Agresivní invazní krab zaplavil Chorvatsko. Vytlačuje úhoře i další ryby

Po celá desetiletí si turisté v restauracích na jihu Chorvatska pochutnávali na úhořích z řeky Neretvy, ale nyní ohrožují tento tradiční místní pokrm invazní druhy krabů z Atlantiku. V deltě Neretvy je zpozorovali počátkem tohoto století. Během let pak krabi zaplavili oblast, kde dříve dominovali právě úhoři.

„Jsou všežravci a způsobují obrovské škody v místních populacích ryb a měkkýšů, což nově utváří ekosystém. Je logické, že klesající počet úhořů musel mít dopad na tradiční podobu místní gastronomie,“ uvedl expert Branko Glamužina z Dubrovnické univerzity.

Populace úhoře podle odborníků v posledních desetiletích postupně klesala kvůli rozšiřování zemědělství, ale zdá se, že jí krab modrý zasadil velkou, ne-li poslední ránu. Projevuje se to jasně na množství úlovků: před půl stoletím místní rybáři ročně vykazovali přibližně 150 tun úhořů, v současnosti je to pouhých deset tun.

Krab bez ceny

Zatímco krabi jsou ve Spojených státech a Japonsku vyhlášenou pochoutkou, Chorvaté o ně nejeví valný zájem a místní populace není dost velká, aby mělo smysl ji vyvážet.

„Majitelé restaurací nemají o kraby žádný zájem, chtějí se držet tradiční nabídky úhořů a žab. Na export je množství modrých krabů příliš malé. Lze je jen nabízet hostům v luxusních hotelech v letoviscích, jako je Dubrovník nebo Split,“ uvedl Glamužina.

„Nevím o nikom v této oblasti, kdo by dal kraby na jídelníček,“ souhlasí Pavo Jerković z restaurace ve městě Metković v deltě Neretvy. „Ochutnal jsem je a jsou opravdu dobří, ale tady jsou cizí druh. Byli bychom raději, kdyby zmizeli,“ dodal.

Příběh jedné invaze

Tento druh velkého kraba byl až do jednadvacátého století na Jadranu prakticky neznámý, poprvé se zde objevil roku 2006. Dostal se sem zřejmě s loděmi, které kotví v místních přístavech, dokáže se totiž ukrývat a přežít v jejich balastních nádržích.

Je možné, že se sem dostával i dříve, ale nedokázal v místních vodách přežít. „Oteplování klimatu vytvořilo podmínky pro přítomnost exotických druhů v místech, kde ještě před několika lety nebyly, zejména teplota,“ uvádí albánští vědci, kteří se s invazí krabů musejí také vypořádávat.

Krabi se šíří velmi rychle díky tomu, že mají při vhodných podmínkách shopnost se nesmírně rychle množit – jedna samice může mít až milion vajíček.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 19 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 22 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...