773 milionů ukradených hesel. Znají hackeři i vaše přihlašovací údaje k e-mailu?

V polovině ledna se na internetu objevil soubor, který obsahoval hesla k 773 milionům e-mailů. V balíku dat sice převažovala hesla ze starých krádeží, ale 140 milionů údajů je nových.

Na webu TroyHunt, který provozuje stejnojmenný australský expert na počítačovou bezpečnost, se 17. ledna objevila informace o masivním úniku hesel k e-mailovým účtům. Soubor obsahoval 772 904 991 adres, nacházel se na oblíbeném síťovém úložišti MEGA na Novém Zélandu. Data z něj během několika dní zmizela, ale během té doby si je mohl stáhnout neznámý počet uživatelů.

Nahrávám video

Jedná se o vůbec největší jednotlivý únik unikátních e-mailových adres s heslem. Nejde ale o žádné nové krádeže, jedná se jen o souhrn několika minulých velkých krádeží, které dal neznámý hacker dohromady. Tedy o kompilaci „různých jednotlivých úniků z tisíců odlišných zdrojů“, uvedl Hunt.

Například v roce 2008 získali hackeři osobní údaje z 360 milionů účtů na sociální síti MySpace, o osm let později prolomili 164 milionů účtů na síti LinkedIn.

Podle odborníků, na něž se odvolává The Guardian, se v souboru, který bezpečnostní odborník nazval Collection #1, nachází i 140 milionů osobních údajů, které dosud v žádném předchozím úniku nefigurovaly.

Patří vaše heslo mezi ta ukradená?

Existuje několik služeb, které umí zjistit, jestli byly daná e-mailová adresa nebo heslo zveřejněné. Právě Hunter provozuje bezpečný web, kde si každý může prověřit, jestli zrovna jeho účet patřil k těm napadeným: https://haveibeenpwned.com/. Podobně funguje také projekt https://ghostproject.fr/

Jak mít bezpečné heslo?

Na webu https://howsecureismypassword.net/ se dá otestovat, jak dlouho trvá proražení různých hesel. Obecně platí, že čím kratší heslo, tím snadnější je ho prolomit. Například heslo „pes“ se dá prolomit za 400 nanosekund, heslo„pespresoves“ už hackerům zabere 1 den, ale pokud byste zvolili heslo „pespresoves113“, byli byste v bezpečí – lámáním by totiž hackeři strávili 5 tisíc let.

Obecně tedy platí, že heslo by mělo být dlouhé a složité. Experti ale také doporučují, aby lidé používali na každou službu unikátní heslo – jinak hrozí, že pomocí jediného hesla hacker může ovládnout celou internetovou osobnost.

Další rada expertů zní: používejte dvoufaktorové ověřování. Mnoho poskytovatelů internetových služeb dnes umožňuje lepší kontrolu účtu, které se říká dvoufaktorové ověření. Podstata této služby spočívá v tom, že totožnost uživatele je ověřena dvěma nezávislými způsoby. Většina služeb na internetu používá nejjednodušší jednofázové ověření – tedy pomocí uživatelského jména a s ním spojeného hesla.

Dvoufázové ověření chce něco navíc – ať už vložení nějaké karty, nebo nejčastěji potvrzení přijetí SMS zprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.