Agresivní invazní krab zaplavil Chorvatsko. Vytlačuje úhoře i další ryby

Po celá desetiletí si turisté v restauracích na jihu Chorvatska pochutnávali na úhořích z řeky Neretvy, ale nyní ohrožují tento tradiční místní pokrm invazní druhy krabů z Atlantiku. V deltě Neretvy je zpozorovali počátkem tohoto století. Během let pak krabi zaplavili oblast, kde dříve dominovali právě úhoři.

„Jsou všežravci a způsobují obrovské škody v místních populacích ryb a měkkýšů, což nově utváří ekosystém. Je logické, že klesající počet úhořů musel mít dopad na tradiční podobu místní gastronomie,“ uvedl expert Branko Glamužina z Dubrovnické univerzity.

Populace úhoře podle odborníků v posledních desetiletích postupně klesala kvůli rozšiřování zemědělství, ale zdá se, že jí krab modrý zasadil velkou, ne-li poslední ránu. Projevuje se to jasně na množství úlovků: před půl stoletím místní rybáři ročně vykazovali přibližně 150 tun úhořů, v současnosti je to pouhých deset tun.

Krab bez ceny

Zatímco krabi jsou ve Spojených státech a Japonsku vyhlášenou pochoutkou, Chorvaté o ně nejeví valný zájem a místní populace není dost velká, aby mělo smysl ji vyvážet.

„Majitelé restaurací nemají o kraby žádný zájem, chtějí se držet tradiční nabídky úhořů a žab. Na export je množství modrých krabů příliš malé. Lze je jen nabízet hostům v luxusních hotelech v letoviscích, jako je Dubrovník nebo Split,“ uvedl Glamužina.

„Nevím o nikom v této oblasti, kdo by dal kraby na jídelníček,“ souhlasí Pavo Jerković z restaurace ve městě Metković v deltě Neretvy. „Ochutnal jsem je a jsou opravdu dobří, ale tady jsou cizí druh. Byli bychom raději, kdyby zmizeli,“ dodal.

Příběh jedné invaze

Tento druh velkého kraba byl až do jednadvacátého století na Jadranu prakticky neznámý, poprvé se zde objevil roku 2006. Dostal se sem zřejmě s loděmi, které kotví v místních přístavech, dokáže se totiž ukrývat a přežít v jejich balastních nádržích.

Je možné, že se sem dostával i dříve, ale nedokázal v místních vodách přežít. „Oteplování klimatu vytvořilo podmínky pro přítomnost exotických druhů v místech, kde ještě před několika lety nebyly, zejména teplota,“ uvádí albánští vědci, kteří se s invazí krabů musejí také vypořádávat.

Krabi se šíří velmi rychle díky tomu, že mají při vhodných podmínkách shopnost se nesmírně rychle množit – jedna samice může mít až milion vajíček.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 3 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 19 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 21 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...