Manžel zavražděné poslankyně Coxové: Jo zemřela kvůli svým politickým postojům

Vpředvečer referenda o vystoupení z Evropské unie rezonuje ve Velké Británii stále intenzivně vražda labouristické poslankyně Jo Coxové, jež byla pro setrvání země v „osmadvacítce“. „Byla političkou, jež zastávala jasné postoje, a věřím, že právě kvůli nim byla zabita,“ uvedl pro BBC její manžel Brendan. Nedožité 42. narozeniny Coxové si odpoledne připomenou obyvatelé Londýna a dalších britských i světových měst.

Podle Brendana Coxe sledovala jeho žena s obavami polarizaci britské společnosti, a to zejména souvislosti s blížícím se hlasováním. „Referendum vytvořilo tuto vyhrocenou atmosféru, která tu už ale existovala předtím. Jo trápil tón veřejné debaty, že v ní byly rozdmýchávány vášně a nenávist, protože se vždy snažila respektovat odlišné názory,“ zdůraznil Cox v emotivním interview pro BBC.

Jak dále uvedl, jeho manželku znepokojoval směr současného politického dění - konkrétně to, jak politika čím dál tím více rozděluje lidi a hraje na jejich nejtemnější stránky, místo aby apelovala na jejich nejlepší instinkty. „To je něco, co se děje posledních několik let a myslím, že ne pouze ve Velké Británii, ale že se jedná o celosvětový trend. Tak to Jo vnímala a pravidelně jsme se na toto téma spolu bavili,“ dodal.

Nechci, aby jí lidé připisovali názory, které neměla. Ale určitě chci pokračovat v boji za její odkaz, postoje a politické přesvědčení, které ztělesňovala.
Brendan Cox
manžel zavražděné labouristické poslankyně

Cox zároveň poděkoval veřejnosti za projevy sounáležitosti i za „obrovskou štědrost“, kterou podle něho projevila darováním více jak jednoho milionu britských liber v rámci sbírky, jejíž výtěžek bude předán třem nadacím, se kterými poslankyně za volební obvod Batley a Spen dlouhodobě spolupracovala. „Tyto peníze změní životy lidí v Sýrii, Batley a ve Velké Británii,“ napsal v pondělí Cox na svém twitterovém účtu. 

Fotografie manželů Coxových
Zdroj: Phil Noble/Reuters

Narozeniny Coxové si připomenou lidé po celém světě

Středa 22. června je dnem, kdy by Coxová bývala oslavila 42. narozeniny. K její poctě se proto v odpoledních hodinách uskuteční vzpomínková akce v centru Londýna na Trafalgar Square. Podle Tima Dixona, jednoho z nejbližších přátel britské političky, proběhnou podobná pietní shromáždění i v Bruselu, Oslo, Bejrútu či Buenos Aires. Jak doplnila BBC, další se budou konat také v New Yorku a Paříži.

„Jo symbolizovala touhu lidí sejít se a vyjádřit se v tom smyslu, že láska stojí nad nenávistí a naděje nad strachem. A myslím, že tohle její poselství zasáhlo nejen britská srdce,“ podotknul Dixon. 

Coxová podlehla v pátek vážným zraněním, která jí způsobil 52letý muž v jejím volebním okrsku v severoanglickém Birstallu poblíž Leedsu. Nejprve po ní třikrát vystřelil a pak jí zasadil několik ran nožem. Z vraždy byl obviněn Thomas Mair, který sám sebe označil za „politického aktivistu“.

Na politické souvislosti násilného činu ukazují i svědectví, podle nichž útočník křičel Britain First (Británie především), což je mimo jiné označení krajně pravicového uskupení usilujícího o odchod Británie z EU. Představitelé hnutí se od vraždy distancovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 27 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 30 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...