Bývalý polský prezident Lech Walesa varoval před vzestupem demagogie, populismu a sociální nerovnosti. Učinil tak v Gdaňsku v projevu k třicátému výročí prvních částečně svobodných voleb v zemi, jež předznamenaly konec vlády komunistů ve státech střední a východní Evropy. Právě Walesa stál v čele odborového hnutí Solidarita, které v Polsku přispělo k pádu komunistického režimu. Oslavy jubilea poznamenaly spory mezi národně-konzervativní vládou a liberální opozicí. Oba tábory si ho připomněly odděleně.
Walesa v Gdaňsku varoval před revolucí. Polsko si připomíná první částečně svobodné volby
„Ani komunismus, ani současný kapitalismus nejsou vhodné v 21. století. Lidé neakceptují rozdělování bohatství, jak se to dělá dnes a které hrozí i do budoucna. Takže by mohla přijít jakási (nová) říjnová revoluce, pokud nezasedneme ke stolu s těmi, kteří toto bohatství vlastní,“ zdůraznil Walesa podle agentury AFP.
Před 30 lety „se naší generaci podařilo něco neuvěřitelného: nabídli jsme světu novou šanci, a to bez vyvolání jaderné války“, prohlásil rovněž vůdce Solidarity, která protestními akcemi v Polsku postupně přivodila pád vládnoucí komunistické strany.
„Díky našim vítězstvím oni vládnou,“ řekl Walesa na adresu politiků z vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS). Někteří z nich patřili v minulosti k jeho blízkým spolupracovníkům a dnes jsou jeho nepřáteli.
Lech Walesa a Donald Tusk na oslavách výročí v Gdaňsku
Tusk poděkoval odpůrcům komunistů
Shromáždění v Gdaňsku se zúčastnily i další významné osobnosti tehdejších událostí i někdejší prezidenti Aleksander Kwasniewski a Bronislaw Komorowski. Společně přijali prohlášení, ve kterém se uvádí: „Chceme demokracii bez sporů plných nenávisti, chceme veřejný život bez lži.“
Předseda Evropské rady Donald Tusk poděkoval lidem, kteří se postavili komunistům. „Díky vám je Polsko nejkrásnějším místem na zemi a Poláci nezávislý evropský národ, přestože ne vždy máme štěstí na vládnoucí,“ řekl bývalý polský premiér. Polsko podle něj dalo světu příklad, že lze vybudovat demokracii bez násilí.
Premiér Morawiecki (uprostřed) a prezident Duda (vpravo na kraji) na slavnostním zasedání Senátu
Jako opačný příklad připomněl krvavé potlačení protestů z pekingského náměstí Tchien-an-men z června 1989, kde „určitá skupina lidí snila o svobodě a na očích světa ji přejely tanky“. Podle něho čínský model je „alternativou polské vize“. „Tyto dvě vize jsou přítomné i v Polsku,“ varoval.
Vládní strana slavila zvlášť
Samostatné akce k výročí uspořádali ve Varšavě nejvyšší představitelé státu a PiS, včetně prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého. Šéf vlády byl v pondělí v Gdaňsku na akci ke 40. výročí první pouti papeže Jana Pavla II. do rodného Polska, ale nijak nereagoval na osobní pozvání liberální starostky Aleksandry Dulkiewiczové k debatě. Dulkiewiczovou k Morawieckému nepustila jeho ochranka a předseda vlády se jen usmál, kývl hlavou, ale nezastavil se a šel dál.
Politici vládní strany sice vítají pád komunismu, kritizují ale liberální politiky, že tehdy promarnili šanci vytvořit spravedlivější společnost věrnou křesťanským a konzervativním hodnotám. Při přechodu od komunismu k demokracii se podle nich nepodařilo očistit státní instituce od komunistických hodnostářů a ochránit sociálně slabší skupiny Poláků před dopady tvrdých ekonomických reforem, připomíná agentura Reuters.
Podle analytiků se politici PiS takto snaží oslovit voliče z chudších, hlavně zemědělských oblastí, kteří mají pocit, že byli během postkomunistické transformace opomenuti. PiS v Polsku vládne od roku 2015, minulý měsíc zvítězilo ve volbách do Evropského parlamentu. Volby do národního parlamentu zemi čekají letos na podzim.
Události ČT: Změny v polské vládě a výročí prvních polosvobodných voleb (zdroj: ČT24)
Solidarita získala před třiceti lety až na jeden všechny mandáty
První kolo prvních napůl svobodných voleb v Polsku, potažmo v celém socialistickém táboře, skončilo před třiceti lety drtivým vítězstvím opozičního hnutí Solidarita, které získalo až na jediný všechny ze 161 mandátů, o nichž voliči rozhodovali. Čtvrtý červen 1989 je od té doby v Polsku připomínán jako den pádu komunistického režimu.
Dohoda o vypsání voleb vzešla z jednání mezi vládnoucí Polskou sjednocenou dělnickou stranou a zástupci opozice. Takzvané rozhovory u kulatého stolu byly zahájeny počátkem února 1989 jako reakce progresivnější části polských komunistů na sociální nepokoje z předchozích let, které vláda nedokázala účinně řešit.
Výsledkem jednání byla legalizace odborového svazu Solidarita a také dohoda o změnách v polské ústavě. K těm nejpodstatnějším patřilo ustavení horní parlamentní komory a zřízení funkce prezidenta, který nahradil dosavadní kolektivní hlavu země, Státní radu.
Polodemokratický politický systém, jenž z jednání u kulatého stolu vzešel, měl podle původních předpokladů fungovat následujících čtyři až šest let. Ve skutečnosti však měl přechodný režim před sebou jen několik měsíců života.
Studená sprcha pro komunisty
Katalyzátorem jeho rychlého zániku se staly právě volby vypsané na počátek června 1989. Podle dohody měla být volba všech sta členů nově zřízeného Senátu zcela svobodná. V dolní parlamentní komoře, Sejmu se 460 poslanci, se ale opozice směla ucházet jen o 35 procent mandátů.
Už první kolo voleb z 4. června znamenalo pro polské komunisty studenou sprchu. V Sejmu získala Solidarita 160 křesel, tedy bez jednoho mandátu maximum, na které mohla dosáhnout. Podobně vypadala i situace v Senátu, kde uspělo 92 opozičních kandidátů. Komunistické „Waterloo“ dokonalo druhé kolo o dva týdny později.
Lech Walesa a Lech Kaczynski na snímku z roku 1989
V dolní komoře opoziční kandidáti beze zbytku vyčerpali pětatřicetiprocentní kvótu, na kterou měli nárok, a ve stočlenném Senátu jich usedlo 99. Z pohledu komunistů situaci ještě zhoršovala skutečnost, že v té části Sejmu, do jejíž volby nemohla opozice přímo vstoupit, občané často zaškrtávali proreformně naladěné kandidáty vládního tábora.
Začátek konce
Otřesená pozice komunistů se jasně projevila v polovině července při volbě hlavy státu. Představitel hroutícího se režimu a strůjce výjimečného stavu z prosince 1981 Wojciech Jaruzelski v parlamentním hlasování zvítězil rozdílem jediného hlasu.
Po neúspěšném srpnovém pokusu komunisty Czeslawa Kiszczaka o sestavení vlády pověřil prezident vytvořením kabinetu Tadeusze Mazowieckého, který se stal prvním nekomunistickým premiérem ve středovýchodní Evropě. Přechod od komunismu k demokracii byl symbolicky završen v roce 1990 zvolením vůdce Solidarity Lecha Walesy prezidentem a prvními plně svobodnými volbami, které se konaly v říjnu 1991.