Američané se robotů bojí, Švédové je vítají. Rozdíl není v mentalitě, ale v sociálních systémech

Asi dvě třetiny Američanů se bojí, že je roboti nahradí – že převezmou většinu práce, kterou dnes vykonávají lidé. Jejich přesným opakem jsou Švédové, kteří se umělých inteligencí a robotizace nebojí téměř vůbec. Přitom teoreticky jsou takovými změnami kvůli struktuře jejich ekonomiky ohroženi více než obyvatelé USA.

„Ne, já se bojím jen zastaralé technologie,“ odpověděla švédská ministryně pro zaměstnanost a integraci Ylva Johanssonová na otázku New York Times, jestli se bojí robotizace a dalších moderních technologií. „Zaměstnání zmizí a my pak naučíme lidi novým profesím. Nebudeme chránit práce, budeme chránit zaměstnance.“

Nedávný průzkum Evropské komise ukázal, že přes 80 procent Švédů má pozitivní vztah k robotům a umělým inteligencím, jsou v tom největšími optimisty v Evropské unii. Proč? Podle analýz to vyplývá z důvěry Švédů v jejich vládu a také v národní společnosti, pro něž pracují. Věří, že se o ně postarají, pokud by došlo k nějaké neočekávané situaci, a že robotizace je jen prostředkem ke zvýšení efektivity – a že tedy povede k lepšímu životu.

Ve Švédsku opravdu zaměstnanci mají z vyšších zisků firem konkrétní finanční výhody, proto se jim vyplatí zvyšování efektivity, která je proměněná v zisk. Podle Timesů je situace v USA zcela jiná: ztratit pracovní místo ve Spojených státech znamená něco úplně jiného než přijít o zaměstnání ve Švédsku nebo jinde v západní Evropě. Jsou s tím totiž spojená další rizika, která v Evropě neznáme – například ztráta zdravotního pojištění. Američané proto patří ve světě k těm nejopatrnějším, co se týká změny místa.

8 minut
EU a roboti
Zdroj: ČT24

Švédové v souladu se severskou sociální politikou zajišťují svým občanům bez práce bezplatnou zdravotní péči, vzdělání a také programy, které umožňují nalezení nového zaměstnání; není divu, že se nebojí ztráty práce tolik jako obyvatelé USA, kteří nic takového neznají. Švédové za to platí tím, že mají vysoké daně z příjmů – pohybují se kolem 60 procent.

Co si myslí Evropa o robotech?

Výše zmíněný výzkum Eurobarometru také upozornil na zajímavou souvislost: čím více lidé v Evropě vědí o robotizaci, tím pozitivnější vztah mají k tomuto tématu. Pokud se někdo o tento fenomén zajímá podrobněji, nejvíce oceňuje, že stroje budou dělat práce, které jsou pro lidi příliš náročné nebo nebezpečné.

Postoje vůči robotům jsou v Evropě spíše pozitivní než negativní: 64 procent respondentů věří, že budou mít kladný dopad na společnost. 84 procent souhlasí, že roboti mají dělat práce, které jsou pro člověka rizikové, 68 procent věří, že roboti a umělé inteligence jsou prospěšní tím, že ulehčují život.

Většina respondentů (74 procent) ale předpokládá, že kvůli robotům budou pracovní pozice spíše zanikat než vznikat – 44 procent oslovených si myslí, že jejich konkrétní práce by se dala nahradit strojem nebo dostatečně schopnou umělou inteligencí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...