V lavici pro obžalované musí zasednout celé vedení Ruska, říká zmocněnec pro mezinárodní tribunál o válečných zločinech

9 minut
Rozhovor s Antonem Korynevychem
Zdroj: ČT24

Za válečné zločiny by měli být souzeni nejvyšší představitelé Ruska včetně prezidenta Vladimira Putina, míní zvláštní zmocněnec Ukrajiny pro zřízení mezinárodního tribunálu pro zločin agrese Anton Korynevyč. V pořadu Události, komentáře zmínil, že v procesu ustavení nezávislého soudu vnímá výrazný posun po čtvrteční schůzce s partnery z jiných zemí, která se uskutečnila v Praze. Jako model by dle něj mohl sloužit proces, který odsoudil válečné zločince zodpovědné za zvěrstva během války v bývalé Jugoslávii. „Jsou to strašlivé zločiny. Myslím si, že svět už dávno něco takového neviděl,“ popsal.

O možnosti zřízení tribunálu pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině ve čtvrtek jednali v Praze právní experti ze států Evropské unie i jiných zemí s ukrajinskými zástupci. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Šéf resortu Jan Lipavský (Piráti) už dříve řekl, že speciální trestní tribunál je potřeba k tomu, aby mohlo být souzeno ruské nejvyšší politické vedení.

Zmocněnec Ukrajiny Anton Korynevyč, který stojí u zrodu tribunálu pro válečné zločiny, zmínil, že považuje jednání za významný posun v dokumentaci dopadů ruské agrese. „A je naprosto jasné, že pouze na základě spolupráce mezi státy můžeme vytvořit podobný tribunál, samotná Ukrajina nic takového vytvořit nedokáže,“ řekl s tím, že souhlasí, aby se budoucí soud konal v Haagu podobně jako proces s lidmi zodpovědnými za zvěrstva během války v bývalé Jugoslávii. 

Na Ukrajině od loňské ruské invaze došlo k významným zločinům proti míru, včetně genocidy a násilné protiprávní deportace ukrajinských dětí a jiných ukrajinských občanů na území Ruské federace, míní Korynevyč. Myslí si proto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i tamní vláda považují zřízení nezávislého soudu za jednu z největších priorit.

Válečné zločiny v rukou ruských elit

Dokumentaci zločinů provádí ukrajinští právníci a prokurátoři ve spolupráci s místními aktivisty i díky svědectví ruských vězňů.  „Ve skutečnosti válečné zločiny dokumentují ukrajinští právníci, prokurátoři a tak dále. Jistě víte, že území Ukrajiny je částečně osvobozeno od okupace, a právě tam jsme přišli. V Buče, Irpini, Izjumu se děla tato zvěrstva a právě tam jsme zahájili jejich dokumentaci,“ říká zmocněnec. 

Je rovněž přesvědčený, že v lavicích pro obviněné by měli zasednout nejvyšší představitelé Ruské federace v čele s jejím prezidentem Vladimirem Putinem. „Je to zločin elit, těch, kteří rozhodovali o zahájení agresivní války proti Ukrajině. Za tento zločin nemají být potrestáni řadoví vojáci,“ míní.  

Zdůrazňuje rovněž, že by se měl soudní proces odehrávat mimo území Ukrajiny, a vnímá proto spolupráci dalších zemí jako významnou. „Právě teď projednáváme s našimi partnery, jak to a jakým způsobem bude tento tribunál zřízen. Myslíme si, že je velmi pozitivní, když bude zřízen mimo území Ukrajiny. Jako velmi vhodný se jeví Haag, protože tam se nachází více mezinárodních soudů,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 21 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 25 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 52 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...