V českých nemocnicích se léčí zranění demonstranti z Běloruska. Stále věří, že jejich oběť nepřijde vniveč

Nahrávám video

Už pět měsíců trvají v Bělorusku masové protesty proti režimu Alexandra Lukašenka. Policisté zadrželi na dvacet tisíc lidí, tisíce jich brutálně zbili a několik demonstrantů na následky policejních zákroků zemřelo. Pěti desítkám Bělorusů, kteří utrpěli vážná zranění, teď pomáhají čeští lékaři, fyzioterapeuti a psychologové. Léčí je v českých nemocnicích v programu Medevac. Pro 168 hodin s nimi natáčel Martin Mikule.

Střelná poranění, zlomeniny z bití, poruchy sluchu od granátů a těžká traumata. I tak zní diagnózy lidí, jež se stali obětmi Lukašenkova režimu. V Česku se teď v programu Medevac léčí na pět desítek lidí z běloruských protestů.

„Každý z lidí, kteří sem přijeli, je individuálně kontrolován podle toho, jaké má zranění. Podle toho je nastavena léčba. U někoho je to třeba jenom rehabilitace, u někoho je potřebná operace. Samozřejmě u většiny lidí k tomu patří také psychologická pomoc,“ vysvětlil tiskový mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Neozbrojení schytali střelné rány

S těžkými střelnými poraněními přijel například Dmitrij. Gumové projektily ho zasáhly v autě, když projížděl s vlajkou kolem demonstrantů a troubil na jejich podporu.

„Vyběhlo asi pět šest lidí ze silových složek. Měli na sobě černé oblečení, kukly, helmy a zbraně a hned začali mlátit do oken auta. Když jsem si uvědomil, že mi střepy vletí do obličeje, přesedl jsem si na vedlejší sedadlo. V tu chvíli jsem ucítil ránu do zad, ale nevěděl jsem, že to je střela,“ uvedl Dmitrij.

Jeden gumový projektil zasáhl plíce, druhý těsně minul srdeční aortu. Právě ten mu čeští chirurgové dodatečně vyoperovali. Jeho krajané Nikita a Alexandr na operaci teprve čekají. Nikita s postřelenou nohou, Alexandr s těžkým průstřelem střev.

„Pokud bude všechno v pořádku, tak mě čeká v prosinci operace. Měl jsem problém i se žaludkem, respektive se střevy, takže mám kolostomii. A dá se říct, že od 9. srpna chodím jenom na malou stranu. Prostě na záchod jít normálně nemůžu,“ řekl Alexandr.

Nikita byl zase s pár dalšími mladými lidmi zadržen. „Bylo nám řečeno, že se musíme podřídit. Já jsem se podřídil. Neměli jsme žádné zbraně. Řekli mi, že máme klesnout k zemi. V tu chvíli jsem dostal ránu. Stříleli mi přímo na nohy,“ vyprávěl.

Potřeba jsou i psychologové

Velmi traumatizující jsou vzpomínky z bití a mučení. Ty se teď pokouší léčit čeští psychologové a fyzioterapeuti.

Alexej si vzpomíná, že byl chycen a odveden do služebního auta. „Hodili mě do mikrobusu, zavřeli dveře a poté zazněla věta – zatáhněte záclony. A já jsem pochopil, že mě budou mlátit. Mlátili mě rukama nohama, hlava nehlava,“ uvedl.

Také Nastasja se stala svědkyní bití. Slyšela to ve věznici i přes zavřená okna. Muže tam vždy vyvedli na chodbu, kde byli nazí mláceni v kleče. Po tomto zážitku na tom byla špatně psychicky, nemohla spát. V Minsku jí diagnostikovali neurotický syndrom a měla i gynekologické problémy.

Na bití si pamatuje také Alexej. „Zkroutili mi ruce a když mě přivedli do budovy, tak mě dvakrát uhodili do hlavy. Vpravo a vlevo. Jedna z těch ran byla vedle ucha. Následně se zjistilo, že mám poškozené oba ušní bubínky a musel jsem podstoupit operaci,“ řekl. 

Protesty proti Lukašenkovi pokračují v Bělorusku už pátý měsíc. Nepolevuje ani policejní násilí. Běloruští pacienti v Česku situaci doma sledují jen zdálky. A pořád věří, že protesty mají smysl a jejich zemi změna nemine.

Podle Alexandra už není cesta zpět, protože si Bělorusové uvědomili, s kým to vlastně žijí. Je přesvědčen, že to, co dělá běloruská policie, je fašismus v centru Evropy v 21. století. „Nastal bod zlomu. Kolik úmrtí ještě potřebujeme, abychom pochopili, že to takhle dál nejde a že ten systém, který tu byl, už nemůže pokračovat?“ ptá se.

Dmitrij si také myslí, že se situace změnila. Lidé měli 25 let strach vůbec o Lukašenkovi mluvit. To je teď jiné. „Dříve třeba Bělorusové jen slyšeli o někom vzdáleném známém, koho zatkli, koho třeba zmlátili. Teď ale každý má svůj příběh,“ věří Nikita.

„Mlácení lidí, střelba, výbuchy, to všechno silové složky dělají proto, aby zastrašily demonstranty, aby se demonstranti báli. To ale jen vyvolává jinou reakci. Lidé se přestávají bát. Cítí, že to je taková nespravedlnost, takové bezpráví, se kterým už se nedá smířit,“ shrnula na závěr s nadějí Nastasja.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěTrump hovoří na závěr summitu G7

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 1 hhodinou

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 1 hhodinou

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 2 hhodinami

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond, má podpořit investice, píše Reuters

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna.
10:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...