Africký národní park Tsavo sčítá zvířata. Očekává se, že jich ubylo

Jak se v Africe sčítají populace divokých zvířat? Počítají je po jednom ‒ moderní technologie zatím příliš nepomáhají.

V jednom z největších národních parků na světě se po jednom počítají zvířata. Na území velkém jako Slovensko se v keňském národním parku Tsavo z letadla sčítají sloni, žirafy, antilopy a další větší druhy zvířat.

Nahrávám video

Očekává se, že například počet slonů kvůli suchu klesne. Ve výšce asi 90 metrů křižují piloti posledních 14 dní Národní park Tsavo ležící v Keni a částečně v Tanzanii. Jejich úkolem je spočítat po jednom tisíce kusů zvířat. Tak, aby bylo jasné, jak se jejich populacím daří navzdory pytlákům a suchému počasí.

  • Slony z parku Tsavo East snadno poznáte - jsou červení od typického prachu, který je zde všude.

Nick Trent, pilot, který sleduje zvířata, popisuje, jak náročná práce to je: „Aktuálně máme na toto sčítání osm letadel a ta oblast má zhruba 46 tisíc čtverečních kilometrů rozdělených do bloků. V kilometrových pruzích létáme vždy nad oblastí šesti set kilometrů čtverečních.“
Na každém letadle je kamera a právě z jejího záznamu se pak zvířata detailně sčítají. Na projektu pracuje dohromady 120 lidí.

  • Národní park Tsavo patří mezi největší v Keni, ale i na světě. Jeho rozloha je 20 821 km2. Síť cest v něm měří 2 000 km. Tsavo National Park se dělí na Západní Tsavo (8 500 km2) a Východní Tsavo (11 000 km2). Každá část v sobě zahrnuje mnoho dalších rezervací a parků.

Zvířata se tu tímto způsobem naposledy počítala před třemi lety. Tehdy v parku žilo víc než 11 000 slonů, 6 000 tisíc buvolů nebo 3 000 žiraf. Počet slonů v průběhu posledních 30 let většinou mírně stoupal. Teď se ale očekává pokles. Loni totiž bylo delší sucho, což ve svém důsledku u divoké zvěře zvýšilo úmrtnost.

Cílem není pouze zjistit počet jednotlivých kusů, ale i jejich rozmístění. Vzniknou tak mapy, ze kterých bude jasné, jak pohyb zvířat ovlivňují vodní zdroje nebo přítomnost lidí ‒ jejich domů, silnic nebo potrubí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 50 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...