Kdo se stane na příští pětileté období hlavou České republiky, mohou svým hlasem spolurozhodovat i Češi pobývající v zahraničí. Ve voličských seznamech v USA je zapsáno na tisíc jmen a účast činí vždy kolem sedmdesáti procent. V celých Spojených státech jsou ale otevřeny pouze čtyři volební místnosti.
„Vzhledem k té obrovské geografické vzdálenosti by samozřejmě mnoho krajanů uvítalo možnost korespondenční nebo jakékoliv jiné distanční volby,“ uvedl vedoucí konzulátního oddělení Velvyslanectví ČR v USA Pavel Pitel.
Korespondenční hlasování ale české zákony nedovolují. Voliči proto musí osobně dorazit na velvyslanectví nebo jeden ze tří konzulátů. Celkově se čeká, že v celých USA přijde asi tisícovka českých občanů. Největší účast bývá tradičně v New Yorku, kde je česká krajanská komunita velmi početná.
To potvrdil i první volební den. V New Yorku, kde je registrováno 411 voličů, jich hlasovalo už bezmála sto. Ve Washingtonu přišlo k urnám z 226 registrovaných voličů 75 a v Chicagu, kde jich je na seznamu 230, jich už svůj hlas vhodilo 30.
Hlasovat mohou i vojáci na základnách v Iráku a Afghánistánu
Jako první se volební místnosti otevřely v Brazílii, a to ve čtvrtek úderem páté hodiny. Následovaly je Argentina, Chile, Havana, východní pobřeží USA a Kanada.
Češi hlasují i na Slovensku. V Bratislavě je na seznamu zapsáno 510 voličů. „Podle zastupitelského úřadu jich přijde řada spíše s voličskými průkazy. Jejich počet není možný dopředu odhadnout, ale počítají s tím, že dorazí několik set lidí,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Lukáš Mathé.
Při minulých prezidentských volbách se voleb v prvním kole na Slovensku účastnilo asi 250 krajanů, k druhému kolu jich přišel dvojnásobek. Při parlamentních volbách přišlo svůj hlas odevzdat 420 voličů.
Nejen úředníci při evropských institucích mají možnost rozhodovat o budoucím prezidentovi Česka z Bruselu. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského je o volby velký zájem. Ještě před otevřením volebních místností se prý u dveří vytvořila fronta až 40 lidí. Celkem je zde na seznamu 828 voličů. „Počítá se ale, že počet voličů by mohl přesáhnout až tisíc. Při minulých sněmovních volbách přišlo s voličskými průkazy 290 lidí,“ uvedl Dolanský.
Volí se i na Blízkém východě. „Na zastupitelském úřadu v Tel Avivu zatím odvolilo zhruba 35 lidí,“ komentoval aktuální situaci blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. „Je to způsobeno také tím, že nyní nastává v Izraeli tradiční čas oddechu a ticha, protože je páteční odpoledne,“ dodal. Parlamentních voleb se tam účastnilo dle odhadů 250 až 300 lidí.
Možnost hlasovat většinou využívá pouhý zlomek z až půl milionů Čechů v zahraničí, svůj hlas mohou odevzdat na 108 zastupitelských úřadech po celém světě. Aby mohl Čech v zahraničí volit, musí doložit svou totožnost, občanství a bydliště v obvodu zastupitelského úřadu.
Hlasovat mohou také například i vojáci na základnách Balad v Iráku a Bagrám v Afghánistánu. V Iráku se bude moci hlasovat znovu na konzulátu v Irbílu. V Číně budou mít možnost volit nově na konzulátu ve městě Čcheng-tu, metropoli čínské provincie S'-čchuan. Stejnou příležitost budou mít na ambasádách v barmském Rangúnu a kambodžském Phnompenhu.
K prvním prezidentským volbám se přihlásilo v cizině na 7200 českých voličů, nyní jich je v seznamech zhruba 9000. Počet voličů se ale zvýší ještě o ty, kteří přijdou hlasovat s voličským průkazem. Před pěti lety v zahraničí v prvním kole hlasovalo asi 8900 lidí, ve druhém 10 700 voličů.
