115 milionů lidí bez zraku. Počet nevidomých prudce vzroste, varuje studie

V současné době žije na Zemi asi 36 milionů nevidomých lidí. V polovině století se jejich počet zvýší na více než 115 milionů, tvrdí vědci v nově vydané studii.

Hlavní příčinou toho, že se počet nevidomých během třiceti let ztrojnásobí, je rychlý nárůst celosvětové populace a především její stárnutí. Uvádí to výzkumníci v práci, která vyšla v odborném časopise Lancet Global Health. Velmi podobnou rychlostí bude stoupat i počet osob se středním až vážným poškozením zraku, ve stejné době stoupne z 217 milionů na 588 milionů.

Nejvíce postiženými oblastmi se stanou Asie a Afrika – právě tam totiž bude žít většina osob se zrakovým postižením. Autoři k tomu dospěli poté, co analyzovali údaje ze 188 zemí celého světa. Současně popsali, že lidstvo se

v boji proti sleposti zlepšuje. Počet nevidomých totiž procentuálně klesá; ještě roku 1990 to bylo 0,75 procent, roku 2015 už jen 0,48 procent. Stejně tak se zmenšilo procento osob s vážným poškozením zraku: z 3,8 procent na 2,9 procent (za stejnou dobu).

Péče se zlepšuje, nevidomých přibývá

„Téměř určitě je to díky zlepšené kvalitě zdravotnické péče, například operacím zákalu,“ uvedl spoluautor studie Rupert Bourne z Anglia Ruskin University. Ani lékařský a vědecký pokrok ale nestačí na to, aby se absolutní počet lidí s poškozením zraku snižoval. Růst populace a stárnutí jsou příliš silné faktory. Zejména v rozvojových zemích se lidé dožívají stále vyššího věku, který je typicky spojený se ztrátou zraku, respektive s vážnými chorobami zraku.

Autoři práce vycházeli z projekcí OSN, které popisují, jak a kde budou na Zemi nejvíce přibývat lidé. Studie nepočítá s tím, že by se objevila nějaká revoluční léčebná metoda, nebo že by mohlo dojít k zásadnímu přelomu v diagnostice této choroby. Bourne ale doporučuje, aby především rozvojové země do diagnostiky a léčby začaly rychle investovat, péče o nevidomé může být značně nákladná, zejména v zemích, které na tento nárůst nejsou připravené. „Investice do léčby se ukázala jako velmi výnosná – přináší nemocným lepší kvalitu života a také je díky ní pravděpodobnější, že budou moci pracovat,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 18 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...