V Británii panuje chaos. Evropa se tam ale lidem nikdy nehodila do krámu, říká architektka Eva Jiřičná

11 minut
Eva Jiřičná: V Británii panuje před brexitem chaos
Zdroj: ČT24

Jen několik měsíců zbývá do vystoupení Velké Británie z Evropské unie a v ostrovní zemi nikdo nic neví, nic není jasné. To je pohled světově uznávané architektky Evy Jiřičné, která v Británii dlouhodobě žije. Zároveň vnímá to, že země se nikdy zcela necítila součástí Evropy a řada lidí starší generace o Velké Británii stále přemýšlí jako o velmoci. Jestli však podle Evy Jiřičné brexitu někdo lituje, jsou to mladí lidé.

„Myslím, že problém je ten, že nikdo neví nic, a jestli někdo bude něco vědět příští týden, nebo jestli bude někdy někdo vědět něco v blízké budoucnosti, to myslím, že je ve hvězdách,“ soudí o současném stavu věcí britských proslulá architektka.

Podle ní panuje v monarchii chaos. „Já jsem padesát let v Anglii a za těch padesát let jsem něco takového nezažila. Ale to není jenom otázka, co já jsem zažila. Jsou Angličani, kteří tam prožili ještě delší dobu, je jim o trošku víc než mně, a ti to taky nezažili,“ dodává.

Podle ní je klíčové, že Velká Británie se nikdy necítila stoprocentní součástí Evropy. Překvapení bylo i to, když si tam lidé před čtyřiceti lety odhlasovali vstup do Evropské unie, to prý nikdo nečekal.

„Někteří Angličané mají pořád ještě pocit, že jsou velmocí, a to se asi nezmění, než ta generace zmizí ze života Angličanů. Pak jsou ti druzí, kteří mají pocit, že jsou něco trošku jiného, poněvadž jsou přeci jenom odděleni tím kouskem vody a je to ostrov a Evropu vždycky považovali za něco, co se jim moc nehodí do krámu,“ přiblížila v Událostech, komentářích Eva Jiřičná.

Zdůraznila, že tento postoj se netýká mladé generace. Sama podle svých slov strávila mnoho let učením a má za to, že 90 procent studentů je z brexitu a jeho nadcházejících důsledků nešťastných. Také soudí, že hlasy těch, kteří se v referendu přiklonili k vystoupení z EU, nebyly ve většině případů nijak promyšlené. A veřejné osobnosti, které za brexit bojovaly, mají podle ní nyní velice malou podporu – mimo jiné premiérka Theresa Mayová.

„Je to rozhodně velice schopná inteligentní žena, která, myslím, že se trochu přecenila, a to je v politice velice důležitý bod. Protože ona si skutečně myslela, měla zřejmě pocit, že v situaci, do které se dostala, je ta, která toho víc ví, než všichni ostatní kolem ní,“ soudí o britské premiérce Eva Jiřičná. Podle ní si první žena britské vlády ukousla příliš velké sousto.

Budoucnosti po brexitu se ale architektka Jiřičná nechce obávat. „Víte, já jsem životní optimista. Jsem v Anglii padesát let. Domnívám se, že nějakým způsobem se Anglie zase vzmůže a ti, kteří to opravdu myslí dobře a mají jakési vlastenecké cítění, tak že se nějakým způsobem vzchopí a zase se postaví na nohy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Právě teď

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 11 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 59 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami
Načítání...