V lavici pro obžalované musí zasednout celé vedení Ruska, říká zmocněnec pro mezinárodní tribunál o válečných zločinech

Nahrávám video
Rozhovor s Antonem Korynevychem
Zdroj: ČT24

Za válečné zločiny by měli být souzeni nejvyšší představitelé Ruska včetně prezidenta Vladimira Putina, míní zvláštní zmocněnec Ukrajiny pro zřízení mezinárodního tribunálu pro zločin agrese Anton Korynevyč. V pořadu Události, komentáře zmínil, že v procesu ustavení nezávislého soudu vnímá výrazný posun po čtvrteční schůzce s partnery z jiných zemí, která se uskutečnila v Praze. Jako model by dle něj mohl sloužit proces, který odsoudil válečné zločince zodpovědné za zvěrstva během války v bývalé Jugoslávii. „Jsou to strašlivé zločiny. Myslím si, že svět už dávno něco takového neviděl,“ popsal.

O možnosti zřízení tribunálu pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině ve čtvrtek jednali v Praze právní experti ze států Evropské unie i jiných zemí s ukrajinskými zástupci. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Šéf resortu Jan Lipavský (Piráti) už dříve řekl, že speciální trestní tribunál je potřeba k tomu, aby mohlo být souzeno ruské nejvyšší politické vedení.

Zmocněnec Ukrajiny Anton Korynevyč, který stojí u zrodu tribunálu pro válečné zločiny, zmínil, že považuje jednání za významný posun v dokumentaci dopadů ruské agrese. „A je naprosto jasné, že pouze na základě spolupráce mezi státy můžeme vytvořit podobný tribunál, samotná Ukrajina nic takového vytvořit nedokáže,“ řekl s tím, že souhlasí, aby se budoucí soud konal v Haagu podobně jako proces s lidmi zodpovědnými za zvěrstva během války v bývalé Jugoslávii. 

Na Ukrajině od loňské ruské invaze došlo k významným zločinům proti míru, včetně genocidy a násilné protiprávní deportace ukrajinských dětí a jiných ukrajinských občanů na území Ruské federace, míní Korynevyč. Myslí si proto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i tamní vláda považují zřízení nezávislého soudu za jednu z největších priorit.

Válečné zločiny v rukou ruských elit

Dokumentaci zločinů provádí ukrajinští právníci a prokurátoři ve spolupráci s místními aktivisty i díky svědectví ruských vězňů.  „Ve skutečnosti válečné zločiny dokumentují ukrajinští právníci, prokurátoři a tak dále. Jistě víte, že území Ukrajiny je částečně osvobozeno od okupace, a právě tam jsme přišli. V Buče, Irpini, Izjumu se děla tato zvěrstva a právě tam jsme zahájili jejich dokumentaci,“ říká zmocněnec. 

Je rovněž přesvědčený, že v lavicích pro obviněné by měli zasednout nejvyšší představitelé Ruské federace v čele s jejím prezidentem Vladimirem Putinem. „Je to zločin elit, těch, kteří rozhodovali o zahájení agresivní války proti Ukrajině. Za tento zločin nemají být potrestáni řadoví vojáci,“ míní.  

Zdůrazňuje rovněž, že by se měl soudní proces odehrávat mimo území Ukrajiny, a vnímá proto spolupráci dalších zemí jako významnou. „Právě teď projednáváme s našimi partnery, jak to a jakým způsobem bude tento tribunál zřízen. Myslíme si, že je velmi pozitivní, když bude zřízen mimo území Ukrajiny. Jako velmi vhodný se jeví Haag, protože tam se nachází více mezinárodních soudů,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...