V Chersonské oblasti přituhuje. Ukrajinská armáda osvobozuje vesnice, cílem je klíčové město

Jedno z klíčových území jižní fronty zažívá perné časy. Chersonská oblast, kterou ruská armáda okupuje od začátku invaze, je aktuálně dějištěm ukrajinské protiofenzivy. Zatímco se podle místní loutkové samosprávy připravuje referendum o připojení k Ruské federaci, Ukrajina pokračuje ve snaze dobýt ztracené město s důležitým významem.

Cherson by mohl být se svojí strategickou polohou při ústí Dněpru branou pro osvobození dalších území na jihu Ukrajiny. O jak zásadní a citlivou otázku jde, naznačilo nedávné naléhání ukrajinských úřadů na informační embargo na sociálních sítích ohledně pokračující protiofenzivy.

„I když máte vlastní zdroje informací na frontě, není třeba psát na sociální sítě podrobnosti o vojenských operacích ukrajinské armády,“ uvedla nedávno náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová s tím, že oficiální informace jsou zveřejňovány záměrně se zpožděním, aby neprozradily některé takticky důležité detaily.

Cherson na dosah

Jelikož se Rusové v posledním období soustředí na obsazení území ve východním ukrajinském regionu Donbas, Ukrajinci si i díky tomu připisují stabilní zisky na jihu. A tak se jim v Chersonské oblasti daří dostávat doslova vesnici po vesnici pod ukrajinskou kontrolu, přičemž se boje odehrávají jen několik kilometrů od klíčového města. Protiofenziva nyní stlačuje ruské pozice ze dvou hlavních směrů – ze západu a ze severu. 

Obyvatelé chersonského regionu po více než čtyřměsíčním období válečné zóny postupně otupěli vůči dění v okolí. Ačkoli ruské ostřelování nepřestalo, místní lidé si na něj zvykli a přestali trávit každou noc v podzemních úkrytech. Právě Chersonská oblast byla prvním velkým záborem ruské invaze, kdy ruské jednotky postupovaly na toto území z anektovaného Krymského poloostrova.

Dojde k referendu o připojení k Rusku?

Že se aktuální dění stáčí k Chersonu, naznačily i poslední události. Agentura TASS informovala s odvoláním na zástupce šéfa místní Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova o tom, že Chersonská oblast připravuje referendum o připojení k Ruské federaci. „Připravujeme se na referendum a uskutečníme ho. Jakkoli zvláštně to zní, tak Chersonská oblast se rozhodne připojit k Rusku a stane se jeho plnohodnotným subjektem,“ sdělil Stremousov.

Také zde je znát určitý posun, neboť západní odborníci a ukrajinští představitelé od březnové okupace oblasti spekulovali „pouze“ o tom, že Moskva uspořádá referendum o vzniku nové separatistické republiky po vzoru Doněcku a Luhansku v Donbasu.

Rusko se nad Chersonskou oblastí snaží postupně upevňovat vliv, mimo jiné tam jako platidlo zavedlo rubl a otevřelo pobočky svých bank. Okupanti navíc začali v Chersonské oblasti vysílat ruské televizní kanály.

Únos starosty i atentát na kolaboranta

Cherson na sebe upoutal pozornost také dvěma personálními záležitostmi. Před necelým týdnem zahynul při atentátu pomocí bomby v autě místní činovník a kolaborant Dmytro Savlučenko, jenž měl v Rusy dosazené oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu. Podle webu The Spectator zahájilo jeho zabití novou fázi lokální války – partyzánskou s cílenými vraždami.

Druhou událostí byl úterní únos starosty Chersonu Ihora Kolychajeva, které souviselo s tím, že nebyl podle slov jeho poradkyně Halyny Ljaševské ochoten spolupracovat s ruskými okupanty. Rusové podle Ljaševské nejprve prohledali Kolychajevovi kancelář, zabavili pevné disky z počítačů a poté starostu odvezli v autobusu s nápisem Z.

Podle amerického ministerstva zahraničí vnímalo před válkou Rusko pozitivně jen asi dvacet procent obyvatel Chersonu. Nyní se dle resortu dá předpokládat, že Rusové po zahájení invaze ztratili legitimitu a místní podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 13 hhodinami
Načítání...