V britském referendu se čeká vysoká účast. Průzkumy se přiklánějí k setrvání v EU

Britové rozhodli v referendu o případném vystoupení země z Evropské unie. Předvolební průzkumy byly velice těsné a výsledek je neodhadnutelný. Podle posledních průzkumů v britských médiích ale převažují zastánci setrvání. Podle členů volebních komisí by měla být konečná účast vysoká, v Londýně a na jihu Anglie ale voliči bojují s nepřízní počasí. O budoucnosti Spojeného království, potažmo celé Evropské unie, bude jasno v pátek ráno. ČT24 se britskému referendu věnuje v celodenním mimořádném vysílání. Dotazy do Studia BREXIT mohou klást i diváci, a to na webu pořadu.

On-line přenos

Britské referendum

  • 17:13

    Stovky lidí se v Bratislavě zúčastnily pochodu a demonstrace "proti diktátu Bruselu a zastavení likvidace Evropy". Řečníci na mítinku ocenili rozhodnutí britských voličů, kteří se v referendu vyslovili pro vystoupení země z EU, a k uspořádání podobného plebiscitu vybídli i slovenskou vládu.

  • 16:44

    Hněv Londýňanů zažil v pátek dopoledne bývalý starosta a nejviditelnější tvář brexitu Boris Johnson, kterého zástup lidí vypískal, když odcházel ze svého domu v Islingtonu na severu Londýna.

  • 16:44

    "Jsem ohromená... Jsem smutný... Bojím se... Je to skvělé, jedeme dál," říkali lidé televizi BBC na trhu v Banbury v centrální Anglii, které těsně volilo odchod z EU.

Na hlasovacích lístcích je otázka: „Mělo by Spojené království zůstat členem Evropské unie, nebo by mělo Evropskou unii opustit?“  Voliči nezaškrtávají varianty označené pouze Ano a Ne, ale opatřené slovy „Zůstat členem Evropské unie“ a „Opustit Evropskou unii“. Lístky jsou vytištěny v angličtině, ve Walesu i ve velštině.

Hlasovací lístek britského referenda
Zdroj: Reuters

Více než 41 tisíc volebních místností bylo otevřeno od 8:00 do 23:00 SELČ a vydat se do nich mohlo na 46,5 milionu britských občanů starších 18 let. K urnám mohli jít i občané Irska, Malty a britského Společenství s trvalým bydlištěm v Británii. Na rozdíl od parlamentních voleb měli právo hlasovat i občané Gibraltaru. Jde teprve o třetí podobné hlasování v dějinách Velké Británie, připomněl server BBC.

Pro výsledek bude klíčová účast. Zatím se předpokládalo, že nízká účast bude výhodnější pro stoupence brexitu, kteří jsou odhodlanější jít volit, než například mladí lidé, kteří jsou sice pro EU, ale volit chodívají méně. Při loňských parlamentních volbách byla účast 66 procent, o pět let předtím 65 procent. Členové volebních komisí předpovídají, že volební účast v referendu bude velice vysoká. Například na některých místech v hrabství Dorset by prý mohla překročit 80 procent. Ve čtvrtek zveřejněný průzkum agentury BSG Research hovořil o účasti 67 procent voličů.

Cestu k urnám zejména na jihovýchodě země a v některých částech Londýna zkomplikovaly vytrvalé deště, hasiči dostali kolem tří set naléhavých žádostí o pomoc. Kvůli vytopeným domům se muselo několik volebních místností přestěhovat.

Kvůli přívalům deště byly jihovýchodně od Londýna dokonce uzavřeny dvě volební místnosti, byla narušena předměstská doprava a uzavřeno několik stanic metra. Byla také zrušena řada odpoledních vlaků z Londýna do měst jižně od metropole. 

Žena se cestou z hlasování brodí po zaplaveném chodníku
Zdroj: ČTK/AP

Výsledky k páteční snídani

První výsledky by se měly objevovat v pátek okolo druhé hodiny ranní, jasno by mohlo být o tři či čtyři hodiny později. Šéfka volební komise Jenny Watsonová řekla, že výsledek by měl být vyhlášen „v pátek zhruba o snídani“.

Krátce po začátku hlasování vyzval britský premiér David Cameron voliče, aby se vyjádřili pro setrvání země v evropské osmadvacítce: „Volte pro setrvání země v EU, aby vaše děti a vnuci měli lepší budoucnost.“ 

Poměr mezi stoupenci a odpůrci brexitu je vyrovnaný

Průměr posledních šesti průzkumů, který spočítala agentura Reuters, ukázal, že poměr hlasů mezi stoupenci a odpůrci setrvání Británie v Evropské unii je rozdělen přesně na polovinu.

Od ledna letošního roku, kdy byl rozdíl až deset procentních bodů ve prospěch stoupenců setrvání v EU, se podíl zastánců takzvaného brexitu postupně zvyšoval. Jejich hlas nabyl převahy zhruba před týdnem, pak se ale poměr sil vyrovnal.

Poslední průzkumy ve vyrovnaném souboji ukazují na malý náskok Remain. Podle souhrnu průzkumů, který připravil list Financial Times vede před stoupenci brexitu v poměru 48 ku 46 procenta. Portál Britain Elects zase spočítal průměr anket na 51 ku 49 procentům pro Remain a také sázkové kanceláře potvrzují, že dynamika se zdá být příznivá pro Remain. Nicméně kolem deseti procent voličů zůstává nerozhodnutých. Stoupenci členství EU se navíc obávají právě nepříznivého počasí v Londýně, který je hlavní baštou Remain. V centru a na severu země je navíc hezky, takže voliče těchto převážně euroskeptických oblastí počasí neodrazuje od hlasování.

Vývoj veřejného mínění o vystoupení Velké Británie z EU
Zdroj: bloomberg.com

Americký list The New York Times napsal, že předpovědi jsou těsné, ale britské referendum má už nyní jasného vítěze: jsou jím sázkové kanceláře. Ten, kdo ve středu v Londýně vsadil na setrvání Británie v EU devět liber (320 Kč), má šanci vyhrát jen dvě. Sázka jedné libry na odchod může naopak vynést až trojnásobek.

Pravděpodobnost, že Británie z osmadvacítky neodejde, je podle britských bookmakerů až osmdesátiprocentní. Na setrvání Británie v rámci osmadvacítky ukazuje i „skóre pravděpodobnosti“ zveřejňované agenturou Bloomberg. Pravděpodobnost odchodu se v den hlasování pohybuje na 25 procentech, přičemž ve středu to bylo ještě 37 procent. Tento index pravděpodobnosti je založen na kombinaci průměrů z průzkumů a analýz pravděpodobné přesnosti výsledků. Bere v úvahu i změny ve veřejném mínění a pracuje i s dosavadními výsledky referend týkajících se záležitostí Evropské unie. 

Nejšpinavější kampaň v historii Británie?

Poslední dny kampaně zastínila vražda labouristické poslankyně Jo Coxové. Tento čin doslova otřásl celou Británií a zatím není jasné, zda se smrt zastánkyně britského členství v EU výrazněji promítne do výsledků referenda. Obě strany na tři dny přerušily kampaň, kterou řada médií popisuje jako nejšpinavější v britské historii, a zavázaly se ji vést ve střízlivějším tónu.

Slib byl do značné míry dodržen a kampaň usilující o vystoupení země z Unie se například distancovala od plakátu Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) zobrazujícího uprchlíky z Blízkého východu, který byl podle řady komentářů xenofobní.

Vrcholem dosavadních debat byla středeční diskuse v aréně ve Wembley před tisícovkami diváků. Obdobné politické debaty bývají v Británii vždy poměrně živé, ale zřídkakdy se v nich účastníci obviňují ze lži. Tentokrát se však silnější výrazy objevovaly během celého večera a padaly především na hlavu stoupenců brexitu.

Kampaň pro opuštění EU
Zdroj: Reuters

Z nich si nejlépe vedl bývalý londýnský starosta Boris Johnson, který se dočkal ovací ve stoje, když na závěr řekl, že chce, aby se čtvrtek stal „dnem nezávislosti“. Důrazně ale vystupoval i jeho nástupce Sadiq Khan a šéfka skotských konzervativců Ruth Richardsonová, kteří hájili setrvání v EU a podle většiny komentářů se jim podařilo přinést do jejich kampaně energii a bojového ducha.

Zdůrazňovali, že v případě schválení brexitu není cesty zpět. Se stejným poselstvím přišel na poslední chvíli i premiér David Cameron.

Obě strany se snažily beze zbytku využít i poslední den kampaně a po celé zemi šířily svá poselství. Boris Johnson vystoupil v ranním televizním pořadu a pak se vydal na londýnský rybí trh Billingsgate. Cameron hovořil v hlavním ranním rozhlasovém pořadu stanice BBC Today. Žádná nová témata ale kampaně nepřinesly a podle mnohých voličů za celou dobu nedokázaly dát přesvědčivé argumenty proč zůstat, či odejít.

Zastánci členství v Unii zdůrazňovali očekávané negativní ekonomické dopady brexitu, zatímco stoupenci brexitu tvrdili, že druhá strana nemá recept na omezení přistěhovalectví, především z EU a z postkomunistických zemí. Řada Britů je pro brexit, protože jsou přesvědčeni, že jim lidé z východní Evropy berou práci, zatěžují veřejné služby a rostou kvůli nim ceny bydlení.

Cameron hraje o politické přežití

Pokud by zvítězil brexit, předpokládá se, že by poměrně rychle musel odstoupit premiér Cameron, který celé referendum kvůli sporům ve vlastní straně vyhlásil. Řekl sice, že to nemá v úmyslu, všeobecně se ale předpokládá, že by se dlouho neudržel.

Pokud by Británie v EU zůstala, ale s jen velmi těsným výsledkem, byla by jeho pozice také vratká. Za takových okolností ho budou euroskeptičtí toryové tlačit k dalším požadavkům na Brusel, řekl britský politolog Simon Hix. „Nebude to vyřešeno a to bude destabilizující pro Evropu i pro Británii“. 

Referendum netrpělivě očekává i Brusel a ostatní členské země. Unie prochází těžkým obdobím i bez brexitu a odchod Británie by mohl hrozit její postupnou dezintegrací. Ale ani pro Británii by nebyl brexit bez rizika, protože by mohlo opět usilovat o samostatnost Skotsko. Otázkou také je, zda by vznikla hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou a zda by to neohrozilo křehký klid v Ulsteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) je na návštěvě Polska, kde jednal se svým tamním protějškem Radoslawem Sikorským. Polský ministr uvedl, že spolu mluvili mimo jiné o obranné spolupráci, zajištění energetické bezpečnosti či ruské válce proti Ukrajině. Macinka řekl, že Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu.
14:41Aktualizovánopřed 43 mminutami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 1 hhodinou

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 4 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 5 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 9 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 11 hhodinami

Izraelské útoky v Gaze si vyžádaly mrtvé

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vyjádření Vícha jsou ostudná, míní Černochová. Podle Turka helma olympionika nemůže vadit

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.
před 22 hhodinami
Načítání...