Africký národní park Tsavo sčítá zvířata. Očekává se, že jich ubylo

Jak se v Africe sčítají populace divokých zvířat? Počítají je po jednom ‒ moderní technologie zatím příliš nepomáhají.

V jednom z největších národních parků na světě se po jednom počítají zvířata. Na území velkém jako Slovensko se v keňském národním parku Tsavo z letadla sčítají sloni, žirafy, antilopy a další větší druhy zvířat.

Nahrávám video
Sčítání zvířat v parku Tsavo
Zdroj: ČT24

Očekává se, že například počet slonů kvůli suchu klesne. Ve výšce asi 90 metrů křižují piloti posledních 14 dní Národní park Tsavo ležící v Keni a částečně v Tanzanii. Jejich úkolem je spočítat po jednom tisíce kusů zvířat. Tak, aby bylo jasné, jak se jejich populacím daří navzdory pytlákům a suchému počasí.

  • Slony z parku Tsavo East snadno poznáte - jsou červení od typického prachu, který je zde všude.

Nick Trent, pilot, který sleduje zvířata, popisuje, jak náročná práce to je: „Aktuálně máme na toto sčítání osm letadel a ta oblast má zhruba 46 tisíc čtverečních kilometrů rozdělených do bloků. V kilometrových pruzích létáme vždy nad oblastí šesti set kilometrů čtverečních.“
Na každém letadle je kamera a právě z jejího záznamu se pak zvířata detailně sčítají. Na projektu pracuje dohromady 120 lidí.

  • Národní park Tsavo patří mezi největší v Keni, ale i na světě. Jeho rozloha je 20 821 km2. Síť cest v něm měří 2 000 km. Tsavo National Park se dělí na Západní Tsavo (8 500 km2) a Východní Tsavo (11 000 km2). Každá část v sobě zahrnuje mnoho dalších rezervací a parků.

Zvířata se tu tímto způsobem naposledy počítala před třemi lety. Tehdy v parku žilo víc než 11 000 slonů, 6 000 tisíc buvolů nebo 3 000 žiraf. Počet slonů v průběhu posledních 30 let většinou mírně stoupal. Teď se ale očekává pokles. Loni totiž bylo delší sucho, což ve svém důsledku u divoké zvěře zvýšilo úmrtnost.

Cílem není pouze zjistit počet jednotlivých kusů, ale i jejich rozmístění. Vzniknou tak mapy, ze kterých bude jasné, jak pohyb zvířat ovlivňují vodní zdroje nebo přítomnost lidí ‒ jejich domů, silnic nebo potrubí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 20 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...