V jihoafrickém pečovatelském domě zemřel poslední z generace nechvalně proslulých žoldnéřů 60. a 80. let. Přes svůj značně nebezpečný a násilný životní styl se Michael Hoare dožil úctyhodných sta roků. Irský dobrodruh nejprve pomáhal nové vládě svobodného Konga pro boj s povstalci, poté ho najímaly i další africké země. Pro svou krvelačnost si vysloužil přezdívku Mad Mike (Šílený Mike).
Z účetního jedním z nejslavnějších žoldnéřů světa. Ve 100 letech zemřel Šílený Mike
Horizont: Zemřel slavný irský žoldnéř přezdívaný Šílený Mike (zdroj: ČT24)
Rok 1960 se zapsal do historie jako Rok Afriky. Nezávislost na Velké Británii, Francii a Belgii získalo hned 16 kolonií. Třeba v Kongu okamžitě vypukla krvavá povstání. Vojenské převraty a genocida na sebe nenechaly dlouho čekat.
„Dokud válka pokračuje, mnoho lidí vydělává peníze. Jakmile skončí, všichni přijdou o zisky. Takže proč zabíjet oslíka, ze kterého se sypou dukáty. Mírové mise se navíc většinou skládají pouze z armád třetího světa, které někdo poskládal dohromady a ony postrádají politickou vůli konflikt ukončit,“ vysvětluje expert na soukromé bezpečnostní agentury Eeben Barlow.
Vystudovaný účetní a veterán druhé světové války Hoare tehdy vycítil příležitost. S bandou dalších dobrodruhů se nabídl konžské vládě pro boj s povstalci. Vzhledem k jeho úspěchům mu centrální vláda brzy nabídla další kontrakty.
Stejně jako ostatní evropští žoldáci – třeba Francouz Bob Denard – začal i Horae vydělávat ve velkém všude tam, kam nezkušené africké státy nedosáhly.
„Pro vládu je jednodušší ztrácet soukromé občany v cizích konfliktech než sledovat pytle s těly zabitých vojáků. Taky si myslím, že v soukromém sektoru je řada klíčových dovedností, jako je logistika nebo třeba komunikace, které zkrátka v ozbrojených silách nefungují tak dobře,“ míní Barlow.
„Penze“ na Seychelách se nevyvedla
V roce 1981 se žoldácký veterán Hoare rozhodl zařídit se na důchod. Se skupinou 42 spolubojovníků se vydal na tropické souostroví Seychely, vojáky ale odhalili už na letišti. Během přestřelky pučisté unesli letadlo a uprchli do Jihoafrické republiky.
Tam skončili ve vězení. „Po prokázání našich výpovědí nám začali důvěřovat. Dali nás všechny do stejné cely. Žádný problém, stráže k nám byly milé. Žádné naše dveře nezamkli,“ vypověděl Hoare v srpnu 1982. O svém dobrodružném životě publikoval hned troje paměti. Poslední roky života strávil v poklidu pečovatelského domu v jihoafrickém Durbanu.