Ve funkci přežil žluté vesty, pandemii i válku. Elysejský palác bude Macronovi patřit dalších pět let

Události: Profil Emmanuela Macrona (zdroj: ČT24)

Francii povede i dalších pět let Emmanuel Macron. Přestože funkci obhajuje, působí na mnohé stále čerstvým a neokoukaným dojmem. Někteří experti ho označují za pragmatika s pózou progresivisty. Chce mimo jiné zbavit Francii nálepky bašty socialismu, posílit sjednocenou Evropu a aktivně přispět ke zvládání změny klimatu sázkou na obnovitelné zdroje i jádro.

Během své vlády musel Macron překonat několik krizí. Jeho snahy o ambiciózní reformy hned zpočátku vyvolaly demonstrace žlutých vest, které často přerostly v násilné střety s policií. Manifestanti mu vyčítali, že nerozumí problémům obyčejných lidí.

Navzdory tomu prosadil změny ve školství nebo pracovním trhu. Naopak upustil od reformy důchodů. Podle části kritiků se navíc nikdy úplně nezbavil své arogance a přezíravosti, což ukázal i na některých setkáních s lidmi. Třeba když mikrofon zachytil jeho tvrdá slova mířená na jednoho z odpůrců: „Najděte si práci.“ Socialistický kandidát z minulých voleb Benoit Hamon mu vytýká jeho tón: „Nejenže dělá politiku, která vyvolává hněv. Ale navíc se nechová dobře.“

Podle mnoha odborníků Macron zvládl těžké období covidové krize a velká část veřejnosti oceňuje i jeho aktivitu na diplomatickém poli, kdy se aktivně snaží komunikovat s Ukrajinou i Ruskem.

Pokrokový pragmatik

Bývalý investiční bankéř Macron si pěstuje image progresivního a liberálního prezidenta, ve skutečnosti však zastává spíš středovou a pragmatickou politiku. V předvolebním programu se nebál navrhnout nepopulární opatření v podobě zvýšení hranice odchodu do penze z 62 na 65 let. Kompenzoval to plánem na snížení daní o 15 miliard eur – z poloviny pro fyzické a z poloviny pro právnické osoby. Také hodlá více uvolnit pracovní trh. Výplatu minimální podpory chce podmínit veřejně prospěšnými pracemi.

V rámci zahraniční politiky chce Macron usilovat o soběstačnější EU v oblasti obrany, zemědělství, energetiky a strategických ekonomických odvětví. Chce posílit kapacitu národních evropských armád a jejich spolupráci, vytvořit „společnou vojenskou doktrínu“ či reformovat Severoatlantickou alianci. Je rovněž pro reformu evropského trhu s energiemi.

Pokud jde o migraci, hodlá udílení víz k dlouhodobému pobytu podmínit zkouškami z francouzštiny a zaměstnáním. Chce vyhostit zahraniční delikventy a vytvořit jednotky rychlého nasazení, které by dohlížely na pořádek na předměstích. Zamýšlí iniciovat vytvoření širšího rejstříku pokut pro drobné zločiny.

V oblasti energetiky chce vystavět šest nových jaderných reaktorů a vyvíjet osm dalších. Dále hodlá desetinásobně zvýšit kapacity zdrojů solární energie a do poloviny století vystavět padesát větrných elektráren u moře.

Stále nový

Macron se narodil 21. prosince 1977 v Amiens, studoval filozofii na pařížské univerzitě Nanterre a v roce 2004 absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Začal pracovat jako investiční bankéř v bance Rothschild & Cie. V letech 2006–2009 byl členem Socialistické strany (PS).

Veřejnosti byl prakticky neznámý do svého příchodu do vlády v roce 2014, kdy se stal ministrem hospodářství. Proslavil se hlavně ochranářským zákonem, namířeným proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy. Takzvaný loi Macron, který omezuje volné podnikání evropských dopravců ve Francii, začal platit od léta 2016. Zahraniční dopravci musejí řidičům za pracovní dobu strávenou na území Francie platit tamní minimální mzdu.

Do prezidentského klání vstoupil v srpnu 2016 se svou nově založenou stranou Vpřed! (En Marche!), nacházející se ve středu politického spektra. Strana se před parlamentními volbami v roce 2017 přejmenovala na Republiku v pohybu (La République en marche, LREM).

V minulé předvolební kampani se Macron zaměřil především na ekonomiku, díky čemuž upoutal větší pozornost než ostatní kandidáti. Jeho hlavním cílem bylo učinit z Francie liberální zemi, která nebude známá zejména vysokými daněmi a rozbujelou státní sférou. Sliboval snížit daně o 50 miliard eur a podpořit podnikání a inovace. Jako nejmladší a charismatický kandidát získával sympatie davů na mítincích, měl podporu politiků, ekonomů i médií. Ve druhém kole zvítězil nad Marine Le Penovou se ziskem 66,06 procenta hlasů.

Obvinění některých oponentů, že je povýšený a že je prezidentem bohatých, Macron odmítá a současně tvrdí, že prezident nemusí být milován, ale že je důležité, aby zajistil pokrok své země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V ukrajinském Torecku se bojuje i v rámci jednoho domu

Fronta nyní dělí východoukrajinské město Toreck na polovinu, ruská a ukrajinská armáda tam spolu tvrdě bojují o každý dům. Rusko ve městě používá taktiku spálené země ve snaze zničit tamní infrastrukturu a zničit pozice ukrajinské armády, napsal v neděli zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na jednoho z ukrajinských velitelů.
před 27 mminutami

Soud zamítl námitku jihokorejského prezidenta proti zatykači

Jihokorejský soud zamítl námitku prezidenta Jun Sok-jola proti zatykači, který na něj byl vydán a jehož platnost vyprší v pondělí 6. ledna, píše agentura Jonhap. Policie se pokusila Juna zadržet v jeho rezidenci v pátek, ale po šestihodinovém napjatém střetu s prezidentskou ochrankou se stáhla. Junovi byly pozastaveny jeho prezidentské pravomoci po neúspěšném pokusu zavést v zemi stanné právo.
před 2 hhodinami

Desetitisíce Libanonců se navzdory příměří ještě nevrátily do svých domovů

Izrael uzavřel s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh na konci listopadu příměří, mnoho lidí však přišlo kvůli intenzivním bojům o své domovy nebo nemají peníze. Desetitisíce Libanonců se tak ještě nestihly nebo nemohou vrátit domů a bydlí v uprchlických táborech. V Libanonu natáčel štáb ČT se zpravodajem Václavem Černohorským.
před 3 hhodinami

USA se loučí s Jimmym Carterem

Započaly pohřební obřady na počest exprezidenta USA Jimmyho Cartera, který zemřel minulou neděli. Rakev dopravila speciální kolona nejprve do jeho rodného města Plains v Georgii, následně do Atlanty. Tam v budově jeho prezidentské knihovny bude moct široká veřejnost uctít jeho památku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Alkohol v USA by mohl nést varování podobně jako tabák

Etikety na lahvích s alkoholem ve Spojených státech by měly nést varování před rizikem rakoviny podobně jako u tabákových výrobků. Návrh přišel od šéfa amerického úřadu pro veřejné zdraví Viveka Murthyho. Změnit by se mohla také zdravotnická doporučení ohledně konzumace alkoholických nápojů. V reakci na zprávu koncem týdne poklesly akcie amerických i evropských výrobců alkoholu.
před 13 hhodinami

Po krachu jednání o vládě v Rakousku Nehammer rezignuje

Rakouští lidovci (ÖVP) v sobotu ukončili vyjednávání o vládní koalici se sociální demokracií (SPÖ). Ta uvedla, že dohoda s lidovci nebyla možná. Z jednání odešlo už v pátek liberální hnutí NEOS. Rakouský kancléř a šéf lidovců Karl Nehammer po krachu jednání oznámil, že odstoupí z obou svých funkcí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusové podle DPA dobyli u Pokrovsku další tři obce

Navzdory vysokým ztrátám ruská armáda na východě Ukrajiny zřejmě pokračuje v dobývání dalších území ve válce, kterou začala plnohodnotnou invazí v únoru 2022. Podle agentury DPA se ukrajinští obránci museli vzdát dalších tří obcí u města Pokrovsk, důležitého logistického uzlu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, o který se bojuje už měsíce.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Šéfové jihokorejské prezidentské ochranky odmítli přijít k výslechu

Dva nejvyšší představitelé jihokorejské prezidentské ochranky odmítli žádost policie, aby se v sobotu dostavili k výslechu. Protikorupční úřad nyní naléhá na úřadujícího prezidenta Čche Sang-moka, aby Prezidentskou bezpečnostní službu (PSS) přiměl ke spolupráci. Vyšetřovatelé chtěli v pátek zatknout prezidenta Jun Sok-jola a prezidentská služba jim v tom zabránila. V zemi mezitím pokračují masivní protesty. Do ulic znovu vyšli Junovi příznivci i odpůrci.
před 19 hhodinami
Načítání...