115 milionů lidí bez zraku. Počet nevidomých prudce vzroste, varuje studie

V současné době žije na Zemi asi 36 milionů nevidomých lidí. V polovině století se jejich počet zvýší na více než 115 milionů, tvrdí vědci v nově vydané studii.

Hlavní příčinou toho, že se počet nevidomých během třiceti let ztrojnásobí, je rychlý nárůst celosvětové populace a především její stárnutí. Uvádí to výzkumníci v práci, která vyšla v odborném časopise Lancet Global Health. Velmi podobnou rychlostí bude stoupat i počet osob se středním až vážným poškozením zraku, ve stejné době stoupne z 217 milionů na 588 milionů.

Nejvíce postiženými oblastmi se stanou Asie a Afrika – právě tam totiž bude žít většina osob se zrakovým postižením. Autoři k tomu dospěli poté, co analyzovali údaje ze 188 zemí celého světa. Současně popsali, že lidstvo se

v boji proti sleposti zlepšuje. Počet nevidomých totiž procentuálně klesá; ještě roku 1990 to bylo 0,75 procent, roku 2015 už jen 0,48 procent. Stejně tak se zmenšilo procento osob s vážným poškozením zraku: z 3,8 procent na 2,9 procent (za stejnou dobu).

Péče se zlepšuje, nevidomých přibývá

„Téměř určitě je to díky zlepšené kvalitě zdravotnické péče, například operacím zákalu,“ uvedl spoluautor studie Rupert Bourne z Anglia Ruskin University. Ani lékařský a vědecký pokrok ale nestačí na to, aby se absolutní počet lidí s poškozením zraku snižoval. Růst populace a stárnutí jsou příliš silné faktory. Zejména v rozvojových zemích se lidé dožívají stále vyššího věku, který je typicky spojený se ztrátou zraku, respektive s vážnými chorobami zraku.

Autoři práce vycházeli z projekcí OSN, které popisují, jak a kde budou na Zemi nejvíce přibývat lidé. Studie nepočítá s tím, že by se objevila nějaká revoluční léčebná metoda, nebo že by mohlo dojít k zásadnímu přelomu v diagnostice této choroby. Bourne ale doporučuje, aby především rozvojové země do diagnostiky a léčby začaly rychle investovat, péče o nevidomé může být značně nákladná, zejména v zemích, které na tento nárůst nejsou připravené. „Investice do léčby se ukázala jako velmi výnosná – přináší nemocným lepší kvalitu života a také je díky ní pravděpodobnější, že budou moci pracovat,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...