V britském referendu se čeká vysoká účast. Průzkumy se přiklánějí k setrvání v EU

Britové rozhodli v referendu o případném vystoupení země z Evropské unie. Předvolební průzkumy byly velice těsné a výsledek je neodhadnutelný. Podle posledních průzkumů v britských médiích ale převažují zastánci setrvání. Podle členů volebních komisí by měla být konečná účast vysoká, v Londýně a na jihu Anglie ale voliči bojují s nepřízní počasí. O budoucnosti Spojeného království, potažmo celé Evropské unie, bude jasno v pátek ráno. ČT24 se britskému referendu věnuje v celodenním mimořádném vysílání. Dotazy do Studia BREXIT mohou klást i diváci, a to na webu pořadu.

On-line přenos

Britské referendum

  • 17:13

    Stovky lidí se v Bratislavě zúčastnily pochodu a demonstrace "proti diktátu Bruselu a zastavení likvidace Evropy". Řečníci na mítinku ocenili rozhodnutí britských voličů, kteří se v referendu vyslovili pro vystoupení země z EU, a k uspořádání podobného plebiscitu vybídli i slovenskou vládu.

  • 16:44

    Hněv Londýňanů zažil v pátek dopoledne bývalý starosta a nejviditelnější tvář brexitu Boris Johnson, kterého zástup lidí vypískal, když odcházel ze svého domu v Islingtonu na severu Londýna.

  • 16:44

    "Jsem ohromená... Jsem smutný... Bojím se... Je to skvělé, jedeme dál," říkali lidé televizi BBC na trhu v Banbury v centrální Anglii, které těsně volilo odchod z EU.

Na hlasovacích lístcích je otázka: „Mělo by Spojené království zůstat členem Evropské unie, nebo by mělo Evropskou unii opustit?“  Voliči nezaškrtávají varianty označené pouze Ano a Ne, ale opatřené slovy „Zůstat členem Evropské unie“ a „Opustit Evropskou unii“. Lístky jsou vytištěny v angličtině, ve Walesu i ve velštině.

Hlasovací lístek britského referenda
Zdroj: Reuters

Více než 41 tisíc volebních místností bylo otevřeno od 8:00 do 23:00 SELČ a vydat se do nich mohlo na 46,5 milionu britských občanů starších 18 let. K urnám mohli jít i občané Irska, Malty a britského Společenství s trvalým bydlištěm v Británii. Na rozdíl od parlamentních voleb měli právo hlasovat i občané Gibraltaru. Jde teprve o třetí podobné hlasování v dějinách Velké Británie, připomněl server BBC.

Pro výsledek bude klíčová účast. Zatím se předpokládalo, že nízká účast bude výhodnější pro stoupence brexitu, kteří jsou odhodlanější jít volit, než například mladí lidé, kteří jsou sice pro EU, ale volit chodívají méně. Při loňských parlamentních volbách byla účast 66 procent, o pět let předtím 65 procent. Členové volebních komisí předpovídají, že volební účast v referendu bude velice vysoká. Například na některých místech v hrabství Dorset by prý mohla překročit 80 procent. Ve čtvrtek zveřejněný průzkum agentury BSG Research hovořil o účasti 67 procent voličů.

Cestu k urnám zejména na jihovýchodě země a v některých částech Londýna zkomplikovaly vytrvalé deště, hasiči dostali kolem tří set naléhavých žádostí o pomoc. Kvůli vytopeným domům se muselo několik volebních místností přestěhovat.

Kvůli přívalům deště byly jihovýchodně od Londýna dokonce uzavřeny dvě volební místnosti, byla narušena předměstská doprava a uzavřeno několik stanic metra. Byla také zrušena řada odpoledních vlaků z Londýna do měst jižně od metropole. 

Žena se cestou z hlasování brodí po zaplaveném chodníku
Zdroj: ČTK/AP

Výsledky k páteční snídani

První výsledky by se měly objevovat v pátek okolo druhé hodiny ranní, jasno by mohlo být o tři či čtyři hodiny později. Šéfka volební komise Jenny Watsonová řekla, že výsledek by měl být vyhlášen „v pátek zhruba o snídani“.

Krátce po začátku hlasování vyzval britský premiér David Cameron voliče, aby se vyjádřili pro setrvání země v evropské osmadvacítce: „Volte pro setrvání země v EU, aby vaše děti a vnuci měli lepší budoucnost.“ 

Poměr mezi stoupenci a odpůrci brexitu je vyrovnaný

Průměr posledních šesti průzkumů, který spočítala agentura Reuters, ukázal, že poměr hlasů mezi stoupenci a odpůrci setrvání Británie v Evropské unii je rozdělen přesně na polovinu.

Od ledna letošního roku, kdy byl rozdíl až deset procentních bodů ve prospěch stoupenců setrvání v EU, se podíl zastánců takzvaného brexitu postupně zvyšoval. Jejich hlas nabyl převahy zhruba před týdnem, pak se ale poměr sil vyrovnal.

Poslední průzkumy ve vyrovnaném souboji ukazují na malý náskok Remain. Podle souhrnu průzkumů, který připravil list Financial Times vede před stoupenci brexitu v poměru 48 ku 46 procenta. Portál Britain Elects zase spočítal průměr anket na 51 ku 49 procentům pro Remain a také sázkové kanceláře potvrzují, že dynamika se zdá být příznivá pro Remain. Nicméně kolem deseti procent voličů zůstává nerozhodnutých. Stoupenci členství EU se navíc obávají právě nepříznivého počasí v Londýně, který je hlavní baštou Remain. V centru a na severu země je navíc hezky, takže voliče těchto převážně euroskeptických oblastí počasí neodrazuje od hlasování.

Vývoj veřejného mínění o vystoupení Velké Británie z EU
Zdroj: bloomberg.com

Americký list The New York Times napsal, že předpovědi jsou těsné, ale britské referendum má už nyní jasného vítěze: jsou jím sázkové kanceláře. Ten, kdo ve středu v Londýně vsadil na setrvání Británie v EU devět liber (320 Kč), má šanci vyhrát jen dvě. Sázka jedné libry na odchod může naopak vynést až trojnásobek.

Pravděpodobnost, že Británie z osmadvacítky neodejde, je podle britských bookmakerů až osmdesátiprocentní. Na setrvání Británie v rámci osmadvacítky ukazuje i „skóre pravděpodobnosti“ zveřejňované agenturou Bloomberg. Pravděpodobnost odchodu se v den hlasování pohybuje na 25 procentech, přičemž ve středu to bylo ještě 37 procent. Tento index pravděpodobnosti je založen na kombinaci průměrů z průzkumů a analýz pravděpodobné přesnosti výsledků. Bere v úvahu i změny ve veřejném mínění a pracuje i s dosavadními výsledky referend týkajících se záležitostí Evropské unie. 

Nejšpinavější kampaň v historii Británie?

Poslední dny kampaně zastínila vražda labouristické poslankyně Jo Coxové. Tento čin doslova otřásl celou Británií a zatím není jasné, zda se smrt zastánkyně britského členství v EU výrazněji promítne do výsledků referenda. Obě strany na tři dny přerušily kampaň, kterou řada médií popisuje jako nejšpinavější v britské historii, a zavázaly se ji vést ve střízlivějším tónu.

Slib byl do značné míry dodržen a kampaň usilující o vystoupení země z Unie se například distancovala od plakátu Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) zobrazujícího uprchlíky z Blízkého východu, který byl podle řady komentářů xenofobní.

Vrcholem dosavadních debat byla středeční diskuse v aréně ve Wembley před tisícovkami diváků. Obdobné politické debaty bývají v Británii vždy poměrně živé, ale zřídkakdy se v nich účastníci obviňují ze lži. Tentokrát se však silnější výrazy objevovaly během celého večera a padaly především na hlavu stoupenců brexitu.

Kampaň pro opuštění EU
Zdroj: Reuters

Z nich si nejlépe vedl bývalý londýnský starosta Boris Johnson, který se dočkal ovací ve stoje, když na závěr řekl, že chce, aby se čtvrtek stal „dnem nezávislosti“. Důrazně ale vystupoval i jeho nástupce Sadiq Khan a šéfka skotských konzervativců Ruth Richardsonová, kteří hájili setrvání v EU a podle většiny komentářů se jim podařilo přinést do jejich kampaně energii a bojového ducha.

Zdůrazňovali, že v případě schválení brexitu není cesty zpět. Se stejným poselstvím přišel na poslední chvíli i premiér David Cameron.

Obě strany se snažily beze zbytku využít i poslední den kampaně a po celé zemi šířily svá poselství. Boris Johnson vystoupil v ranním televizním pořadu a pak se vydal na londýnský rybí trh Billingsgate. Cameron hovořil v hlavním ranním rozhlasovém pořadu stanice BBC Today. Žádná nová témata ale kampaně nepřinesly a podle mnohých voličů za celou dobu nedokázaly dát přesvědčivé argumenty proč zůstat, či odejít.

Zastánci členství v Unii zdůrazňovali očekávané negativní ekonomické dopady brexitu, zatímco stoupenci brexitu tvrdili, že druhá strana nemá recept na omezení přistěhovalectví, především z EU a z postkomunistických zemí. Řada Britů je pro brexit, protože jsou přesvědčeni, že jim lidé z východní Evropy berou práci, zatěžují veřejné služby a rostou kvůli nim ceny bydlení.

Cameron hraje o politické přežití

Pokud by zvítězil brexit, předpokládá se, že by poměrně rychle musel odstoupit premiér Cameron, který celé referendum kvůli sporům ve vlastní straně vyhlásil. Řekl sice, že to nemá v úmyslu, všeobecně se ale předpokládá, že by se dlouho neudržel.

Pokud by Británie v EU zůstala, ale s jen velmi těsným výsledkem, byla by jeho pozice také vratká. Za takových okolností ho budou euroskeptičtí toryové tlačit k dalším požadavkům na Brusel, řekl britský politolog Simon Hix. „Nebude to vyřešeno a to bude destabilizující pro Evropu i pro Británii“. 

Referendum netrpělivě očekává i Brusel a ostatní členské země. Unie prochází těžkým obdobím i bez brexitu a odchod Británie by mohl hrozit její postupnou dezintegrací. Ale ani pro Británii by nebyl brexit bez rizika, protože by mohlo opět usilovat o samostatnost Skotsko. Otázkou také je, zda by vznikla hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou a zda by to neohrozilo křehký klid v Ulsteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 2 hhodinami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 4 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...