Zimní bouře v USA má přes dvacet obětí

Nejméně 22 mrtvých si vyžádala zimní bouře, která nyní sužuje značnou část Spojených států, informuje stanice ABC News. Dosud bylo v pondělí zrušeno více než čtyři tisíce letů, přičemž nejhůře zasažená jsou letiště v New Yorku, Dallasu a Bostonu. V neděli bylo zrušeno přes jedenáct tisíc letů, což je nejvíce od pandemie covidu-19, sdělil ministr dopravy Sean Duffy stanici CNBC. S výpadky elektřiny se stále potýká více než 760 tisíc odběratelů, z toho přes 230 tisíc v Tennessee, uvádí monitorovací server PowerOutage.us.

Chladné počasí si vyžádalo šest mrtvých v New Yorku, tři mrtvé v Tennessee, po dvou v Louisianě, Texasu a Mississippi a po jednom v Kansasu, New Jersey, Massachusetts a v Arkansasu, uvedla ABC News s odkazem na tamní úřady.

V Pensylvánii zemřeli tři lidé ve věkovém rozmezí 60 až 84 let při odhazování sněhu, uvedl podle stanice tamní koroner a vyzval k opatrnosti osoby s onemocněním srdce a dalšími zdravotními problémy. Mezi mrtvými je podle NBC i šestnáctiletá dívka, kterou stejně starý chlapec v Texasu táhl na laně za džípem na bobech. Dívka ve vysoké rychlosti narazila do obrubníku a následně do stromu a zemřela po převozu do nemocnice. Další šestnáctiletá dívka, která se také nechala táhnout na bobech, je v kritickém stavu.

Při pádu soukromého letadla ve státě Maine přišlo o život sedm lidí a jeden člověk vyvázl s vážnými zraněními. K nehodě podle AP došlo při vzletu z mezinárodního letiště v Bangoru během sněhové bouře. Zříceným strojem bylo tryskové letadlo Bombardier Challenger 600, uvedl Federální úřad pro letectví (FAA). Na letišti v době nehody vydatně sněžilo, úřady ale počasí nezmínily jako možnou příčinu havárie. Nehodu vyšetřuje FAA spolu s Národním úřadem pro bezpečnost v dopravě (NTSB).

Od Texasu po severovýchodní cíp Spojených států podle Národní meteorologické služby (NWS) panují „život ohrožující“ podmínky. Vydatné sněžení, sníh s deštěm a mrznoucí déšť, což je nebezpečný jev, při němž se ochlazené dešťové kapky okamžitě mění v led na povrchu, by mohly přetrvávat několik dní a bouře by mohla zasáhnout zhruba 185 milionů Američanů, tedy více než polovinu populace.

„Sníh a led budou tát velmi, velmi pomalu a jen tak nezmizí, což výrazně zkomplikuje jakékoli záchranné a obnovovací práce,“ řekla stanici CBS News meteoroložka NWS Allison Santorelliová.

Stav nouze

Téměř polovina států vyhlásila stav nouze a školy po celé zemi ruší výuku. Americký Senát také zrušil hlasování plánované na pondělní večer. Při vyhlášení stavu nouze v hlavním městě Washingtonu starostka Muriel Bowserová nynější sněhovou bouři označila za největší za posledních deset let.

Nahrávám video

Zatímco severní oblasti, jako jsou Severní a Jižní Dakota a Minnesota, jsou na zimní teploty pod bodem mrazu zvyklé, v Texasu, Louisianě a Tennessee jsou teploty přibližně o patnáct až dvacet stupňů Celsia nižší než je sezonní průměr. V Bostonu, New Yorku a Albany by podle NBC News mohlo napadnout 40 až 60 centimetrů sněhu. Hustě sněžit by mělo také ve státech Maine a Connecticut.

V newyorském Central Parku zatím napadlo bezmála 29 centimetrů sněhu, což je nejvíce za posledních 121 let. Padl rekord z roku 1905, kdy tam napadlo zhruba pětadvacet centimetrů sněhu, uvedla stanice. Newyorčané vyrazili užít si sněhovou nadílku do parku a ti, kteří neměli boby, ke klouzání využili například rohožky nebo plechy na pečení, informovala stanice CNN. Sníh v Central Parku si nenechal ujít ani olympijský vítěz Shaun White, který před nadšenými diváky předvedl několik působivých triků na snowboardu.

Bouře se bude pohybovat směrem na severovýchod a v úterý by se měla přesunout nad východ Kanady. Chladno podle předpovědí zůstane i začátkem února.

Se silným sněžením se potýká také Kanada, kde byly zrušeny stovky letů. V provincii Ontario, kde se nachází hlavní město Ottawa, by podle předpovědí mohlo napadnout patnáct až třicet centimetrů sněhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 47 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...