V Turecku a Sýrii v důsledku zemětřesení zemřelo přes 42 tisíc lidí. Čeští záchranáři ukončili svou činnost

Počet obětí silného zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. Turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) ráno uvedl, že aktuální počet obětí na turecké straně vzrostl na 36 187. V sousední Sýrii zemřelo podle odhadů OSN na šest tisíc lidí. Čeští záchranáři v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin 78 mrtvých, ve čtvrtek ukončili záchranné práce. Ve středu zůstávalo na místě podle systému operací týmů USAR (Urban Search and Rescue) šest mezinárodních skupin. Do Turecka dorazil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který navštíví zasaženou oblast.

Předchozí bilance mluvila v Turecku o 35 400 mrtvých, ta nejnovější čítá 36 200 obětí. V sousední Sýrii, kde nebyla už několik dní aktualizována, zemřelo kvůli silným otřesům podle výpočtů agentury Reuters na základě údajů od OSN a vlády v Damašku na severu země nejméně šest tisíc lidí. 

V tomto údaji jsou zahrnuty oběti na území kontrolovaném vládou prezidenta Bašára Asada i protivládními povstalci. Koordinátor OSN pro humanitární pomoc Sýrii Muhannad Hádí agentuře AP řekl, že doufá, že počet obětí příliš neporoste. „Zkáza způsobená zemětřesením nám ale nedává moc velkou naději, že to bude konečný údaj,“ dodal.

I ve čtvrtek se ale podle tureckých médií podařilo z trosek vyprostit dvě živé. Nejprve televize TRT informovala, že po 248 hodinách od zemětřesení vyprostili záchranáři v provincii Kahramanmaraş 17letou dívku. Večer z téhož regionu přišla informace o záchraně dvaačtyřicetileté ženy, která strávila pod troskami podle agentury Anadolu 257 hodin. Ve středu, tedy desátý den po zemětřesení, dostali ze sutin záchranáři tři živé ženy a dvě děti.  

OSN zveřejnila výzvu k poskytnutí jedné miliardy dolarů (přes 22 miliard korun) na pomoc pěti milionům lidí v Turecku, které zemětřesení zasáhlo. „Musíme při nich stát v jejich nejtěžší hodině a zajistit jim potřebnou podporu,“ uvedl šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths. Sbírku s cílovou částkou 400 milionů dolarů (téměř devět miliard korun) na pomoc devíti milionům lidí, kteří se s následky katastrofy vyrovnávají v Sýrii, vyhlásila OSN v úterý.

Své obavy z aktuální situace na syrském území zasaženém zemětřesením vyjádřil i šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain. Po návštěvě syrského Aleppa uvedl, že lidé tam žijí ve špatně vytopených prostorech a nuzných podmínkách. „Pokud to tak bude pokračovat, tak to bude mít zdravotní důsledky,“ řekl Chapagain, který se také obává šíření infekčních nemocí.

Turecká vláda ve středu podle televize al-Džazíra oznámila, že zatím eviduje celkem 50 576 zřícených či značně poškozených budov. Úřady v deseti postižených provinciích zkontrolovaly více než 387 tisíc objektů, z nichž téměř dvanáct tisíc bude muset být co nejrychleji zbouráno v provincii Gaziantep, na 10 900 se musí zbourat kvůli značnému poškození v provincii Hatay a 10 777 v provincii Kahramanmaras.

Pátrání po zemřelých

„Středa 15. února 2023 byla pro hasiče dnem nepřetržitého pokračování v nasazení na dvou velkých suťovištích, kde již pomáhá i těžká technika,“ popsal ve čtvrtek ráno mluvčí Jakub Kozák práci českých hasičů v Adiyamanu. Na jednom ze sektorů čeští záchranáři ukončili činnost ke středeční deváté večerní. Na druhém skončili s prací ve čtvrtek v 15:00.

Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského, který je na místě, čeští hasiči v Adiyamanu hledají už pouze zemřelé. „Záchranářské práce, tedy pátrání po přeživších, z drtivé části skončily. V ojedinělých případech se stále daří na jiných místech vysvobozovat přeživší, ale už je to naprostá výjimka,“ sdělil.

Agentura Reuters s odvoláním na státní televizi TRT Haber nicméně ve čtvrtek informovala, že v turecké provincii Kahramanmaras se podařilo 248 hodin po zemětřesení z trosek zříceného domu zachránit sedmnáctiletou dívku. Ze stejného regionu byla ve středu hlášena záchrana dvou žen, které v troskách přežívaly necelých deset dní. V úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že z trosek bylo v Turecku vyproštěno zatím přes osm tisíc živých.

Napětí v Adiyamanu

Ve městě Adiyaman stále není dostupná elektřina a voda, fungují ale čerpací stanice a lidem se dostává profesionálního ošetření u lékařů, popsal Kozák.

Pro zajištění bezpečnosti ve městě je podle mluvčího nasazena armáda a policie. „V oblasti bylo zaznamenáno určité napětí – týmům se doporučuje, aby při provádění průzkumu nebo při práci na sutinách měly rovněž k dispozici tlumočníky či průvodce. Český tým se s žádným problémem přímo nesetkal,“ podotkl. Tým se podle něj necítí nijak ohrožen, nejsou potíže ani konflikty.

V zimě a nevyhovujících podmínkách

Černohorský poznamenal, že ti, kdo mohou, poškozená města opouštějí a hledají dočasné přístřeší jinde. „Ve velkých městech vyrostly stanové tábory, kde lidé žijí v nevyhovujících hygienických podmínkách. Není tam dostatek hygienických potřeb, toalet. A samozřejmě pro tyto lidi jsou velmi obtížné noci, kdy teploty stále ještě padají pod bod mrazu,“ popsal Černohorský.

Největším problémem je zima ve vesnicích, které leží v nadmořských výškách přes tisíc metrů. Černohorský podotkl, že lidé tam jsou ve velké zimě pouze ve stanech a potřebovali by teplejší zázemí. Pomoc přislíbil Katar. Ten do Turecka posílá kontejnery, které byly určeny k ubytování fanoušků během nedávného fotbalového mistrovství světa, připomněl korespondent.

13 minut
Studio 6: Následky zemětřesení v Turecku a Sýrii
Zdroj: ČT24

V pátek se čeští záchranáři vrátí

Počet záchranných týmů v oblasti Adiyamanu se postupně snížil z pondělních 21 na středečních šest mezinárodních skupin, z nichž dvě byly ze Spojených států. „Podle statistik evidovaných v systému operací týmů USAR stojí čeští hasiči za vyproštěním více než čtvrtiny všech obětí ve městě,“ uvedl Kozák. Minulý týden čeští záchranáři ze sutin vysvobodili také dva živé lidi, další živou ženu pomohl v troskách najít kolegům z jiného týmu pes české kynologické skupiny.

Záchranáři se do Česka vrátí v pátek. Na pražské letiště by měli dorazit po půl čtvrté odpoledne. Letoun pak bude pokračovat do Ostravy, kde se přistání plánuje krátce po půl osmé.

Česko posílá humanitární pomoc

Letadlo společnosti Smartwings a dva letouny české armády do Turecka dopraví deky ze skladů Správy státních hmotných rezerv, spotřební zdravotnický materiál nakoupený z programu Medevac i pět set traumasetů od Českého červeného kříže, uvedl Kozák.

Část českého týmu se tak připravuje k převzetí humanitární pomoci a ke zrušení tábora v Adiyamanu. Záchranáři v Turecku nechají podle mluvčího čtyři ze svých jedenácti stanů, které se na místě používají. Dosud je měl k dispozici záchranný tým z USA, na základě tureckého požadavku se přesunou do evakuačních táborů.

Češi už přispěli téměř 98 milionů korun

Češi za deset dní od ničivého zemětřesení vybrali již zhruba 98 milionů korun na pomoc obětem. Vyplývá to z dat českých humanitárních organizací, které sbírky na pomoc postiženým zemím vyhlásily. Vybrané peníze poslouží na zajištění jídla, hygienických potřeb nebo třeba přikrývek.

V Česku můžou lidé přispět hned do několika sbírek. Organizují je české humanitární organizace ADRA, Český červený kříž, Charita ČR, Diakonie ČCE a Člověk v tísni, ve kterých prozatím lidé přispěli nejvíc.

Například ve sbírce SOS zemětřesení Sýrie a Turecko se vybralo 75 milionů korun. Nejvíce peněz lidé poslali bezprostředně po zemětřesení. „Jako při každé katastrofě je to tak, že lidé přispívají nejvíc v ty první dny,“ vysvětluje Milan Votypka z Člověka v tísni. Z peněz organizace zajišťuje například pitnou vodu, teplé jídlo nebo třeba trvanlivé potraviny.

Stoltenberg dorazil do Turecka

Oblasti v Turecku zasažené zemětřesením navštíví ve čtvrtek generální tajemník NATO Stoltenberg, který se do země vydal. Na tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem vyzdvihl pomoc, kterou Turecku poskytly státy NATO. Zemětřesení označil za nejhorší přírodní katastrofu, která se stala na území členských států od založení Aliance.

Cavusoglu ocenil „velmi aktivní přístup“ k pomoci Turecku ze strany zemí NATO. Velkou solidaritu Turecku prokázaly podle Stoltenberga také Švédsko a Finsko, které o vstup do NATO usilují. Ankara si však ohledně ratifikace přijetí Švédska stanovila požadavky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...