se skládat ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou.

Třetí etapa (Artemis 3) zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na Měsíci. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.

Ambiciozní projekt se prodražuje

Vývoj nové rakety SLS má nyní tříleté zpoždění. Oproti původnímu plánu byl rozpočet překročen o tři miliardy dolarů, upozornila agentura Reuters. Kritici se snaží NASA přesvědčit, že by měla dát přednost službám komerčních společností, jako je SpaceX nebo United Launch Alliance, které jsou mnohem levnější. Jeden start SLS bude stát zhruba jednu miliardu dolarů, zatímco start o něco méně výkonné rakety Falcon Heavy stojí kolem 90 milionů dolarů.

Posledním astronautem, který stanul na lunárním povrchu, byl v roce 1972 rodák z Chicaga Eugene Cernan, jehož předkové přišli do Ameriky z Čech a Slovenska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...