Zeman i Babiš pogratulovali Bidenovi k nástupu do Bílého domu

Prezident republiky Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) blahopřáli Joeu Bidenovi k převzetí úřadu amerického prezidenta. Podobně učinili i další čeští političtí představitelé. Bidenovu pozici a možnosti pak hodnotili například bývalí čeští ministři zahraničních věcí.

Demokrat Joe Biden ve středu krátce před 18:00 SEČ složil slavnostní přísahu do rukou předsedy amerického Nejvyššího soudu Johna Robertse a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Krátce před ním se své funkce oficiálně ujala rovněž Kamala Harrisová, která je první viceprezidentkou v historii USA.

Prostřednictvím mluvčího Hradu na Twitteru prezidentovi USA popřál Miloš Zeman. „Přejeme úspěch při řešení všech složitých výzev současnosti a nalezení celospolečenského smíru. Věříme, že přátelství a spojenectví mezi ČR a USA se bude dále rozvíjet,“ uvedl Jiří Ovčáček.

Premiér Andrej Babiš (ANO) gratuloval na Twitteru rovněž. Těší se mimo jiné na rozvoj bilaterálních vztahů nebo spolupráci v rámci Severoatlantické aliance (NATO). „Gratuluji Joeu Bidenovi k převzetí úřadu prezidenta Spojených států amerických! Těším se, že budeme dále rozvíjet česko-americké strategické partnerství, spolupráci v rámci NATO i upevňovat vztahy mezi EU a USA. Přeji hodně štěstí a síly do budoucna,“ napsal.

Bidenovi poblahopřál též ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Těší se na posilování sdílených hodnot a zájmů, upozornil také na vypořádávání se s globálními výzvami. „Budu pracovat na tom, aby naše aliance a partnerství bylo silnější než kdy dříve. Mezi USA a ČR a také celou EU,“ poznamenal šéf diplomacie.

Petříček se také domnívá, že Evropa získává s Bidenem mnohem více naslouchající administrativu. „Bude to administrativa, která bude se spojenci zacházet jinak.“ Pro pořad Události, komentáře řekl, že Bidenův projev podával ruku lidem, kteří ho nevolili, a také směřoval do části Demokratické strany, která by možná chtěla razantnější změny. „Tady jim říkal, že se musí vcítit do těch druhých, je potřeba táhnout za jeden provaz.“ Biden také podle ministra zdůraznil téma práce, zaměstnanosti, tedy přesně to, co chtějí slyšet i ti, kteří volili Donalda Trumpa.

Novému americkému prezidentovi blahopřál i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „Věřím, že se nová americká administrativa soustředí na to, co Ameriku s Evropou a Českou republikou spojuje, ať už v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo ochrany klimatu,“ uvedl na Twitteru.

Hodně úspěchů Bidenovi na Twitteru popřála též vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Jsem přesvědčena, že dobré vztahy mezi ČR a USA budou za jeho vlády pokračovat a že se mu podaří provést svou zemi tímto nelehkým obdobím,“ uvedla.

Předseda senátního výboru pro zahraniční věcí Pavel Fischer (nestr.) řekl pro ČT k inauguraci nového amerického prezidenta, že ceremonie mají ten význam, že se opakují, že nastavují rytmus. „Jsou předznamenáním významných okamžiků a mají svou symboliku.“

Povšiml si však odlišností oproti předchozím podobným ceremoniím v počtu účastníků či v podobě bezpečnostních opatření. „I v jak velkém napětí, nejen politickém, ale i společenském probíhá.“ K projevu Bidena řekl, že k národu promluvil jako státník. „V tomto smyslu nezklamal.“

Předseda zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) věří, že se podaří napravit nesoulady mezi EU a USA, které vládly poslední čtyři roky. Zároveň si je však vědom, že ne vše se vrátí na úroveň vztahů za prezidenta Baracka Obamy.

V oblasti hospodářské doufá, že se obě strany nebudou překvapovat, případně budou mít čas se připravit i na některé negativní věci. Věří také, že se podaří zlepšit vztahy například v oblasti automobilového průmyslu.

Bidenova pozice pohledem bývalých ministrů zahraničí

Bývalý ministr zahraničí, současný místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra řekl v pořadu Události, komentáře, že Amerika získává s novým prezidentem noblesu, což se projevilo i při slavnostní ceremonii. „Viděli jsme, co chce, ale neslyšeli jsme jak,“ dodal však Vondra. Což je možná podle něho dobře, protože by mohl půlku Američanů naštvat. Dále řekl, že Biden je centrista a v 90. letech minulého století pomohl Česku, když se rozšiřovalo NATO. „Je to člověk, který Evropě rozumí.“

Pro Vondru tak určitou záruku Biden představuje, je ale otázkou, kam ho dotlačí levé křídlo Demokratické strany. Celý Bidenův projev se podle něho nesl v duchu toho, absolutně se odlišit od předchozích čtyř let. Pokud je to ve stylu oblečení či make-upu, tak pro to má Vondra obrovské pochopení, protože to bylo potřeba. Ale pokud se kontrast bude týkat i toho, jak dosáhnout změn, tak je otázka, zda bude mít Biden sílu Ameriku spojovat, nebo zda to rozdělení země bude ještě pokračovat, případně se dál prohloubí. Vondra také vyjádřil obavy z kompetence ekonomického týmu Joea Bidena, kde jsou téměř samé ženy, a navíc z nevládních organizací.

Bývalý ministr zahraničí a současný poradce premiéra pro legislativní záležitosti Cyril Svoboda (KDU-ČSL) vytkl projevu Bidena to, že mluvil sice o usmíření, ale nenabídl jediné vstřícné gesto vůči těm, kteří volili Donalda Trumpa. Nevyužil tak toho, že projev sledovaly u obrazovky miliony lidí. „Nezaznělo tak něco, co by bylo faktickým krokem k usmíření,“ zdůraznil Svoboda s tím, že Trumpovi voliči nedostali v projevu „ani cukrátko,“ jak řekl v pořadu Události, komentáře. 

Usmíření americké společnosti považuje Svoboda za velký úkol, ale podle něho „nestačí jen říct: Já jsem pro sjednocenou Ameriku, budeme si naslouchat a budeme spolupracovat, ale je potřeba voličům Donalda Trumpa říct, že se na něco navazuje“.

30 minut
UK: Svoboda, Vondra a Petříček o jmenování nového amerického prezidenta
Zdroj: ČT24

Jak to vidí poslanci

Podle poslanců ze sněmovního zahraničního výboru byl Bidenův projev zejména o jednotě, například místopředsedovi výboru Jaroslavu Bžochovi (ANO) v něm ale chyběla konkrétní vize. Podle Bžocha byl projev především o jednotě. Za jeho pozitivum považuje vůli uklidnit situaci. „Biden řekl, že hodlá pracovat pro své podporovatele i republikánské voliče stejně tvrdě. Další pozitivní vlaštovkou byl vzkaz, že USA bude chtít opět více spolupracovat na mezinárodním poli se světem, což beru jako velmi podstatné,“ poznamenal poslanec. 

Za slabost projevu pokládá, že mu chyběla konkrétní vize. „Pokud bychom za ni považovali sjednocení americké společnosti, tak jsem si téměř jistý, že za čtyři roky budeme moci hodnotit Bidenovu administrativu jako neúspěšnou, protože Amerika byla rozdělená vždy,“ dodal Bžoch.

Podle člena zahraničního výboru Jiřího Miholy (KDU-ČSL) Biden zdůrazňoval především slova demokracie, jednota a naděje, odmítl násilí s poukazem na nedávné dění u Kapitolu. Odmítl extremismus a bezpráví a slíbil, že bude prezidentem všech Američanů. Celkově projev považuje Mihola za pozitivní, smířlivý a jednotící, s důrazem na duchovní prvky.

„Joe Biden řekl, že bude prezidentem všech Američanů. Doufám, že jeho slova budou inspirací pro ostatní světové lídry. V době, kdy celý svět čelí společným výzvám včetně pandemie covidu-19, je potřeba táhnout za jeden provaz víc než kdy jindy,“ napsala agentuře ČTK předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Místopředseda zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) považuje projev za apel na jednotu Američanů a hlasitou deklaraci toho, že srdce americké demokracie stále bije. Biden podle něj slíbil, že do úřadu vkládá svou duši, a vyzval Američany, aby mu dali šanci vyvést zemi z krize. Proslov se podle Lipavského nesl v duchu pokory a připomněl občanům, že před nimi stojí výzvy jako rasismus, pandemie, změna klimatu i role USA ve světě.

Lidoveckému předsedovi Marianu Jurečkovi se líbilo, že Biden zdůraznil, že chce společnost spojovat, postavit se proti rasismu a sociálním rozdílům, vypořádat se s koronavirem a být prezidentem pro všechny Američany. „Z jeho projevu byla cítit velká dávka odhodlání a naděje,“ uvedl.

Předseda STAN Vít Rakušan souhlasil s Bidenovým výrokem, že dnešek je svátkem demokracie. „I já její síle věřím. Věřím, že je pevnější než barbarství a ničení,“ uvedl. Skutečný lídr se podle něj musí chovat jako prezident všech, ne pouze těch, kteří mu hlas dali.

„Čím úspěšnější ve svém úřadu bude, tím lépe pro celý svět. To, co teď Amerika nejvíc potřebuje, je zase se spojit. A věřím, že totéž potřebuje i naše země: porozumění místo nenávisti, sbližování se místo prohlubování příkopů,“ napsal na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 2 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
01:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
09:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
14:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 16 hhodinami
Načítání...