Volby na Floridě vyhrála demokratka nad republikánem, kterého podpořil Trump

Demokraté v úterý převzali kontrolu nad volebním obvodem na Floridě, do kterého spadá i sídlo republikánského prezidenta Donalda Trumpa v Mar-a-Lago v Palm Beach. Podle deníku The New York Times (NYT) tak zaznamenali překvapivé vítězství ve volbách do státního parlamentu, navíc s jasným symbolickým významem.

Demokratka Emily Gregoryová kandidovala poprvé, dosud působila v oblasti veřejného zdravotnictví. Nyní zvítězila v doplňkových volbách a získala křeslo ve státním parlamentu, které zatím zastával republikán. To se stalo poprvé od roku 2012.

V souboji porazila republikána Jona Maplese, který se prezentoval jako „konzervativní outsider“ a patriot hnutí America First. Prezident ho ještě několik dní před volbami propagoval. Maples však zároveň čelil formální stížnosti, že v daném volebním obvodu nebydlí.

Po sečtení téměř všech hlasů Gregoryová vedla nad Maplesem o 2,4 procentního bodu, tedy o 797 hlasů. Gregoryová vyrostla v obci Stuart severně od Palm Beach. Vlastní fitness společnost zabývající se prací s těhotnými ženami a ženami po porodu. Nikdy předtím se ve volbách neucházela o veřejnou funkci. O svém vítězství stanici MSNOW řekla, že ji „dost šokovalo“.

Demokraté vidí svou šanci

„Pokud je zranitelné Mar-a-Lago, představte si, co bude možné v listopadu,“ řekla Heather Williamsová, předsedkyně Výboru pro demokratickou legislativní kampaň.

Republikánští stratégové tuto i další volební ztráty v amerických státech interpretují jako přirozený pokles, který následuje po velkých úspěších v roce 2024. Demokraté naopak za tím vidí nespokojenost voličů s Trumpem, která by podle nich mohla trvat až do listopadových voleb, kdy se mění Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu. Experti očekávají, že Gregoryová bude v listopadových volbách opět kandidovat na plné dvouleté funkční období. Je možné, že dojde k opakovanému souboji s Maplesem.

Přes veškerou symboliku její vítězství nezmění rozložení sil v zákonodárném sboru, kde mají republikáni drtivou většinu, dodává NYT. Její funkční období, které potrvá do konce roku, však podle listu slibuje, že bude rušné. A to při schvalování rozpočtu v prvním pololetí a také při úvahách o změně volebních pravidel na Floridě. O to se pokoušejí například rovněž republikáni v Texasu či demokraté v Kalifornii. Celkově se pak ve více státech objevují pokusy upravit si volební proceduru ve svůj prospěch, například překreslením volebních obvodů či změnou požadavků na identifikaci voličů při volbách.

Stanice CBC ve středu informovala, že Trump označil korespondenční hlasování za podvod pouhých pár dní poté, co svůj hlas odeslal poštou v doplňovacích volbách do Sněmovny reprezentantů státu Florida. Republikánský prezident ve floridském 87. volebním okrese, kde leží jeho klub Mar-a-Lago, hlasoval pro spolustraníka Jona Maplese. CBC se odvolala na záznamy volebního komisaře okresu Palm Beach.

„Korespondenční hlasování je korespondenční podvádění. Říkám tomu korespondenční podvádění a musíme s tím něco udělat,“ řekl Trump na pondělním zasedání vládní pracovní skupiny pro boj s kriminalitou v Memphisu.

Šéf Bílého domu přitom hlasoval právě tímto způsobem navzdory tomu, že byl v té době v Palm Beach a mohl tak využít předčasného hlasování, uvedla stanice.

Jak rozhodne Nejvyšší soud?

Americká média, například The Wall Street Journal (WSJ), CBC či NPR, zmiňují, že konzervativní většina soudců Nejvyššího soudu je připravena zrušit ve 29 státech zákony, které umožňují započítat hlasy došlé poštou i po volebním dni, pokud byly odeslány nejpozději v den voleb.

Během pondělního dvouhodinového slyšení, které se neslo v živé atmosféře, se zdálo, že klíčoví konzervativní soudci sympatizují s argumenty Trumpovy administrativy a Republikánské strany, podle nichž musí být všechny volební lístky v rukou volebních úředníků nejpozději v den voleb, aby mohly být započítány, uvedl list WSJ.

Nejvyšší soud USA
Zdroj: Reuters/Brendan McDermid

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu.
10:37Aktualizovánopřed 25 mminutami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 1 hhodinou

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 1 hhodinou

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 2 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 2 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pro Magyara bude těžké naplnit sliby, říká Petříček. Dle Kotena se může stát kopií Orbána

„Péter Magyar možná v budoucnu může být určitou kopií Viktora Orbána, i když na některé věci může mít jiné názory,“ prohlásil v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle bývalého ministra zahraničí a současného poradce prezidenta Petra Pavla Tomáše Petříčka je otázkou, jak předseda vítězné strany Tisza dostojí velkým očekáváním. Debaty moderované Terezou Řezníčkovou se účastnili také exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a někdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
před 6 hhodinami

Část Poláků chce silnici propojující české a ukrajinské hranice

Polští silničáři pokračují v rychlé výstavbě dálnic. Aktuálně už je v zemi otevřených na pět a půl tisíce kilometrů rychlostních komunikací – před pěti lety to bylo přibližně o tisíc kilometrů méně. Lidé především na jihu země ale už nyní horují za další komunikaci. Přejí si novou silnici, která by propojila české a ukrajinské hranice.
06:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...