Před pěti lety se nebe nad ruským Čeljabinskem rozzářilo. Měl to na svědomí meteor, jehož exploze pak způsobila škody přes 630 milionů korun.
1500 zraněných, škody za 630 milionů: před pěti lety explodoval u Čeljabinsku obří meteoroid. Vystopovali ho Češi
Exploze meteoritu, který 15. února 2013 dopadl v okolí ruského Čeljabinsku, uvolnila nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945. Její síla dosáhla 500 kilotun trinitrotoluenu, v Hirošimě to bylo asi 15 kilotun TNT.
Čeljabinský meteoroid, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem přes 12 tisíc tun a průměr měl kolem 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od slavného tunguzského meteoritu v červnu 1908 – ten mohl podle odhadů měřit prý až 60 metrů v průměru.
Síla exploze Čeljabinského meteoritu byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.
GALERIE
Výbuch čeljabinského meteoritu byl 30krát silnější než bomby v Hirošimě
Čeljabinský meteorit (podle některých názorů to ale byla kvůli velikosti už planetka) padal rychlostí 19 km/s (asi 67 tisíc km/h), tedy zhruba šedesátkrát rychleji než zvuk.
Při rozpadu ve výšce asi 30–40 kilometrů nad zemí zářil meteor krátkou chvíli dokonce více než Slunce. Meteorit se podle následného měření věkem téměř shoduje se stářím sluneční soustavy – 4,56 miliardy let.
Při pádu meteoritu (největší z jeho částí dopadla do jezera Čebarkul) bylo zraněno na 1500 lidí. Většina z nich utrpěla řezné rány, když silná tlaková vlna, která v oblasti kolem milionového Čeljabinsku poničila na 7 tisíc budov, rozbila okna. Úřady odhadly způsobené škody na miliardu rublů (přes 630 milionů korun).
Čeljabinský meteorit je v Česku (zdroj: ČT24)
Velký úspěch se přitom podařil českým odborníkům: jako první tým na světě přesně spočítali dráhu a strukturu tělesa. S největší pravděpodobností pocházelo z planetky 86039, která měří 2,2 kilometru.
Výpočet českého týmu pod vedením astronoma Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově uvedl, že pozorovaná dráha tělesa se sklonem 17 stupňů byla dlouhá 272 kilometrů a že těleso bylo poprvé zachyceno ve výšce 95 kilometrů nad zemským povrchem.
Jeden z úlomků Čeljabinského meteoritu
O osm sekund později se ve výšce 45 kilometrů začal meteoroid rozpadat, čímž se výrazně zvýšila plocha vystavená atmosféře, takže odpařování narostlo a objekt byl na krátkou dobu jasnější než Slunce.
- „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.