V Mali zemřel francouzský voják. Při útoku na základnu u hranic s Nigerem padesátka příslušníků místní armády

Francouzský voják přišel o život v bojové operaci v Mali. Poddůstojník Roman Pointeau zahynul při výbuchu nastražené nálože, přes kterou přejel jeho obrněný vůz. Při útoku na vojenskou základnu jinde na severovýchodě Mali přišla o život padesátka místních vojáků. Armáda v předchozích odhadech mluvila o 35 mrtvých. Tamní úřady incident označily za teroristický čin, prostřednictvím své agentury Amak se k němu přihlásil takzvaný Islámský stát (IS). Podle agentury AFP jde o jednu z největších ztrát, kterou malijská armáda za poslední roky utrpěla.

Čtyřiadvacetiletý Pointeau byl podle dostupných informací loni od února do června na své první africké misi v Čadu, po které byl povýšen na desátníka. Do Mali dorazil minulý měsíc. Prezident Emmanuel Macron podle komuniké vzdal vojákovi hold a vyjádřil soustrast pozůstalým. Podle francouzského prezidenta se také nic nemění na odhodlání Paříže nastolit v oblasti mír.

Při útoku na základnu v Mali zemřela padesátka vojáků

O počtu obětí útoku na vojenskou základnu na severovýchodě země informují různé zdroje rozdílně. Zatímco agentury AP a Reuters s odvoláním na vládu nadále hovoří o nejméně 53 zabitých vojácích a jednom mrtvém civilistovi, agentura AFP s odvoláním na malijskou armádu upřesnila, že o život přišlo 49 vojáků, zatímco dvěma desítkám dalších se podařilo vyváznout.

Vojáci byli napadeni na stanovišti mezi městy Ménaka a Ansongo nedaleko hranic s Nigerem. „Po útoku na jednotky malijské armády našly vyslané posily 54 mrtvých, z toho jednoho civilistu,“ oznámil na Twitteru malijský ministr komunikace Yaya Sangaré. Situace je podle něj již pod kontrolou, jednotky pracují na identifikaci těl. Útočníci poškodili i armádní vybavení.

Armáda později bilanci upřesnila s tím, že zaznamenala ztráty v podobě 49 mrtvých, tří zraněných vojáků a také značné materiální škody. Podařilo se ale nalézt dvě desítky lidí, kteří z útoku vyvázli.

„Těžce ozbrojení neznámí muži zaútočili kolem poledne. Útok začal palbou. Útočníci pak ustoupili směrem k Nigeru,“ řekl Reuters vládní mluvčí. Připustil, že bilance útoku zůstává prozatímní, protože mrtví podstupují identifikaci, a armáda s podporou mezinárodních sil, včetně francouzských jednotek a mírových sil z operace OSN, pročesává okolí. 

Malijská armáda se stále vzpamatovává z koordinovaného útoku na dva armádní tábory ve středním Mali z 30. září, který si vyžádal nejméně 38 obětí. Několik různých zdrojů se však shoduje, že tato oficiální bilance byla podhodnocena, uvádí AFP.

K odpovědnosti za sobotní incident se v prohlášení přihlásila teroristická síť Islámský stát. „Vojáci chalífátu zaútočili na vojenskou základnu, kde se zdržují jednotky odpadlické malijské armády, ve vesnici Indelimane v regionu Ménaka,“ oznámila. Tvrzení, že útok spáchali její bojovníci, ale podle Reuters ničím nedoložila.

Vláda z útoku nicméně už předtím obvinila radikální islamisty napojené na organizace Islámský stát a Al-Káida, jejichž baštou je právě sever Mali. Podnikají odtamtud útoky do celé oblasti Sahelu včetně Nigeru či Burkina Faso.

Sever Mali padnul do rukou islamistů v roce 2012 při ozbrojeném pokusu o státní převrat. Jejich postup na jih se podařilo zastavit i díky přítomnosti francouzských vojáků a mise MINUSMA, v rámci které jsou v zemi také čeští vojáci. Malijským bezpečnostním složkám se však ani se zahraniční podporou stále nedaří rozsáhlé části vlastního území kontrolovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...