Agresivní invazní krab zaplavil Chorvatsko. Vytlačuje úhoře i další ryby

Po celá desetiletí si turisté v restauracích na jihu Chorvatska pochutnávali na úhořích z řeky Neretvy, ale nyní ohrožují tento tradiční místní pokrm invazní druhy krabů z Atlantiku. V deltě Neretvy je zpozorovali počátkem tohoto století. Během let pak krabi zaplavili oblast, kde dříve dominovali právě úhoři.

„Jsou všežravci a způsobují obrovské škody v místních populacích ryb a měkkýšů, což nově utváří ekosystém. Je logické, že klesající počet úhořů musel mít dopad na tradiční podobu místní gastronomie,“ uvedl expert Branko Glamužina z Dubrovnické univerzity.

Populace úhoře podle odborníků v posledních desetiletích postupně klesala kvůli rozšiřování zemědělství, ale zdá se, že jí krab modrý zasadil velkou, ne-li poslední ránu. Projevuje se to jasně na množství úlovků: před půl stoletím místní rybáři ročně vykazovali přibližně 150 tun úhořů, v současnosti je to pouhých deset tun.

Krab bez ceny

Zatímco krabi jsou ve Spojených státech a Japonsku vyhlášenou pochoutkou, Chorvaté o ně nejeví valný zájem a místní populace není dost velká, aby mělo smysl ji vyvážet.

„Majitelé restaurací nemají o kraby žádný zájem, chtějí se držet tradiční nabídky úhořů a žab. Na export je množství modrých krabů příliš malé. Lze je jen nabízet hostům v luxusních hotelech v letoviscích, jako je Dubrovník nebo Split,“ uvedl Glamužina.

„Nevím o nikom v této oblasti, kdo by dal kraby na jídelníček,“ souhlasí Pavo Jerković z restaurace ve městě Metković v deltě Neretvy. „Ochutnal jsem je a jsou opravdu dobří, ale tady jsou cizí druh. Byli bychom raději, kdyby zmizeli,“ dodal.

Příběh jedné invaze

Tento druh velkého kraba byl až do jednadvacátého století na Jadranu prakticky neznámý, poprvé se zde objevil roku 2006. Dostal se sem zřejmě s loděmi, které kotví v místních přístavech, dokáže se totiž ukrývat a přežít v jejich balastních nádržích.

Je možné, že se sem dostával i dříve, ale nedokázal v místních vodách přežít. „Oteplování klimatu vytvořilo podmínky pro přítomnost exotických druhů v místech, kde ještě před několika lety nebyly, zejména teplota,“ uvádí albánští vědci, kteří se s invazí krabů musejí také vypořádávat.

Krabi se šíří velmi rychle díky tomu, že mají při vhodných podmínkách shopnost se nesmírně rychle množit – jedna samice může mít až milion vajíček.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.