Za rozsahem pustošivého požáru v centrálním Portugalsku stojí zrychlující se růst teplot na Pyrenejském poloostrově a hořlavé dřevo borovicových a eukalyptových lesů. V rozhovoru pro agenturu AFP to uvedl Thomas Curt z francouzského výzkumného ústavu pro životní prostředí. S ohledem na změny klimatu riziko podobných požárů podle Curta poroste.
Lesní požár vypukl v sobotu v okolí středoportugalského města Pedrógão Grande, asi dvě stě kilometrů severovýchodně od Lisabonu. Oheň zřejmě způsobil blesk ze „suché“ bouřky, která se bez srážek přehnala nad hornatým územím, oficiálně ale příčina požáru známa není.
- Více než 2000 hasičů nadále bojuje s těmito rozsáhlými požáry, jež si o víkendu vyžádaly nejméně 62 obětí a 62 zraněných. Země drží třídenní smutek a již se objevily první kritiky, že úřady mohly udělat více, aby katastrofě předešly. Do lokality mají během pondělka dorazit posily, včetně dalších protipožárních letounů ze Španělska, Francie a Itálie, uvedla agentura AP. Působení letounů ale komplikuje hustý dým.
Místní obyvatelé oheň připisují vyprahlé krajině – Pyrenejský poloostrov už řadu dní sužuje vlna veder, v minulém týdnu teploty dosahovaly až dvaačtyřiceti stupňů, což je podle španělské meteorologické centrály o sedm až deset stupňů nad červnovým normálem, a momentálně se stále pohybují nad pětatřiceti stupni.
Nezvykle horký červen
V nezvyklém červnovém počasí spatřuje příčinu ničivého požáru i francouzský výzkumník Thomas Curt. „Jsme svědky zvyšujících se teplot. Na celém Iberském poloostrově je mnohem tepleji a větší sucho, než je v červnu obvyklé. S každým teplotním stupněm roste riziko silného ohně. Dalším přitěžujícím faktorem je to, že oteplování je na Iberském poloostrově rychlejší než v jiných oblastech,“ prohlásil. „Tyto meteorologické podmínky zvyšují riziko požárů, ale také jejich síly.“
Podle francouzského vědce se za posledních padesát let období rizika lesních požárů rozšířilo ze dvou prázdninových měsíců více než dvojnásobně na údobí od června do října a současně s tím vzrostl počet velkých požárů (nad 100 hektarů zasaženého území) i mimořádně rozsáhlých požárů (nad 1000 hektarů). A přestože jsou stále vzácné a tvoří dvě až tři procenta všech případů, jejich pustošivá síla vězí v tom, že stojí za třemi čtvrtinami zničeného území.
„Z analýz vývoje klimatu a klimatických změn vyplývá, že pravděpodobnost velkých požárů poroste,“ dodává.
Problém borovicových lesů
Podle portugalských úřadů se jedná o nejničivější požáry v historických záznamech země.
V aktuálním portugalském případě se na rozsahu požáru navíc podílí i charakter zdejší krajiny. Jak informovala spolupracovnice ČT Ľubica Zlochová, plameny zasáhly hornatý a špatně přístupný terén a i oblasti, které se již podařilo uhasit, znovu rozdmýchává točící se vítr. Teploty ve středním Portugalsku navíc dosahují čtyřiceti stupňů Celsia, což posiluje vysychání půdy a ztěžuje práci hasičům i armádě.
Výzkumník Curt doplňuje, že portugalskou krajinu navíc tvoří převážně borovicové a eukalyptové lesy, které snadno hoří. „Dlouhodobým řešením je změna krajiny. V některých oblastech je třeba odebrat lesní biomasu a křoviny, aby oheň nebyl tak silný,“ uvádí s tím, že je potřeba regulovat i urbanizaci, čili osidlování lesů, protože lidská sídla a záchrana životů přidělávají práci hasičům.
