Africký národní park Tsavo sčítá zvířata. Očekává se, že jich ubylo

Jak se v Africe sčítají populace divokých zvířat? Počítají je po jednom ‒ moderní technologie zatím příliš nepomáhají.

V jednom z největších národních parků na světě se po jednom počítají zvířata. Na území velkém jako Slovensko se v keňském národním parku Tsavo z letadla sčítají sloni, žirafy, antilopy a další větší druhy zvířat.

Nahrávám video

Očekává se, že například počet slonů kvůli suchu klesne. Ve výšce asi 90 metrů křižují piloti posledních 14 dní Národní park Tsavo ležící v Keni a částečně v Tanzanii. Jejich úkolem je spočítat po jednom tisíce kusů zvířat. Tak, aby bylo jasné, jak se jejich populacím daří navzdory pytlákům a suchému počasí.

  • Slony z parku Tsavo East snadno poznáte - jsou červení od typického prachu, který je zde všude.

Nick Trent, pilot, který sleduje zvířata, popisuje, jak náročná práce to je: „Aktuálně máme na toto sčítání osm letadel a ta oblast má zhruba 46 tisíc čtverečních kilometrů rozdělených do bloků. V kilometrových pruzích létáme vždy nad oblastí šesti set kilometrů čtverečních.“
Na každém letadle je kamera a právě z jejího záznamu se pak zvířata detailně sčítají. Na projektu pracuje dohromady 120 lidí.

  • Národní park Tsavo patří mezi největší v Keni, ale i na světě. Jeho rozloha je 20 821 km2. Síť cest v něm měří 2 000 km. Tsavo National Park se dělí na Západní Tsavo (8 500 km2) a Východní Tsavo (11 000 km2). Každá část v sobě zahrnuje mnoho dalších rezervací a parků.

Zvířata se tu tímto způsobem naposledy počítala před třemi lety. Tehdy v parku žilo víc než 11 000 slonů, 6 000 tisíc buvolů nebo 3 000 žiraf. Počet slonů v průběhu posledních 30 let většinou mírně stoupal. Teď se ale očekává pokles. Loni totiž bylo delší sucho, což ve svém důsledku u divoké zvěře zvýšilo úmrtnost.

Cílem není pouze zjistit počet jednotlivých kusů, ale i jejich rozmístění. Vzniknou tak mapy, ze kterých bude jasné, jak pohyb zvířat ovlivňují vodní zdroje nebo přítomnost lidí ‒ jejich domů, silnic nebo potrubí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 mminutami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 1 hhodinou

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 18 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 20 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 22 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...