V Británii skončila volba nového premiéra. Jeho úkolem bude hlavně dokončit brexit

V Británii v pondělí odpoledne po více než měsíci skončil proces výběru nového předsedy vládní Konzervativní strany, který se automaticky stane premiérem. Jeho jméno se veřejnost dozví v úterý ráno, funkci převezme ve středu. Nástupce Theresy Mayové, která na počátku června v čele strany skončila kvůli neúspěchu své brexitové strategie, se stane buď ministr zahraničí Jeremy Hunt, nebo jeho předchůdce ve funkci Boris Johnson.

Za favorita klání je od počátku považován bývalý londýnský starosta Johnson, který byl jednou z hlavních tváří kampaně za brexit před referendem v roce 2016. Mezi ním a Huntem vybíralo prostřednictvím korespondenčního hlasování v uplynulých týdnech budoucího šéfa strany a předsedu vlády asi 160 tisíc řadových straníků.

Server The Idependent upozornil, že o příštím britském premiérovi tak vlastně rozhodovalo pouhých 0,34 procenta oprávněných voličů.

Nový předseda Konzervativní strany se ve středu ujme i funkce předsedy vlády. Dosavadní premiérka Theresa Mayová se ještě zúčastní svých posledních parlamentních interpelací a následně podá v Buckinghamském paláci do rukou královny Alžběty II. demisi. Panovnice vzápětí pověří sestavením vlády vítěze současného klání, který začne vybírat členy kabinetu.

Tři demise

Ten se pravděpodobně obmění. Už tři ministři totiž ohlásili, že nechtějí být ve vládě vedené Johnsonem. Jedním z nich je ministr financí Philip Hammond, který své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tak učiní dříve, než ho podle něj odvolá pravděpodobný příští premiér. Hammond nesouhlasí s odchodem své země z Evropské unie bez dohody, což Johnson nevylučuje. 

Očekává se, že nový premiér ve středu pronese první projev ve funkci a večer oznámí první jména některých nových členů kabinetu. Od čtvrtka budou mít poslanci Dolní sněmovny letní přestávku a do svých lavic se vrátí až 3. září. 

Brexitový pat

Hlavním úkolem nového premiéra bude najít řešení patové situace, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Johnson i Hunt chtějí znovu zahájit jednání o brexitové dohodě s Unií. Spekuluje se o tom, že by nový premiér mohl v pátek odletět do Bruselu ve snaze restartovat rozhovory. Brusel to však odmítá. 

Oba uchazeči o post britského premiéra navíc minulý týden odmítli takzvanou irskou pojistku, jejímž cílem je zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem. EU v minulosti opakovaně uvedla, že na dojednané pojistce trvá. Obává se, že pokud se na hranici objeví celníci, vypukne násilí mezi katolickými republikány a anglikánskými unionisty.

Kandidáti na post lídra vládní strany se liší především v pohledu na odchod země z EU bez dohody. Oba jej považují za krajní scénář, po kterém by sáhli v případě ztroskotání jednání s Bruselem, Johnson nicméně tvrdí, že není třeba mít z neřízeného odchodu z EU přehnané obavy, a mírní strach z jeho negativních dopadů.

„Boris Johnson si je dlouhodobě vědom toho, že vystoupit bez dohody by pro Británii bylo poškozující. Zdůrazňuje, že Británie zejména potřebuje přechodné období, aby v době, kdy bude jednat o dlouhodobé obchodní dohodě, byla krytá nějakým ustanovením, zejména o nulových clech a bariérách pro obchod. Aby to období, kdy se bude jednat, bylo překlenuto dobou, kdy britský byznys nebude zcela odstřihnut od Evropské unie,“ uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.

12 minut
Konzervativci vybírají nového lídra
Zdroj: ČT24

Odstoupil náměstek ministra zahraničí

Ještě před výměnou předsedy vlády rezignoval náměstek ministra zahraničí Alan Duncan. Ten je považován za stoupence setrvání Británie v EU a proti Johnsonovi vznesl výhrady kvůli případu bývalého britského velvyslance v USA Kima Darrocha. Johnson ho podle něj nepodpořil, a přispěl tak k jeho odchodu z funkce. Uniklé velvyslancovy depeše se vyjadřovaly nelichotivě o současné americké administrativě a vyvolaly mezi USA a Británií spor.

The Telegraph o Duncanově rezignaci hovoří jako o první z očekávaných dvanácti. Úmysl odejít z vlády má podle deníku i ministr spravedlnosti David Gauke. Podle serveru BBC je pro něj nepřijatelný odchod Británie z EU bez dohody, což Johnson nevyloučil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 18 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...