Africký národní park Tsavo sčítá zvířata. Očekává se, že jich ubylo

Jak se v Africe sčítají populace divokých zvířat? Počítají je po jednom ‒ moderní technologie zatím příliš nepomáhají.

V jednom z největších národních parků na světě se po jednom počítají zvířata. Na území velkém jako Slovensko se v keňském národním parku Tsavo z letadla sčítají sloni, žirafy, antilopy a další větší druhy zvířat.

2 minuty
Sčítání zvířat v parku Tsavo
Zdroj: ČT24

Očekává se, že například počet slonů kvůli suchu klesne. Ve výšce asi 90 metrů křižují piloti posledních 14 dní Národní park Tsavo ležící v Keni a částečně v Tanzanii. Jejich úkolem je spočítat po jednom tisíce kusů zvířat. Tak, aby bylo jasné, jak se jejich populacím daří navzdory pytlákům a suchému počasí.

  • Slony z parku Tsavo East snadno poznáte - jsou červení od typického prachu, který je zde všude.

Nick Trent, pilot, který sleduje zvířata, popisuje, jak náročná práce to je: „Aktuálně máme na toto sčítání osm letadel a ta oblast má zhruba 46 tisíc čtverečních kilometrů rozdělených do bloků. V kilometrových pruzích létáme vždy nad oblastí šesti set kilometrů čtverečních.“
Na každém letadle je kamera a právě z jejího záznamu se pak zvířata detailně sčítají. Na projektu pracuje dohromady 120 lidí.

  • Národní park Tsavo patří mezi největší v Keni, ale i na světě. Jeho rozloha je 20 821 km2. Síť cest v něm měří 2 000 km. Tsavo National Park se dělí na Západní Tsavo (8 500 km2) a Východní Tsavo (11 000 km2). Každá část v sobě zahrnuje mnoho dalších rezervací a parků.

Zvířata se tu tímto způsobem naposledy počítala před třemi lety. Tehdy v parku žilo víc než 11 000 slonů, 6 000 tisíc buvolů nebo 3 000 žiraf. Počet slonů v průběhu posledních 30 let většinou mírně stoupal. Teď se ale očekává pokles. Loni totiž bylo delší sucho, což ve svém důsledku u divoké zvěře zvýšilo úmrtnost.

Cílem není pouze zjistit počet jednotlivých kusů, ale i jejich rozmístění. Vzniknou tak mapy, ze kterých bude jasné, jak pohyb zvířat ovlivňují vodní zdroje nebo přítomnost lidí ‒ jejich domů, silnic nebo potrubí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...