Kuba účtuje s účastníky rekordních červencových protestů. Komunistický režim oznámil obvinění víc než sedmi set lidí. Některým hrozí až třicet let vězení. Mezi stíhanými je navíc i 55 mladistvých mezi šestnácti a osmnácti lety. V trestním řádu takzvaného Ostrova svobody ale spadají do kategorie dospělých.
Už půl roku vidí někteří Kubánci své děti jen na fotkách. Od července jsou ve vazbě – součástí nezvykle početných protestů na Kubě byly totiž i ony. „Klukovi chtějí dát 20 let, holce 25 let a nejmladšímu 15 let,“ zoufá si otec stíhaných demonstrantů Emilio Roman. Žádné z jeho dětí přitom dle jeho slov až dosud nemělo problém se zákonem.
Desítky dalších lidí, aktivistů a hlavně rodičů upozorňují na přísné tresty. Ty přitom hrozí i šestnáctiletým – trestní řád na Kubě to umožňuje. „Když vidím počet let ve vězení, kterým oni čelí – je to, jako kdyby byli teroristé, vrazi,“ nechápe Roman.
Výjimečné protesty ve více městech na Kubě
Letní demonstrace byly nebývalé rozsahem i účastí. Proběhly nejen v Havaně, ale i dalších větších městech. Tisíce lidí hnala do ulic nespokojenost s vládou – vyčítali jí nezvládání pandemie, nedostatek potravin, elektřiny, léků i finančních vyhlídek.
Většina protestů byla pokojná, státní média ale zdůraznila hlavně rabování obchodů i policejních aut. Na kritické hlasy vůči procesům teď sdělovací prostředky samy odpovídají kritikou. „Manipulace i zaujaté názory se pokoušejí Kubě přisoudit porušování lidských práv a snaží se podkopat trestní řízení zahájené při vyšetřování zločinů podle platných zákonů,“ hřímá moderátor státní televize Rey Gomez.
Úřady od července zadržely přes tisíc lidí – z nich zatím obvinily sedm set. Nejpřísnější – až třicetileté tresty – hrozí hlavně lidem z chudinských čtvrtí. Obhájci lidských práv mluví o netransparentních procesech a neúměrných sazbách. To ale justice i vyšetřovatelé důrazně odmítají.
„Případy, které jsme viděli v televizi, kdy napadli naše policisty zápalnými lahvemi, mačetami a kameny. Dle našich pokynů máme s tímto zacházet přísněji, protože to nemůžeme dovolit,“ obhajuje postup vyšetřovatelka z kubánského ministerstva vnitra Moriama Bravetová. „Cílem (procesů) je, aby v žádné části Kuby už lidé znovu nevycházeli demonstrovat,“ oponuje aktivistka z organizace Cuba Lex Laritza Diversentová.
Nepovolená shromáždění Kuba zakazuje. Otevřené protesty jsou proto výjimečné. To samé ale podle kritiků platí i o otevřenosti soudních procesů. Nové počty stíhaných režim zveřejnil až po řadě stížností.
