Demokratičtí zákonodárci Texasu chtějí útěkem zastavit reformu voleb. Zavřeme je do Kapitolu, hrozí guvernér

Přes padesát demokratických členů texaského zákonodárného sboru v pondělí hromadně odletělo do Washingtonu ve snaze přerušit projednávání republikánského návrhu změny volebních zákonů ve státní legislativě. Podobný krok tamní tradičně menšinoví demokraté provedli naposledy v roce 2003. Americká média však poznamenávají, že zákonodárcům za útěk ze státu hrozí zatčení, přičemž není jisté, že se jim schválení kontroverzního návrhu podaří skutečně zablokovat.

Republikáni po celých USA začali se snahami o zpřísnění pravidel pro odevzdání volebních lístků po listopadových volbách, v nichž republikán Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem. Zásadní zpřísnění již letos schválily státy Iowa, Georgia či Florida.

Trumpovi spolustraníci tvrdí, že úpravou pravidel bojují proti riziku volebních podvodů. Demokraté společně se skupinami hájícími občanská a volební práva však tvrdí, že podobnou argumentací jen podporují lživá tvrzení exprezidenta a jeho okolí o volebních manipulacích.

Pravým cílem republikánských snah je podle nich ztížit možnost odevzdat hlas určitým skupinám obyvatelstva, které se tradičně kloní spíše k demokratům, například příslušníkům etnických menšin, mladým lidem, nebo osobám s postižením.

Návrh texaských republikánů by například zrušil čtyřiadvacetihodinovou otvírací dobu některých volebních místností, možnost odevzdat lístek z okna automobilu (drive-through), sběrné schránky na korespondenční volební lístky a zpřísnil by pravidla ověřování totožnosti při odevzdávání hlasů poštou. Posílil by rovněž pravomoci stranických volebních pozorovatelů.

Zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci, hrozí guvernér

Demokraté již na konci května přijetí návrhu zákona zablokovali tím, že odešli z jednacího sálu těsně před koncem řádné schůze zákonodárného sboru, která trvá každý rok od ledna do května. Guvernér Greg Abbott však následně svolal mimořádnou schůzi.

Z ní nyní demokraté „uprchli“ do Washingtonu na palubě dvou charterových letů, čímž učinili texaský zákonodárný sbor neusnášeníschopný. Krokem přitom riskují zatčení, protože podle texaského zákona mohou být závazně povoláni do texaské metropole Austinu. To je jeden z důvodů, proč zamířili do Washingtonu, tedy mimo jurisdikci texaské policie.

Abbott však krátce po jejich odletu pohrozil, že nechá demokraty zadržet hned po jejich návratu do domovského státu. „Hned jak se vrátí do státu Texas, tak budou zatčeni, zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci,“ řekl guvernér.

„Jsme odhodláni tento návrh zákona zmařit,“ řekl texaský zákonodárce Chris Turner s tím, že demokraté jsou připraveni ve Washingtonu zůstat třicet dní, tedy až do konce nynější mimořádné schůze. Abbott nicméně poznamenal, že bude v případě nutnosti svolávat jednu mimořádnou schůzi za druhou, dokud zákon neprojde.

Agentura AP poznamenává, že není zcela jasné, kdo demokratickým zákonodárcům platí výlohy spojené z cestou do Washingtonu. Fischer řekl, že výdaje na hotel pro zákonodárce pokryje ze svých prostředků na volební kampaň, nechtěl však komentovat to, kdo platil dva charterové lety.

Demokraté chtějí prosadit vlastní reformu na federální úrovni

Demokratičtí zákonodárci si vybrali Washington také z jiného důvodu, než aby unikli texaské policii. Chtějí totiž vyvíjet tlak na demokraty v Kongresu a na prezidenta Joea Bidena, aby se zasadili o schválení velké volební reformy na federální úrovni, se kterou zase nesouhlasí republikáni.

Návrh federálního zákona by značně omezil řadu restrikcí zavedených na státní úrovni, například by zavedl automatickou registraci voličů k volbám, nejméně 15denní lhůtu pro předčasné odevzdání lístků ve všech státech, zákaz stranických manipulací s tvarem volebních obvodů, nebo nutnost větší transparentnosti u dárců na politické kampaně. Demokraté rovněž chtějí přinutit státy k tomu, aby nabízely svým voličům možnost korespondenční volby bez potřeby uvést pro ni zvláštní důvod.

Biden v úterý k volební reformě pronese projev, v němž se podle mluvčí Bílého domu zaváže „překonat nejhorší útok na naši demokracii od dob občanské války“, čímž má na mysli republikánské úpravy volebních pravidel v jednotlivých státech.

„Pro naši demokracii je to teď nebo nikdy. V Texasu držíme obrannou linii,“ řekl Martinez Fischer, jeden ze zákonodárců, kteří v pondělí přijeli do Washingtonu. „Opustili jsme naše zaměstnání, opustili jsme naše rodiny, opustili jsme naše domovy. Protože nic není důležitější než volební práva v Americe,“ dodal.

Prosazení demokratické federální reformy je však komplikované, podle stávajících senátních pravidel potřebují demokraté k přikročení k hlasování šedesát hlasů, ovládají přitom jen padesát křesel. Ve Washingtonu se proto hovoří o změně nynějších hlasovacích pravidel v Senátu, proti čemuž však vystupují někteří umírnění demokraté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 9 hhodinami

Evropský pohled