773 milionů ukradených hesel. Znají hackeři i vaše přihlašovací údaje k e-mailu?

V polovině ledna se na internetu objevil soubor, který obsahoval hesla k 773 milionům e-mailů. V balíku dat sice převažovala hesla ze starých krádeží, ale 140 milionů údajů je nových.

Na webu TroyHunt, který provozuje stejnojmenný australský expert na počítačovou bezpečnost, se 17. ledna objevila informace o masivním úniku hesel k e-mailovým účtům. Soubor obsahoval 772 904 991 adres, nacházel se na oblíbeném síťovém úložišti MEGA na Novém Zélandu. Data z něj během několika dní zmizela, ale během té doby si je mohl stáhnout neznámý počet uživatelů.

Nahrávám video
Události: Uniklé přihlašovací údaje
Zdroj: ČT24

Jedná se o vůbec největší jednotlivý únik unikátních e-mailových adres s heslem. Nejde ale o žádné nové krádeže, jedná se jen o souhrn několika minulých velkých krádeží, které dal neznámý hacker dohromady. Tedy o kompilaci „různých jednotlivých úniků z tisíců odlišných zdrojů“, uvedl Hunt.

Například v roce 2008 získali hackeři osobní údaje z 360 milionů účtů na sociální síti MySpace, o osm let později prolomili 164 milionů účtů na síti LinkedIn.

Podle odborníků, na něž se odvolává The Guardian, se v souboru, který bezpečnostní odborník nazval Collection #1, nachází i 140 milionů osobních údajů, které dosud v žádném předchozím úniku nefigurovaly.

Patří vaše heslo mezi ta ukradená?

Existuje několik služeb, které umí zjistit, jestli byly daná e-mailová adresa nebo heslo zveřejněné. Právě Hunter provozuje bezpečný web, kde si každý může prověřit, jestli zrovna jeho účet patřil k těm napadeným: https://haveibeenpwned.com/. Podobně funguje také projekt https://ghostproject.fr/

Jak mít bezpečné heslo?

Na webu https://howsecureismypassword.net/ se dá otestovat, jak dlouho trvá proražení různých hesel. Obecně platí, že čím kratší heslo, tím snadnější je ho prolomit. Například heslo „pes“ se dá prolomit za 400 nanosekund, heslo„pespresoves“ už hackerům zabere 1 den, ale pokud byste zvolili heslo „pespresoves113“, byli byste v bezpečí – lámáním by totiž hackeři strávili 5 tisíc let.

Obecně tedy platí, že heslo by mělo být dlouhé a složité. Experti ale také doporučují, aby lidé používali na každou službu unikátní heslo – jinak hrozí, že pomocí jediného hesla hacker může ovládnout celou internetovou osobnost.

Další rada expertů zní: používejte dvoufaktorové ověřování. Mnoho poskytovatelů internetových služeb dnes umožňuje lepší kontrolu účtu, které se říká dvoufaktorové ověření. Podstata této služby spočívá v tom, že totožnost uživatele je ověřena dvěma nezávislými způsoby. Většina služeb na internetu používá nejjednodušší jednofázové ověření – tedy pomocí uživatelského jména a s ním spojeného hesla.

Dvoufázové ověření chce něco navíc – ať už vložení nějaké karty, nebo nejčastěji potvrzení přijetí SMS zprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...