Prezident Volodymyr Zelenskyj zamířil na východ Ukrajiny, kde v poslední době panuje napjatá situace. Na linii oddělující ukrajinské ozbrojené jednotky a síly koordinované Ruskem se dále střílí a obě strany ve čtvrtek oznámily po jednom zabitém vojákovi. Z jejich smrti se obvinily navzájem. Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax oznámilo, že přesouvá do Černého moře přes deset lodí na vojenské cvičení.
Zelenskyj míří na východ Ukrajiny, kde roste napětí. Rusko přesouvá lodě do Černého moře
„Jako vrchní velitel chci být v těžkých časech s našimi vojáky v Donbasu. Jedu do míst, kde dochází k eskalaci,“ uvedl ukrajinský prezident na svém Twitteru. Poradce šéfa prezidentské kanceláře agentuře Reuters sdělil, že Zelenskyj chce „přímo na místě zhodnotit situaci“.
Ta se v poslední době dramatizuje. Zelenskyj tento týden oznámil, že od začátku roku zemřelo v konfliktní oblasti 24 ukrajinských vojáků. Armáda ve čtvrtek informovala o dalším mrtvém členovi ukrajinských vojsk, kterého podle ní zabili Ruskem podporovaní separatisté při ostřelování. Jen za poslední tři dny tak podle ní bylo zabito na Donbase pět vojáků. Rovněž představitelé okupantů podle své agentury DAN oznámili zabitého vojáka, z jeho smrti viní ukrajinskou armádu.
Zelenskyj mluví o vstupu do NATO
Kyjev od března varuje před posilováním přítomnosti ruských vojsk u hranic s Ukrajinou. V úterý ukrajinský prezident prohlásil, že konflikt v Donbasu může ukončit pouze vstup země do NATO, a vyzval členské země Severoatlantické aliance, aby posílily svou vojenskou přítomnost v oblasti Černého moře.
NATO dalo najevo, že situace kolem východní Ukrajiny ho znepokojuje. Zemi v minulých dnech navštívil šéf Vojenského výboru NATO Stuart Peach, který podpořil suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Moskvu vyzval k ukončení podpory ozbrojenců na východě země a ke stažení ruských sil z území Ukrajiny.
Litevský ministr zahraničí podle webu Baltic Times ve středu oznámil, že Vilnius navrhne, aby Ukrajina získala takzvaný Akční plán členství, tedy jakousi cestovní mapu vedoucí ke vstupu do Aliance.
Z Kremlu naopak zaznělo varování, že řeči o vstupu Ukrajiny do NATO mohou situaci v Donbasu jen zhoršit. Ve středu mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že země bude mít armádu u hranic s Ukrajinou tak dlouho, jak uzná za vhodné. Ruské vojsko podle něj pro nikoho nepředstavuje hrozbu.
Vojenská cvičení a ruské hrozby
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že přesouvá více než deset vojenských plavidel, včetně vyloďovacích nebo dělových člunů, do Černého moře, aby se tam zúčastnily vojenského cvičení. Ukrajinská armáda zase cvičila odražení výsadku nepřítele na pobřeží u Ruskem nelegálně anektovaného Krymu.
Zástupce šéfa kanceláře ruského prezidenta Dmitrij Kozak prohlásil, že Rusko může být donuceno bránit své občany na východě Ukrajiny. Moskva nabízí obyvatelům okupovaných oblastí od dubna 2019 ruské pasy ve zrychleném tříměsíčním režimu. Ruské úřady v polovině loňského roku uváděly, že dokumenty obdrželo už zhruba 200 tisíc obyvatel Donbasu a že do konce roku 2020 se jejich počet měl vyšplhat téměř k milionu.
„Dnes vše závisí na tom, jaký rozměr bude mít požár. Pokud tam bude, jak říká náš prezident, způsobena Srebrenica, patrně se budeme nuceni postavit na (jejich) obranu,“ řekl ve čtvrtek podle agentury TASS Kozak. Začátek velké vojenské operace ze strany Kyjeva v oblasti Donbasu by podle něj znamenal „začátek konce Ukrajiny“.
Šéf Kremlu Vladimir Putin během telefonátu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou obvinil Kyjev z provokací na východě Ukrajiny. Podle úřadu ruského prezidenta oba státníci vyjádřili znepokojení nad situací v oblasti. Německá vláda v prohlášení uvedla, že Merkelová v rozhovoru žádala, aby Rusko snížilo koncentraci svých vojsk u hranic s Ukrajinou.
Čtrnáct tisíc mrtvých
Konflikt na východě Ukrajiny vypuknul poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva podporuje proruské síly v Donbasu. Podle nich je Rusko vyzbrojuje, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá.
Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na čtrnáct tisíc mrtvých.