Akademie věd vyvíjí biočip proti koronaviru. Bude fungovat jako automat na kávu

Prototyp přístroje pro zjištění koronaviru ve slinách připravují odborníci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZÚ AV). Jeho jádrem je takzvaný biočip vyvinutý vědci z FZÚ. Zařízení podobné nápojovému automatu pomůže s testováním velkého počtu lidí a nebude vyžadovat kvalifikovanou obsluhu. Podle dosavadních testů je jeho citlivost srovnatelná s výtěry z nosohltanu běžně užívanými pro PCR testování.

O úspěchu ve vývoji biosenzoru pro zjištění koronaviru vědci informovali poprvé v létě. V posledních měsících už jednali o možnostech převodu této nadějné technologie do praxe.

„Materiál biočipu je na odchyt tohoto viru přímo koncipován. Pokrývá ho tenká vrstva speciálního polymeru, který unikátním způsobem zachytává dané látky přímo z biologického vzorku. Zároveň ignoruje vše ostatní ve vzorku,“ řekla Hana Lísalová z FZÚ. Lísalová vede tým, který biočip vyvinul. Zmíněný polymer si chce ústav nechat patentovat.

Biočip by měl být schopen odhalovat nejen existující známé varianty nového koronaviru, ale také jeho nejrůznější mutace, které se objevily například ve Velké Británii nebo Jižní Africe.

„Selektivita detekce konkrétní látky, třeba koronaviru, je dána receptorem. Pro nás ho připravuje zahraniční partner a je natolik dobrý, že detekuje protein, který mezi jednotlivými mutacemi viru není příliš variabilní. Navíc oproti jiným testům, jako je třeba ELISA, nepotřebujeme dvě protilátky proti jednomu analytu, nám stačí jedna, protože se jedná o přímou detekci, nijak nezesílenou. Nicméně v případě mutace koronaviru nebo další hrozby v podobě jiného patogenu se technologie dá adaptovat velice rychle na nové podmínky. Lze tak vyrobit novou protilátku, jiný receptor,“ vysvětluje Lísalová.

Hana Lísalová
Zdroj: AV ČR

Biočip odhalí i koncentraci viru

Citlivý biosenzor podle vědců kromě přítomnosti viru měří i jeho koncentraci, a to zhruba do 15 minut. „Na zaslepené studii reálných klinických vzorků z nosohltanu zpracovaných metodou PCR jsme ověřili stoprocentní shodu s našimi testy. Teoreticky může být citlivost tohoto biosenzoru i výrazně vyšší, ale čeká nás ještě velká studie z výplachu ústní dutiny,“ popsala Lísalová.

„Největším konkurentem jsou pro nás antigenní testy, nicméně naše biočipy oproti nim mají několik zásadních výhod. Jednou z nich je možnost kvantitativního odhadu množství viru. To znamená, že náš test nepodá pouze odpověď ano/ne, ale také odpověď, jestli infekční dávka v testovaném vzorku je vysoká, střední, nebo nízká. Umíme tedy určit i koncentraci virového proteinu,“ vysvětluje vědkyně.

Přístroj pro továrny bez covidu

Nyní výzkumníci z FZÚ a vývojáři ze společnosti Cardam spolupracují na návrhu a výrobě robotického sytému pro analýzu vzorků ve velkém. Ten by měl fungovat podobně jako automat na kávu.

„Člověk by přišel k přístroji, který by mu vydal kelímek se speciálním roztokem, vypláchl si ústa a kelímek vrátil do automatu. Systém by tekutinu odebral, přesunul k biočipu na analýzu a zařízení by pak signalizovalo buď zelená – vše v pořádku, anebo červená – pozor, vysoké riziko pozitivního nálezu. V tomto případě by bylo doporučeno absolvovat kontrolní standardizovaný test,“ popsal koncept další člen týmu Alexandr Dejneka.

Automatizovaný biosenzor by tak mohl pomoci třeba s testováním zaměstnanců ve firmách, školství či zdravotnictví, ale i široké veřejnosti.

Podle Dejneky zatím není jasné, kdy by mohl přístroj začít fungovat v praxi. „To je otázka, na kterou neumím odpovědět, protože na to pořád navazuje certifikační proces. Myšlenka je, že přístroj nebude jen ,na koronavirus', že ho budeme moci rychle překlopit i v případě příchodu jiných hrozeb. Ale základ musí být ještě certifikován,“ konstatoval Dejneka.

Přístroj vznikal ještě před pandemií

Současný biosenzor na detekci koronaviru má původ v projektu ještě z doby před koronakrizí. V zakázce pro Policii ČR vědci z FZÚ pracovali na systému pro rychlé odhalení patogenů v potravinách. Ten je už dokončen, přístroj má podobu přenosného kufříku a Ochranná služba Policie ČR ho začne používat koncem roku.

Vizualizace biočipu
Zdroj: AV ČR

„Účelem je detekovat zdravotní nezávadnost potravin, které konzumují chráněné osoby, například může jít o ústavní činitele. Oproti standardním testům naše biočipová technologie může výrazně zkrátit dobu detekce, výsledky jsou téměř okamžitě a přímo na místě,“ dodala Lísalová.

Cardam je společným podnikem FZÚ a společností Česká zbrojovka Group a Beneš a Lát. Firma se loni na jaře pustila také do hromadné výroby ochranných polomasek, které mají původ v respirátorech vyvinutých v počátku koronakrize na ČVUT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
před 5 hhodinami

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
před 6 hhodinami

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
před 9 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
včera v 14:42

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
včera v 11:03

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
včera v 10:18

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
včera v 09:28

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025
Načítání...