„V NATO není žádný dlužní účet.“ Německá ministryně se ohradila proti Trumpovi

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová se v neděli ohradila proti tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Německo dluží Severoatlantické alianci ohromné množství peněz. Šéf Bílého domu to napsal v sobotu na Twitteru po setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou. Cíl zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP zpochybnil německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

„V NATO neexistuje žádný dlužní účet. Že jsou dvě procenta (z HDP) na obranu, jichž chceme dosáhnout v polovině příštího desetiletí, určena výhradně pro NATO, není pravda,“ citovalo podle agentury DPA vyjádření Ursuly von der Leyenové její ministerstvo. 

Americký prezident Donald Trump v sobotu ve dvou na sebe navazujících tweetech poslaných z floridského letoviska v Palm Beach, kde tráví víkend, nejprve napsal, že navzdory „nepravdivým zprávám“ byla jeho schůzka s německou kancléřkou Merkelovou skvělá.

Nicméně zejména německá média v ohlasech na setkání Trumpa a Merkelové konstatují, že soudě podle výrazu obou politiků při fotografování a tiskové konferenci to na vřelé přátelství příliš nevypadá.

Tomu nasvědčuje poznámka v druhé části Trumpova rozděleného tweetu, že Německo dluží Severoatlantické alianci „ohromné množství peněz“ a že by mělo za obranu poskytovanou Spojenými státy platit víc.

„Navzdory tomu, co jste slyšeli z nepravdivých zpráv, jsem měl s německou kancléřkou Angelou Merkelovou skvělou schůzku. Nicméně Německo dluží NATO ohromné množství peněz & Spojené státy musejí být placeny víc za silnou a velmi drahou obranu, kterou poskytují Německu!“ napsal Trump.

Trump si již dříve důrazně stěžoval, že řada členských zemí Aliance nedává na obranu dostatečné prostředky. Výdaje na obranu ale podle Ursuly von der Leyenové zahrnují také mírové mise Spojených národů, evropské mise a také účast na boji proti terorismu Islámského státu. 

Sigmar Gabriel: NATO se nikdy neusneslo na dvou procentech

Cíl zvýšit výdaje na obranu v příštích letech na dvě procenta hrubého domácího produktu zpochybnil také německý ministr zahraničí a odcházející předseda sociální demokracie Sigmar Gabriel. Na mimořádném sjezdu SPD v Berlíně uvedl, že neví, kde by na to Německo vzalo.

Sigmar Gabriel
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Gabriel má zato, že není správné uvažovat o výdajích na obranu ve výši dvou procent HDP ve chvíli, kdy Německo usiluje o splnění cíle dávat 0,7 procenta HDP na rozvojovou pomoc. „Obráceně bych tomu rozuměl, ale takto to nebudeme dělat,“ prohlásil za potlesku delegátů.

Spolková republika by podle něj na obranu musela dávat zhruba 65 miliard eur ročně. Gabriel poznamenal, že neví, kdo si něco takového dokáže představit a kde by se na to vzalo. „NATO se nikdy neusneslo na dvou procentech, ale dělá se, že se tak stalo,“ uvedl také na adresu dohody členských zemí Aliance ze summitu ve Walesu.

  • V závěrech summitu ve Walesu z roku 2014 stojí, že členské země NATO, které zatím cíl nesplňují, budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu. Západní politici ale závazek většinou vykládají tak, že by členské státy měly do roku 2024 odvádět dvě procenta HDP na obranu.

Trvá na tom zejména americký prezident Donald Trump, podle něhož je nespravedlivé, aby Spojené státy nesly nepřiměřenou část zátěže za společnou obranu. Kancléřka Merkelová uvedla, že Německo se bude snažit závazek splnit. Nyní na obranu dává asi 1,2 procenta HDP.

Angela Merkelová zároveň, podobně jako německá ministryně obrany, vyjádřila přesvědčení, že oblast bezpečnosti a obrany má celou řadu aspektů, ke kterým patří také rozvojová pomoc nebo podpora misím, které směrují ke stabilizaci zemí v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 11 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...