Američané úspěšně otestovali motory pro raketu, která poletí na Měsíc

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Stennisově vesmírném středisku v Mississippi provedl úspěšný statický test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc. Informovala o tom agentura Reuters. Předchozí test v lednu skončil předčasně. Tentokrát však motory podle plánu běžely osm minut.

Nynější test byl posledním ze série osmi, jejichž cílem bylo ověřit, zda je centrální stupeň rakety připraven zahájit mise. Všechny čtyři motory RS-25 vyvinuté ve spolupráci se společností Boeing se podařilo zažehnout a pak běžely osm minut. Spotřebováno bylo kolem 2,6 milionu litrů paliva. Data z testu budou nyní podrobena analýze.

Předchozí test v lednu skončil předčasně. Motory se podařilo zažehnout na zhruba minutu, ačkoliv původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země.

Takhle vypadal start při pohledu z vesmíru:

Mohutná raketa SLS je klíčovou součástí nového amerického programu výzkumu Měsíce, který nese název Artemis. Bude se skládat ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou.

Třetí etapa (Artemis 3) zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na Měsíci. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.

Ambiciozní projekt se prodražuje

Vývoj nové rakety SLS má nyní tříleté zpoždění. Oproti původnímu plánu byl rozpočet překročen o tři miliardy dolarů, upozornila agentura Reuters. Kritici se snaží NASA přesvědčit, že by měla dát přednost službám komerčních společností, jako je SpaceX nebo United Launch Alliance, které jsou mnohem levnější. Jeden start SLS bude stát zhruba jednu miliardu dolarů, zatímco start o něco méně výkonné rakety Falcon Heavy stojí kolem 90 milionů dolarů.

Posledním astronautem, který stanul na lunárním povrchu, byl v roce 1972 rodák z Chicaga Eugene Cernan, jehož předkové přišli do Ameriky z Čech a Slovenska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 12 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 16 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.