Agresivní invazní krab zaplavil Chorvatsko. Vytlačuje úhoře i další ryby

Po celá desetiletí si turisté v restauracích na jihu Chorvatska pochutnávali na úhořích z řeky Neretvy, ale nyní ohrožují tento tradiční místní pokrm invazní druhy krabů z Atlantiku. V deltě Neretvy je zpozorovali počátkem tohoto století. Během let pak krabi zaplavili oblast, kde dříve dominovali právě úhoři.

„Jsou všežravci a způsobují obrovské škody v místních populacích ryb a měkkýšů, což nově utváří ekosystém. Je logické, že klesající počet úhořů musel mít dopad na tradiční podobu místní gastronomie,“ uvedl expert Branko Glamužina z Dubrovnické univerzity.

Populace úhoře podle odborníků v posledních desetiletích postupně klesala kvůli rozšiřování zemědělství, ale zdá se, že jí krab modrý zasadil velkou, ne-li poslední ránu. Projevuje se to jasně na množství úlovků: před půl stoletím místní rybáři ročně vykazovali přibližně 150 tun úhořů, v současnosti je to pouhých deset tun.

Krab bez ceny

Zatímco krabi jsou ve Spojených státech a Japonsku vyhlášenou pochoutkou, Chorvaté o ně nejeví valný zájem a místní populace není dost velká, aby mělo smysl ji vyvážet.

„Majitelé restaurací nemají o kraby žádný zájem, chtějí se držet tradiční nabídky úhořů a žab. Na export je množství modrých krabů příliš malé. Lze je jen nabízet hostům v luxusních hotelech v letoviscích, jako je Dubrovník nebo Split,“ uvedl Glamužina.

„Nevím o nikom v této oblasti, kdo by dal kraby na jídelníček,“ souhlasí Pavo Jerković z restaurace ve městě Metković v deltě Neretvy. „Ochutnal jsem je a jsou opravdu dobří, ale tady jsou cizí druh. Byli bychom raději, kdyby zmizeli,“ dodal.

Příběh jedné invaze

Tento druh velkého kraba byl až do jednadvacátého století na Jadranu prakticky neznámý, poprvé se zde objevil roku 2006. Dostal se sem zřejmě s loděmi, které kotví v místních přístavech, dokáže se totiž ukrývat a přežít v jejich balastních nádržích.

Je možné, že se sem dostával i dříve, ale nedokázal v místních vodách přežít. „Oteplování klimatu vytvořilo podmínky pro přítomnost exotických druhů v místech, kde ještě před několika lety nebyly, zejména teplota,“ uvádí albánští vědci, kteří se s invazí krabů musejí také vypořádávat.

Krabi se šíří velmi rychle díky tomu, že mají při vhodných podmínkách shopnost se nesmírně rychle množit – jedna samice může mít až milion vajíček.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 20 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 21 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
včera v 12:22
Načítání...