Demokratičtí zákonodárci Texasu chtějí útěkem zastavit reformu voleb. Zavřeme je do Kapitolu, hrozí guvernér

Přes padesát demokratických členů texaského zákonodárného sboru v pondělí hromadně odletělo do Washingtonu ve snaze přerušit projednávání republikánského návrhu změny volebních zákonů ve státní legislativě. Podobný krok tamní tradičně menšinoví demokraté provedli naposledy v roce 2003. Americká média však poznamenávají, že zákonodárcům za útěk ze státu hrozí zatčení, přičemž není jisté, že se jim schválení kontroverzního návrhu podaří skutečně zablokovat.

Republikáni po celých USA začali se snahami o zpřísnění pravidel pro odevzdání volebních lístků po listopadových volbách, v nichž republikán Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem. Zásadní zpřísnění již letos schválily státy Iowa, Georgia či Florida.

Trumpovi spolustraníci tvrdí, že úpravou pravidel bojují proti riziku volebních podvodů. Demokraté společně se skupinami hájícími občanská a volební práva však tvrdí, že podobnou argumentací jen podporují lživá tvrzení exprezidenta a jeho okolí o volebních manipulacích.

Pravým cílem republikánských snah je podle nich ztížit možnost odevzdat hlas určitým skupinám obyvatelstva, které se tradičně kloní spíše k demokratům, například příslušníkům etnických menšin, mladým lidem, nebo osobám s postižením.

Návrh texaských republikánů by například zrušil čtyřiadvacetihodinovou otvírací dobu některých volebních místností, možnost odevzdat lístek z okna automobilu (drive-through), sběrné schránky na korespondenční volební lístky a zpřísnil by pravidla ověřování totožnosti při odevzdávání hlasů poštou. Posílil by rovněž pravomoci stranických volebních pozorovatelů.

Zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci, hrozí guvernér

Demokraté již na konci května přijetí návrhu zákona zablokovali tím, že odešli z jednacího sálu těsně před koncem řádné schůze zákonodárného sboru, která trvá každý rok od ledna do května. Guvernér Greg Abbott však následně svolal mimořádnou schůzi.

Z ní nyní demokraté „uprchli“ do Washingtonu na palubě dvou charterových letů, čímž učinili texaský zákonodárný sbor neusnášeníschopný. Krokem přitom riskují zatčení, protože podle texaského zákona mohou být závazně povoláni do texaské metropole Austinu. To je jeden z důvodů, proč zamířili do Washingtonu, tedy mimo jurisdikci texaské policie.

Abbott však krátce po jejich odletu pohrozil, že nechá demokraty zadržet hned po jejich návratu do domovského státu. „Hned jak se vrátí do státu Texas, tak budou zatčeni, zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci,“ řekl guvernér.

„Jsme odhodláni tento návrh zákona zmařit,“ řekl texaský zákonodárce Chris Turner s tím, že demokraté jsou připraveni ve Washingtonu zůstat třicet dní, tedy až do konce nynější mimořádné schůze. Abbott nicméně poznamenal, že bude v případě nutnosti svolávat jednu mimořádnou schůzi za druhou, dokud zákon neprojde.

Agentura AP poznamenává, že není zcela jasné, kdo demokratickým zákonodárcům platí výlohy spojené z cestou do Washingtonu. Fischer řekl, že výdaje na hotel pro zákonodárce pokryje ze svých prostředků na volební kampaň, nechtěl však komentovat to, kdo platil dva charterové lety.

Demokraté chtějí prosadit vlastní reformu na federální úrovni

Demokratičtí zákonodárci si vybrali Washington také z jiného důvodu, než aby unikli texaské policii. Chtějí totiž vyvíjet tlak na demokraty v Kongresu a na prezidenta Joea Bidena, aby se zasadili o schválení velké volební reformy na federální úrovni, se kterou zase nesouhlasí republikáni.

Návrh federálního zákona by značně omezil řadu restrikcí zavedených na státní úrovni, například by zavedl automatickou registraci voličů k volbám, nejméně 15denní lhůtu pro předčasné odevzdání lístků ve všech státech, zákaz stranických manipulací s tvarem volebních obvodů, nebo nutnost větší transparentnosti u dárců na politické kampaně. Demokraté rovněž chtějí přinutit státy k tomu, aby nabízely svým voličům možnost korespondenční volby bez potřeby uvést pro ni zvláštní důvod.

Biden v úterý k volební reformě pronese projev, v němž se podle mluvčí Bílého domu zaváže „překonat nejhorší útok na naši demokracii od dob občanské války“, čímž má na mysli republikánské úpravy volebních pravidel v jednotlivých státech.

„Pro naši demokracii je to teď nebo nikdy. V Texasu držíme obrannou linii,“ řekl Martinez Fischer, jeden ze zákonodárců, kteří v pondělí přijeli do Washingtonu. „Opustili jsme naše zaměstnání, opustili jsme naše rodiny, opustili jsme naše domovy. Protože nic není důležitější než volební práva v Americe,“ dodal.

Prosazení demokratické federální reformy je však komplikované, podle stávajících senátních pravidel potřebují demokraté k přikročení k hlasování šedesát hlasů, ovládají přitom jen padesát křesel. Ve Washingtonu se proto hovoří o změně nynějších hlasovacích pravidel v Senátu, proti čemuž však vystupují někteří umírnění demokraté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Učinil tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současně války proti Íránu.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 12 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...