Alkohol může způsobovat neopravitelné genetické poškození kmenových buněk, varují vědci ve studii, která může pomoci s vysvětlením toho, jaký je vztah mezi konzumací alkoholu a vznikem rakoviny.
Výzkum neprobíhal na lidech, ale na geneticky upravených myších – i tak ale přináší doposud nejpřesvědčivější důkazy o tom, jakým způsobem alkohol způsobuje rakovinu.
Zatímco dříve se o alkoholu mluvilo jako o látce, která způsobuje problémy duševní a také cukrovku, nemoci ledvin a další komplikace, v posledních desetiletích přibylo důkazů, že má také přímý dopad na vznik rakoviny.
„Ale jak přesně způsobuje alkohol rakovinu, to bylo kontroverzní téma,“ uvedl pro deník Guardian profesor Ketan Patel z Cambridge. „Tato studie ale poskytuje velmi silné důkazy, že alkohol způsobuje poškození DNA včetně extrémně důležitých kmenových buněk, z nichž vznikají orgány.“
Tato práce vychází ze starší studie, která upozornila na to, že acetaldehyd (látka, která vzniká při metabolizování etanolu) může poškozovat DNA v živočišných buňkách. Předchozí práce ale použila extrémní dávky acetaldehydu na buňky v Petriho misce – místo aby testovala dopady na reálný organismus.
Buňky přestávají fungovat
Přesně tohle nová studie napravila, přesto došla k velmi podobným závěrům. Ukázala, jak acetaldehyd rozřezává DNA, čímž jí způsobuje permanentní poškození – pokud tento efekt není zastavený dvěma přirozenými obrannými mechanismy. První z nich odstraňuje acetaldehyd, druhý opravuje poškozenou DNA.
Vědci tyto obranné mechanismy pomocí genetických úprav odstranili, a mohli tak pozorovat, jak alkohol poškozuje DNA v buňkách, až přestaly pracovat úplně.
Studie ukázala, že k největšímu poškození DNA docházelo, když nefungovala první obranná vrstva – enzym aldehyd dehydrogenáza 2 (ALDF2), který brání tomu, aby se acetaldehyd v těle ukládal.
To je nesmírně důležitý poznatek, protože asi osm procent lidí má tohoto enzymu nedostatek. Jde nejčastěji o osoby z východní Asie, což by mohlo vysvětlovat, proč právě v zemích, jako je Čína, je tolik případů rakoviny jícnu.
Co dál?
Nová studie vyšla v odborném časopise Nature a soustředila se na kmenové buňky v krvi, ty jsou důležité pro vznik nové krve během života. Vědci si je vybrali proto, že se snadno množí.
U myší, které byly zbaveny výše zmíněné genetické obrany, došlo k velmi rychlé ztrátě schopnosti tvořit čerstvou krev – stačilo k tomu podávat jim alkohol po dobu 10 dnů. Při analýze se ukázalo, že jejich DNA byla natolik poškozená, že buňky už vůbec nefungovaly.
„Naše studie ukázala, že neschopnost správně zpracovávat alkohol může vést k většímu riziku poškození DNA a tedy k vyššímu riziku vzniku některých typů rakoviny,“ shrnul výsledky Patel. „Je důležité nezapomínat, že systémy ochrany před alkoholem nejsou dokonalé a také, že alkohol může i tak způsobovat rakovinu jinými způsoby, i když jsou tyto mechanismy dokonalé.
Vědci by nyní rádi studovali, které druhy alkoholu mají na tento jev největší dopad.
