V Donbasu výrazně přibylo těžkých zbraní. Jejich počet vzrostl za čtvrt roku víc než sedmkrát

3 minuty
Armádu a separatisty dělí jen pár stovek metrů. Reportáž z frontové linie v Donbasu
Zdroj: ČT24

Na území kontrolovaném proruskými separatisty na východě Ukrajiny za poslední čtvrtrok vzrostl počet těžkých zbraní až o 750 procent. Informovala o tom soukromá ukrajinská agentura Unian s odkazem na zprávu americké zástupkyně při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Kate Byrnesové. Podle informací pozorovatelské mise se v oblasti kontrolované povstalci v současné době nachází 42 kusů těžkých zbraní.

Celkem 44 kusů zbraní zaznamenala mise u dělicí linie, z níž měla být vojenská technika stažena, z toho pouze dvě patří ukrajinské armádě. Jen v Luhansku se nachází třicet kusů těžkých zbraní včetně tanků, děl a raketometů.

Podle zprávy pozorovatelů použili povstalci těžkou výzbroj pětkrát častěji než ukrajinská armáda. Byrnesová však upozornila, že jejich využití může být mnohem vyšší. Od začátku roku totiž separatisté více než v 250 případech zamezili pozorovatelům vstup na jejich území.

Separatisté podle pozorovatelů od ledna 2016 způsobili v oblasti dvakrát více incidentů než ukrajinská armáda. Byrnesová navíc zdůraznila, že útoky povstalců ohrožují i členy pozorovatelské mise.  

Ukrajinský prezident Petro Porošenko sice tvrdí, že do konce roku bude mít Kyjev nad východem země plnou kontrolu, boje ale pokračují. Například město Avdijivka nedaleko frontové linie je kvůli koksovně strategickým bodem na mapě bojů a polovina obyvatel ho opustila. 

Konflikt na východě Ukrajiny si od dubna 2014 vyžádal na deset tisíc mrtvých, z oblasti uprchly téměř tři miliony lidí.

Porošenko: Bezvízový styk s EU stvrzuje rozvod s ruským impériem

Prezident Porošenko také v pátek přivítal skutečnost, že členské země EU ve čtvrtek definitivně zrušily vízovou povinnost pro Ukrajince. „Já bych řekl, že Ukrajina definitivně stvrdila svůj rozvod s ruským impériem a přesně tak filozoficky to musíme brát,“ prohlásil Porošenko v rozhovoru, který poskytl televizní stanici 1+1.

Získání bezvízového styku s EU podle něj vrací Ukrajinu do Evropy. „Jedná se nejen a ani ne tak o bezvízové přecházení hranic, jedná se o návrat Ukrajiny na historické místo mezi evropskými zeměmi,“ zdůraznil ukrajinský prezident. Opoziční politička Julija Tymošenková ale nadšení prezidenta zcela nesdílí, neboť bezvízový styk podle ní bude s to z ekonomických důvodů využít nejvýš patnáct procent Ukrajinců.

Rozhodnutí o bezvízovém styku znamená, že Ukrajinci budou ke vstupu do schengenského prostoru potřebovat biometrický pas a jejich pobyt v průběhu 180 dní nesmí přesáhnout 90 dní. Nebudou potřebovat víza, pokud přijedou z podnikatelských, turistických či rodinných důvodů. Uvolnění cestovního režimu začne platit pravděpodobně v druhé polovině června. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 6 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 22 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 31 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 50 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...