Věděla Merkelová o americkém špehování?

Berlín - Německá vláda čelí obvinění, že věděla o výzvědném programu PRISM americké Národní bezpečnostní agentury NSA. Ta podle jejího bývalého operátora Edwarda Snowdena sledovala právě německé občany v obrovském měřítku. Kancléřka Merkelová nařčení opozice rezolutně popírá.

Němci mají pro Ameriku slabost už od studené války. Barack Obama je mezi nimi populárnější než kancléřka Merkelová. Tím větší šok pro ně znamenala Snowdenova aféra. „Na německé půdě musí platit německé zákony. V Německu a v Evropě neplatí právo silnějšího,“ pohoršovala se Merkelová nad chováním amerických služeb v Německu. Američtí zpravodajci měli měsíčně nashromáždit přes půl miliardy datových souborů.

Německá opozice ale teď dřívější rozhořčení Merkelové označuje za divadlo pro voliče. Novináři navíc získali dokumenty americké bezpečnostní služby, podle nichž Berlín spolupracoval víc než ochotně.

  • Německá vláda pozměnila svůj výklad právních předpisů, které chrání komunikaci německých občanů… aby umožnila její sdílení se zahraničními partnery."
                                                                                (Zpráva NSA, zdroj: Der Spiegel)
Co věděly německé úřady o americkém špehování?
Zdroj: ČT24

Opozice vládu podezřívá, že nechala své občany prostřednictvím Američanů neomezeně špehovat. „Špičky NSA jednaly přímo v kancléřství. A nikdo neví, co dělaly?“ diví se poslanec za Zelené Hans-Christian Ströbele.

Ministři to vehementně popírají. Informace Američanům prý předali jen ve výjimečných případech – a zabránili tak prý třem teroristickým útokům na německé půdě. Pokud prý tajné služby překročily zákon, tak bez vědomí vedení států.

Politolog Christian Lammert: „Zpravodajské služby nevěděly možná všechno, ale věděly toho hodně.“

Intenzivní zapojení německé tajné služby do sledovacích aktivit USA potvrdil i bývalý šéf NSA Michael Hayden. Prý do nich byly zapojeny od teroristických útoků na New York a Washington v roce 2001, tedy od dob vlády nynější opoziční SPD a Zelených.

Situace je pro Merkelovou nanejvýš nepříjemná. Do voleb totiž zbývá jen devět týdnů. I když v průzkumech zatím své soupeře jasně válcuje, pokud by se ukázalo, že o špionáži neříkala pravdu, mohlo by se to rázem změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump jednal v Číně s Putinem o Ukrajině. Se Sim hovořil o Hormuzském průlivu

Americký prezident Donald Trump jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Lídři se sešli na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu, podle agentury AP trvala schůzka asi 40 minut. Ze schůzky může vzejít spousta úžasných věcí, prohlásil Trump. Navázal schůzkou s čínským vládcem Si Ťin-pchingem, s nímž probral situaci v Hormuzském průlivu. Trojice lídrů by měla následně řešit jaderné zbraně nebo ukončení válek v Íránu a na Ukrajině.
03:15Aktualizovánopřed 18 mminutami

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena doprava

Krymský most čelil v noci na čtvrtek dalšímu útoku. Nyní je na něm přerušena doprava, tvrdí Ruskem dosazená správa okupovaného ukrajinského poloostrova. Ukrajina zaútočila na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s Krymem, již v úterý a vážně jej poškodila. Škody způsobené aktuálním útokem se vyhodnocují, prohlásil šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov.
04:08Aktualizovánopřed 31 mminutami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 51 mminutami

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 1 hhodinou

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
před 8 hhodinami

Výpadky, které postihly USA, mezi sebou nesouvisí, uvedl Rubio

Výpadky, které postihly v USA letectví či banky, mezi sebou nesouvisí, uvedl v noci na středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj technické problémy nebyly vyvolány záměrně aktéry se zlými úmysly. Podle agentury AP administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice, že skrývá informace o výpadcích, které zasáhly některé důležité sektory americké ekonomiky. Naposledy americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) uvedla, že její síť postihl výpadek v době běžné údržby.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Demokraté nominovali Jeffriese na post šéfa Sněmovny reprezentantů

Demokraté ve středu nominovali kongresmana Hakeema Jeffriese na post předsedy Sněmovny reprezentantů. Tím otevřeli cestu k tomu, aby se v lednu, až se sejde Kongres v novém složení, stal prvním černochem v čele dolní komory, informují tiskové agentury. Jeffries po své nominaci přislíbil, že demokraté budou pod jeho vedením bojovat proti korupci.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.