Z ruin po tureckém zemětřesení stále vyprošťují živé, Česko do oblasti pošle zdravotnické vybavení

I 228 hodin po ničivém zemětřesení na jihu Turecka se záchranářům podařilo ze sutin vyprostit živé – v provincii Hatay zachránili ženu i se dvěma dětmi. Úřady současně zastavily padesátku podvodných webů, které se snažily vylákat peníze na pomoc se zvládáním katastrofy. Z Česka do postižené oblasti zamíří v pátek materiální pomoc, zemi naopak opustí tým českých záchranářů.

Počet obětí zemětřesení, které 6. února postihlo jihovýchod Turecka a severozápad sousední Sýrie, vystoupal nejméně na čtyřicet tisíc. V úterý večer turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že v jeho zemi zahynulo kvůli zemětřesení přes 35 400 lidí. V Sýrii vláda a OSN mluví o 5800 obětech, počty jsou ale kvůli občanské válce nejisté.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde o nejhorší přírodní katastrofu v oblasti za poslední století. Vláda v Ankaře eviduje celkem 50 576 zřícených či značně poškozených budov – čeká se proto vlna demolic. Rychle k zemi musí podle statiků téměř dvanáct tisíc domů v provincii Gaziantep, bezmála jedenáct tisíc v provincii Hatay a obdobný počet v provincii Kahramanmaras.

Ačkoliv od otřesů uplynul už více než týden, tureckým záchranářům se stále daří nacházet v sutinách živé. Už ráno informovala agentura Reuters, že záchranářům se po 222 hodinách podařilo v provincii Kahramanmaras vyprostit ze sutin živou dvaačtyřicetiletou ženu. Pět hodin na to v téže provincii zachránili z trosek čtyřiasedmdesátiletou ženu a 228 hodin od otřesů osvobodili ze závalu v jihoturecké provincii Hatay v Antakyi ženu a její dvě děti.

Zákroky tureckých úřadů

Vedení tureckých bezpečnostních sil rovněž oznámilo postup proti blíže nespecifikovaným „provokačním příspěvkům“ na sociálních sítích. Ztotožnilo přes šest set lidí a příspěvků, 78 zadrželo a zastavilo také provoz zhruba 50 webových stránek, které z lidí podvodně lákaly příspěvky na pomoc obětem zemětřesení.

Zatímco prezident Erdogan vyzývá obyvatele, aby nevěřili příspěvkům na sociálních sítích, ale jen oficiálním médiím, opozice se obává, že se vláda chystá katastrofu využít pro umlčení svých kritiků. Minulý týden média informovala o zadržení dvou novinářů v Istanbulu a jednoho politologa za „provokační příspěvky“, ve kterých se kriticky vyjadřovali k vládní pomoci obětem zemětřesení.

Česká pomoc

Se zvládáním následků zemětřesení pomáhají i čeští záchranáři. Za celou dobu nasazení v jihotureckém městě Adiyaman z ruin vysvobodili 66 těl a zachránili dva životy. Ve městě jsou podle hasičského mluvčího Jakuba Kozáka některé cesty stále uzavřené a slouží pouze pro záchranné práce nebo odvoz sutin. Elektřina a voda nadále není dostupná.

Pro zajištění bezpečnosti byla ve městě nasazena armáda a policie. „V oblasti bylo zaznamenáno určité napětí. Týmům se doporučuje, aby při provádění průzkumu nebo při práci na sutinách měli rovněž k dispozici tlumočníky či průvodce,“ doplnil mluvčí. Někteří zahraniční záchranáři se z Turecka předčasně stáhli kvůli zhoršení bezpečnostní situace, Češi se do vlasti vrátí v pátek odpoledne.

Česká podpora bude dál pokračovat materiálně, Praha Ankaře pošle zdravotnické vybavení, traumasety či vybavení pro lidi bez přístřeší. Především půjde o materiál ze zásob státních hmotných rezerv. Česká vláda na pomoc Turecku a Sýrii vyčlenila vždy deset milionů korun, v občanských sbírkách se vybralo dalších téměř 85 milionů korun.

Humanitární pomoc pro Sýrii přislíbilo sousední Jordánsko, jehož ministr zahraničí Ajmán Safádí jednal v Damašku se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Safádí je prvním jordánským představitelem, který Sýrii navštívil od začátku války v roce 2011, a podle západních agentur jde o známku diplomatického tání mezi Asadem a zbytkem arabského světa.

Do Turecka přijede vyjádřit svou soustrast a solidaritu generální tajemník NATO Stoltenberg, ve čtvrtek se setká s prezidentem a ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem. Podle deníku Hürriyet se očekává, že navštíví i oblasti postižené zemětřesením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 mminutou

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 13 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 49 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 52 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...