Akademie věd vyvíjí biočip proti koronaviru. Bude fungovat jako automat na kávu

Prototyp přístroje pro zjištění koronaviru ve slinách připravují odborníci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZÚ AV). Jeho jádrem je takzvaný biočip vyvinutý vědci z FZÚ. Zařízení podobné nápojovému automatu pomůže s testováním velkého počtu lidí a nebude vyžadovat kvalifikovanou obsluhu. Podle dosavadních testů je jeho citlivost srovnatelná s výtěry z nosohltanu běžně užívanými pro PCR testování.

O úspěchu ve vývoji biosenzoru pro zjištění koronaviru vědci informovali poprvé v létě. V posledních měsících už jednali o možnostech převodu této nadějné technologie do praxe.

„Materiál biočipu je na odchyt tohoto viru přímo koncipován. Pokrývá ho tenká vrstva speciálního polymeru, který unikátním způsobem zachytává dané látky přímo z biologického vzorku. Zároveň ignoruje vše ostatní ve vzorku,“ řekla Hana Lísalová z FZÚ. Lísalová vede tým, který biočip vyvinul. Zmíněný polymer si chce ústav nechat patentovat.

Biočip by měl být schopen odhalovat nejen existující známé varianty nového koronaviru, ale také jeho nejrůznější mutace, které se objevily například ve Velké Británii nebo Jižní Africe.

„Selektivita detekce konkrétní látky, třeba koronaviru, je dána receptorem. Pro nás ho připravuje zahraniční partner a je natolik dobrý, že detekuje protein, který mezi jednotlivými mutacemi viru není příliš variabilní. Navíc oproti jiným testům, jako je třeba ELISA, nepotřebujeme dvě protilátky proti jednomu analytu, nám stačí jedna, protože se jedná o přímou detekci, nijak nezesílenou. Nicméně v případě mutace koronaviru nebo další hrozby v podobě jiného patogenu se technologie dá adaptovat velice rychle na nové podmínky. Lze tak vyrobit novou protilátku, jiný receptor,“ vysvětluje Lísalová.

Hana Lísalová
Zdroj: AV ČR

Biočip odhalí i koncentraci viru

Citlivý biosenzor podle vědců kromě přítomnosti viru měří i jeho koncentraci, a to zhruba do 15 minut. „Na zaslepené studii reálných klinických vzorků z nosohltanu zpracovaných metodou PCR jsme ověřili stoprocentní shodu s našimi testy. Teoreticky může být citlivost tohoto biosenzoru i výrazně vyšší, ale čeká nás ještě velká studie z výplachu ústní dutiny,“ popsala Lísalová.

„Největším konkurentem jsou pro nás antigenní testy, nicméně naše biočipy oproti nim mají několik zásadních výhod. Jednou z nich je možnost kvantitativního odhadu množství viru. To znamená, že náš test nepodá pouze odpověď ano/ne, ale také odpověď, jestli infekční dávka v testovaném vzorku je vysoká, střední, nebo nízká. Umíme tedy určit i koncentraci virového proteinu,“ vysvětluje vědkyně.

Přístroj pro továrny bez covidu

Nyní výzkumníci z FZÚ a vývojáři ze společnosti Cardam spolupracují na návrhu a výrobě robotického sytému pro analýzu vzorků ve velkém. Ten by měl fungovat podobně jako automat na kávu.

„Člověk by přišel k přístroji, který by mu vydal kelímek se speciálním roztokem, vypláchl si ústa a kelímek vrátil do automatu. Systém by tekutinu odebral, přesunul k biočipu na analýzu a zařízení by pak signalizovalo buď zelená – vše v pořádku, anebo červená – pozor, vysoké riziko pozitivního nálezu. V tomto případě by bylo doporučeno absolvovat kontrolní standardizovaný test,“ popsal koncept další člen týmu Alexandr Dejneka.

Automatizovaný biosenzor by tak mohl pomoci třeba s testováním zaměstnanců ve firmách, školství či zdravotnictví, ale i široké veřejnosti.

Podle Dejneky zatím není jasné, kdy by mohl přístroj začít fungovat v praxi. „To je otázka, na kterou neumím odpovědět, protože na to pořád navazuje certifikační proces. Myšlenka je, že přístroj nebude jen ,na koronavirus', že ho budeme moci rychle překlopit i v případě příchodu jiných hrozeb. Ale základ musí být ještě certifikován,“ konstatoval Dejneka.

Přístroj vznikal ještě před pandemií

Současný biosenzor na detekci koronaviru má původ v projektu ještě z doby před koronakrizí. V zakázce pro Policii ČR vědci z FZÚ pracovali na systému pro rychlé odhalení patogenů v potravinách. Ten je už dokončen, přístroj má podobu přenosného kufříku a Ochranná služba Policie ČR ho začne používat koncem roku.

Vizualizace biočipu
Zdroj: AV ČR

„Účelem je detekovat zdravotní nezávadnost potravin, které konzumují chráněné osoby, například může jít o ústavní činitele. Oproti standardním testům naše biočipová technologie může výrazně zkrátit dobu detekce, výsledky jsou téměř okamžitě a přímo na místě,“ dodala Lísalová.

Cardam je společným podnikem FZÚ a společností Česká zbrojovka Group a Beneš a Lát. Firma se loni na jaře pustila také do hromadné výroby ochranných polomasek, které mají původ v respirátorech vyvinutých v počátku koronakrize na ČVUT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 14 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 14 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...