Hongkongská policie zasáhla proti demonstrantům. Podle agentury Reuters k jejich rozehnání použila slzný plyn, pepřový sprej a gumové projektily. Střetli se u stanice metra v hustě obydlené městské oblasti Kau-lung. O týdny trvajících protestech hovořila německá kancléřka Angela Merkelová při své páteční schůzce s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu.
Stovky protestujících se ve večerních hodinách shromáždily před stanicí metra, kde postavily barikády. Někteří z nich se i přes kovové mříže dostali do uzavřené stanice, kde strhávali informační cedule a stěny pomalovali grafitti. Policie do davu střílela gumovými projektily a zasáhla je slzným plynem a pepřovým sprejem. Slzný plyn proti davu použila na stejném místě také v pondělí.
Kromě násilného střetu v metru se odehrálo i několik pokojných protestů. Studenti v Hongkongu před několika školami vytvořili lidské řetězy. Byly mezi nimi například studentky katolické dívčí školy v modrých školních uniformách, které doplnily obličejovými maskami, jimiž se demonstranti chrání na protestních akcích před slzným plynem.
Na jiných místech se manifestující studenti oblékli do černé, která je symbolickou barvou demonstrantů.
Na sobotu svolali organizátoři velkou demonstraci před hongkongské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě. Jejich cílem je narušit dopravu na letiště. Protesty proti návrhu extradičního zákona začaly v Hongkongu v červnu a v některých dnech při nich vyšly do ulic i statisíce lidí.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová tento týden slíbila úplné stažení návrhu zákona o vydávání podezřelých do pevninské Číny. Slib ale aktivisty neuspokojil. Propekingskou vládu vyzývají k nezávislému vyšetření údajné policejní brutality při zásazích proti protestům, propuštění zadržených demonstrantů a žádají zcela svobodné volby. Dokud nebudou tyto požadavky splněny, chtějí aktivisté v protestních akcích pokračovat.
Merkelová v Pekingu
Téma Hongkongu nadnesla německá kancléřka Angela Merkelová při své páteční schůzce s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu. Je podle ní třeba hlavně předejít násilí. Reakce kancléřky byla s napětím očekávána, protože v poslední době čelí kritice, že lidským právům nadřazuje dobré obchodní vztahy s Čínou.
„Zdůraznila jsem, že občanům Hongkongu musejí být zajištěna jejich práva a svobody,“ řekla Merkelová. „V současné situaci je nutné předejít násilí, pomůže jedině dialog. Objevují se náznaky, že správkyně Hongkongu tento dialog zahájí. Doufám, že se tak stane,“ dodala kancléřka.
Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila v roce 1997 pod čínskou správu. Od té doby funguje podle zásady „jedna země, dva systémy“ a díky tomuto modelu má některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné. Kritici však tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.
Čínský premiér na tiskové konferenci s Merkelovou prohlásil, že Peking ve vztahu k Hongkongu respektuje model „jedna země, dva systémy“. „Podporujeme hongkongskou vládu ve snaze ukončit násilí a chaos v souladu se zákony a zajistit Hongkongu dlouhodobou prosperitu a stabilitu,“ dodal.
Merkelová je v Číně po dvanácté
Merkelová je v Číně už podvanácté. Doprovází ji početná hospodářská delegace. Jednání, při kterých se setká i s prezidentem Si Ťin-pchingem, se budou věnovat nejvíce obchodu.
S ohledem na strach z hrozící hospodářské recese v Německu, neřízeného brexitu i otřesů způsobených obchodní válkou amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Číně se očekává, že Berlín bude usilovat o zlepšení obchodních vztahů s Pekingem.
Merkelová uvedla, že věří v brzký konec obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy, protože spory obou velmocí se dotýkají celého světa. Uvedla také, že je otevřená investicím čínských firem v Německu. Čínské představitele ale upozornila, že Německo prověřuje investice do určitých strategických odvětví a do kritické infrastruktury. Peking doufá, že Německo přijme více čínských firem a uvolní omezení vývozu pro určité typy výrobků, reagoval premiér Li.
Čína je nejvýznamnějším dovozcem do Německa a po Spojených státech a Francii také nejdůležitějším odběratelem německého zboží. V loňském roce si obě země vyměnily zboží bezmála za 200 miliard eur (5,2 bilionů korun).
Během nynější německé návštěvy v Pekingu podepsalo několik společností dohody se svými čínskými partnery. Jednou z nich je evropský výrobce letadel Airbus, který bude společně s čínskou firmou AVIC Aircraft Corporation montovat v Číně letouny A320. Německá pojišťovna Allianz uzavřela dohodu o užší spolupráci s Čínskou bankou (Bank of China). Strojírenský gigant Siemens podepsal s čínskou státní korporací SPIC memorandum o porozumění ohledně vývoje plynových turbín a součinnosti při využití technologií na bázi vodíku.
Německo svůj vztah k Číně jednoznačně nedefinuje
Německo se dlouhodobě potýká s nejednoznačností svého vztahu k nejlidnatější zemi světa. Zatímco Evropská komise Čínu nedávno začala označovat jako „systémového protivníka“, Berlín s Pekingem udržuje vztah, který obě strany vykládají jako „obsáhlé strategické partnerství“.
Již pětkrát se němečtí a čínští vládní představitelé sešli ke společným konzultacím, letos dokonce obě země uspořádaly první společné vojenské cvičení. „Čína je strategický partner, ale i konkurent,“ popsala Merkelová situaci. Ambivalence tohoto vztahu vzbuzuje v zahraničí i v samotném Německu nejistotu.
Nedlouho před plánovanou návštěvou kancléřku v otevřeném dopise vyzval vůdce protestů v Hongkongu Joshua Wong, aby podpořila demonstrace za svobodu.
