Africký národní park Tsavo sčítá zvířata. Očekává se, že jich ubylo

Jak se v Africe sčítají populace divokých zvířat? Počítají je po jednom ‒ moderní technologie zatím příliš nepomáhají.

V jednom z největších národních parků na světě se po jednom počítají zvířata. Na území velkém jako Slovensko se v keňském národním parku Tsavo z letadla sčítají sloni, žirafy, antilopy a další větší druhy zvířat.

Nahrávám video
Sčítání zvířat v parku Tsavo
Zdroj: ČT24

Očekává se, že například počet slonů kvůli suchu klesne. Ve výšce asi 90 metrů křižují piloti posledních 14 dní Národní park Tsavo ležící v Keni a částečně v Tanzanii. Jejich úkolem je spočítat po jednom tisíce kusů zvířat. Tak, aby bylo jasné, jak se jejich populacím daří navzdory pytlákům a suchému počasí.

  • Slony z parku Tsavo East snadno poznáte - jsou červení od typického prachu, který je zde všude.

Nick Trent, pilot, který sleduje zvířata, popisuje, jak náročná práce to je: „Aktuálně máme na toto sčítání osm letadel a ta oblast má zhruba 46 tisíc čtverečních kilometrů rozdělených do bloků. V kilometrových pruzích létáme vždy nad oblastí šesti set kilometrů čtverečních.“
Na každém letadle je kamera a právě z jejího záznamu se pak zvířata detailně sčítají. Na projektu pracuje dohromady 120 lidí.

  • Národní park Tsavo patří mezi největší v Keni, ale i na světě. Jeho rozloha je 20 821 km2. Síť cest v něm měří 2 000 km. Tsavo National Park se dělí na Západní Tsavo (8 500 km2) a Východní Tsavo (11 000 km2). Každá část v sobě zahrnuje mnoho dalších rezervací a parků.

Zvířata se tu tímto způsobem naposledy počítala před třemi lety. Tehdy v parku žilo víc než 11 000 slonů, 6 000 tisíc buvolů nebo 3 000 žiraf. Počet slonů v průběhu posledních 30 let většinou mírně stoupal. Teď se ale očekává pokles. Loni totiž bylo delší sucho, což ve svém důsledku u divoké zvěře zvýšilo úmrtnost.

Cílem není pouze zjistit počet jednotlivých kusů, ale i jejich rozmístění. Vzniknou tak mapy, ze kterých bude jasné, jak pohyb zvířat ovlivňují vodní zdroje nebo přítomnost lidí ‒ jejich domů, silnic nebo potrubí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 12 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
včera v 20:23

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...