Útoky muslimů, útlak menšin a zákon o rouhačství. V kdysi klidné Indonésii se mobilizují radikálové

V Indonésii jako v jednom z demokratických ostrovů v muslimském světě v poslední době přibývá nejen nábožensky motivovaných útoků, ale i obvinění z rouhačství, za nimiž stojí radikální islamistické skupiny. Jejich terčem se stala hlavně bohatá čínská menšina. Radikální hnutí se zformovala po pádu autoritářského režimu před dvaceti lety a nyní mluví o zavádění práva šaría. V politice se zatím radikálům nedaří, dokážou ale zmobilizovat veřejnost, varují experti. Konzervativci navíc posilují i v rámci umírněných muslimských organizací.

„Do Indonésie jsem poprvé přijel před pětadvaceti lety a s tímto odstupem vidím, jak islám, byť stále v naprosté většině umírněný, hraje v zemi stále viditelnější roli. Při pohledu na pětadvacet let staré fotografie svých známých vidím dříve nábožensky vlažné dívky, které dnes nosí šátek a chystají se na cestu do Mekky,“ říká publicista a novinář Pavel Zvolánek.

Indonésii šokovaly nedávné útoky na kostely na ostrově Jáva, které spáchaly celé sebevražedné rodiny včetně dětí. Nejmladšímu z atentátníků bylo pouhých sedm let. Zemřelo 26 lidí včetně třinácti útočníků.

Radikály držel na uzdě až do konce 90. let autoritář Suharto

Shodou okolností tento měsíc uplynulo dvacet let od pádu bývalého indonéského diktátora Suharta, který zde po třicet let vládnul pevnou rukou, kterou držel na uzdě radikální islám i případné teroristy. „Dařilo se mu to přesto, že se za jeho vlády odehrával konflikt v Acehu, jediné provincii v Indonésii s uplatňovaným právem šaría, a radikálové provedli bombový útok na obří buddhistickou svatyni Borobudur,“ vysvětluje Zvolánek.

„V uvolněné a chaotické postsuhartovské atmosféře došlo ke konfliktům mezi křesťany a muslimy na Molukách, nejhoršímu teroristickému útoku na turisty v dějinách země – bombovému útoku na Bali v roce 2002 i k návratu některých radikálů žijících v suhartovské době v zahraničí,“ upozorňuje novinář.

Po krvavých útocích na Bali, které spáchali ozbrojenci napojení na Al-Káidu, reagovaly indonéské úřady tvrdě – nejméně 800 militantů uvěznily, další stovku rovnou zabily. Spustily také speciální program, který měl bývalé radikály začlenit do společnosti a zabránit šíření extremismu. Tato kampaň ale příliš nezabrala.

V posledních letech se v Indonésii množí útoky radikálních skupin napojených na teroristy z Islámského státu (IS). V lednu 2016 zemřeli při střelbě a sérii výbuchů v Jakartě čtyři civilisté. Atentátníci měli patřit k militantní skupině Jemaah Ansharut Daulah (JAD), jež dříve slíbila věrnost IS – stejně jako asi tři desítky dalších skupin. Centrum, kde je zadržován vůdce JAD kvůli obvinění z podněcování k terorismu, přitom analytici označují za hnízdiště ozbrojenců hlásících se k IS.

IS se snaží verbovat nové členy napříč celou jihovýchodní Asií, kde chce vytvořit jakousi oficiální provincii. Indonéský generál a bývalý náčelník generálního štábu Gatot Nurmantyo přitom už loni varoval, že IS působí takřka ve všech indonéských provinciích. Nová generace džihádistů jsou buď Indonésané, které ovlivnil IS přes internet, nebo jde o stoupence předchozích radikálních hnutí, ovšem s téměř nulovými vazbami na starší generaci radikálů, uvádí BBC s tím, že původní hnutí se rozdělila na menší skupiny, aby tak lépe unikla policii.

Z Indonésie odešlo asi dva tisíce lidí, kteří se přidali k IS v Sýrii. Mezi džihádisty si sice nezískali přílišné uznání, ale z této skupiny se mohou rekrutovat potenciální teroristé. Podle průzkumů 95 procent obyvatel (Indonésie) odmítá IS.
Pavel Zvolánek
publicista, novinář

„Rozvoj internetu umožnuje rychlejší šíření radikální ideologie, napojení na zahraniční skupiny a získání potřebných znalostí k provedení teroristických útoků. Podle odhadů indonéských odborníků dnes stačí k přípravě teroristického útoku necelý rok, pětkrát kratší doba než v době po pádu Suharta. Radikální ideologie se pak šíří v uzavřených skupinách, tak jako tomu bylo v Surabáji, kde proběhly zmíněné nedávné útoky. Jestliže na Bali v roce 2002 poprvé v Indonésii udeřil sebevražedný útočník, v Surabáji se poprvé do této teroristické akce zapojila celá rodina,“ říká Zvolánek.

Modlitby během ramadánu v Jakartě
Zdroj: Willy Kurniawan/Reuters

Náboženské menšiny jsou takřka bez právní ochrany, říká expert

S radikalizací islámu souvisí rostoucí intolerance vůči náboženským menšinám, které trpí nízkým stupněm právní ochrany, upozorňuje indonésista Tomáš Petrů z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. „Tato situace se prohloubila během vlády bývalého prezidenta Susila Bambanga Yudhoyona (2004–2014), který v mnohém islámským radikálům ustupoval a během jehož vlády byly vydány některé velmi kontroverzní zákony či dekrety, které nemuslimským menšinám uškodily,“ tvrdí expert.

„Radikálové, které toleroval režim prezidenta Yudhoyona, se ovšem většinou neuchylovali přímo k teroristickým útokům, spíše bránili stavbě křesťanských kostelů, vyhrožovali majitelům zábavních podniků nebo se soustředili na vyhánění příslušníků sekty Ahmadíja (od tradičního islámu odchýlené mesianistické hnutí, které vzniklo v 80. letech 19. století v indickém Paňdžábu – pozn. red.),“ říká Petrů.

Nebezpečný je podle něj také zákon o rouhačství z roku 1965, který současná vláda odmítla zrušit, nebo alespoň upravit. Indonésie zakazuje rouhačství konkrétně článkem 159 trestního zákoníku, který navrhl Suhartův předchůdce Sukarno a Suharto jej následně implementoval prostřednictvím dekretu. Legislativa zakazuje cílené, veřejné projevy nepřátelství, nenávisti či pohrdání náboženstvím, které trestá až pěti roky za mřížemi.

Zákon usnadňuje zločiny páchané jednou náboženskou skupinou proti druhé, protože dotyční se ospravedlňují právě bojem proti nenávisti, herezi či přímo rouhačství - a úřady pak pachatele často ani neženou k odpovědnosti.

Indonésie – demografie
Zdroj: Businessinfo.cz

Americký web The Huffington Post varuje zejména před sílícím populismem v Indonésii. Na rozdíl od Evropy, kde je spojován většinou s nacionalismem, jde indonéský populismus ruku v ruce právě se sílícím radikálním islámem, ekonomickým nacionalismem a protičínskými náladami.

Radikálně smýšlející muslimové působí v indonéských muslimských organizacích, politických stranách, na univerzitách i v médiích, píše Huffington Post. Islámský populismus posiluje i nerovnost ve společnosti. Zatímco většinoví muslimové patří často do nízkopříjmové kategorie, nejbohatší jsou právě etničtí Číňané. 

Právo šaría v centru pozornosti

Po pádu Suharta se vyrojila celá řada konzervativních muslimských skupin – v roce 2000 to byla Indonéská rada mudžahedínů, o dva roky později Strana spravedlnosti a prosperity (PKS). „Mezi politickými stranami má nejvíce islamistickou agendu. Za předchozího prezidenta byla i součástí vládní koalice, což vysvětluje výše uvedené antipluralistické zákony. Za posledními útoky na kostely a policejní stanici v Surabáji ale stojí momentálně nejnebezpečnější uskupení v Indonésii, Jemaah Ansharut Daulah, které je napojeno na centrálu IS a přijímá od ní pokyny,“ podotkl Petrů.

Indonésie – ekonomika
Zdroj: Businessinfo.cz

Značný vliv má v současné době militantní Fronta obránců islámu (FPI), která vznikla už v roce 1998, má asi 200 tisíc členů a stejně jako výše uvedené skupiny prosazuje zavedení islámského práva šaría. 

Příznivci souzeného guvernéra Jakarty zvaného Ahok
Zdroj: ČTK/AP/Dita Alangkara

„FPI se podařilo loni v listopadu zmobilizovat na 400 tisíc demonstrantů, kteří si de facto vynutili odsouzení tehdejšího guvernéra Jakarty Basuki Tjahaja Purnama (křesťana a etnického Číňana - pozn. red.), známého jako Akok, za údajnou urážku islámu (citoval verš z Koránu ohledně volby nemuslimských lídrů pozn. red.) a napomohli zvolení více proislámského guvernéra, Aniese Baswedana. A FPI stále využívají zákona o rouhačství k perzekuci svých kritiků,“ okomentoval situaci Petrů.

„Islámská karta není úplnou novinkou. Byla použita například proti bývalé prezidentce Megawati Sukarnoputri – žena nemůže být prezidentkou. Nepochybně bude vytažena i příští rok během prezidentských voleb,“ je přesvědčen Zvolánek.

Pokud jde o politiku, populistická – radikálně islámská – hnutí ale zatím nedokázala Indonésany přesvědčit. „Radikální skupiny jako takové širší podporu nemají, například po posledním útoku v Surabaji příbuzní teroristů odmítli převzít jejich těla a pohřbít je. Teroristické útoky se nevyhýbají ani muslimům, například na Bali se nachází tzv. Vesnice vdov, odkud pocházelo několik muslimských taxikářů, kteří se v roce 2002 nacházeli v epicentru teroristického útoku,“ připomněl Zvolánek.

Konzervativci posilují i v rámci umírněných organizací

Prezident Joko Widodo a jeho administrativa se snaží proti radikálům bojovat. Zákon z roku 2017 například zakazuje muslimské organizace porušující základní principy indonéského státu. Skončila tak například skupina Hizbut Tahrir, která požadovala návrat chalífátu. Prezident se snaží zároveň vytvořit alianci s umírněnými muslimskými organizacemi, jako je sunnitská Nahdlatul Ulama (NU).

Ta tvrdí, že má po celém světě 50 milionů příznivců. NU hlásá, že islám je ve skutečnosti tolerantní, mírumilovný a nejde ruku v ruce s džihádem, tedy válkou proti nevěřícím. Zástupci NU mají dobré jméno i v zahraničí, kde se její zástupci účastní různých konferencí, muslimských summitů i kampaní proti extremismu.

Konzervativismus ale sílí i mezi členy NU. „Ahokova aféra byla obrovským budíčkem. Trpíme to už deset let, necháváme zastánce tvrdé linie, aby rozhodovali o sociálních otázkách, dokonce i páchat násilí. NU bude čelit do budoucna nemalým výzvám,“ upozornila sociální aktivistka z NU Alissa Wahidová, dcera indonéského exprezidenta Abdurrahmana Wahida, kterou cituje Foreign Policy.

NU se dlouhodobě snaží omezit vliv Saúdské Arábie, která investovala od roku 1980 miliardy dolarů do šíření salafistického islámu v této jihoasijské zemi. Ozývají se ale hlasy, že už nějakou dobu neplní svůj původní cíl. „NU není dobrý vojákem v této bitvě proti salafismu. Jsou tu konzervativní instinkty, jediný rozdíl spočívá v tom, že (členové NU) nesouhlasí s násilím,“ cituje Foreign Policy názor spoluzakladatele Liberální islámské sítě Ulila Abshara-Abdallu.

„Saúdská Arábie podporuje významně různé islámské školy, z jejich peněz se postavila asi stovka škol a 150 mešit, stavba mešit je však financována zejména z domácích zdrojů. Nedávno jsem projížděl po ostrově Sulawesi a v jeho jižní části se téměř v každé vesnici nachází nová velká mešita,“ konstatoval Zvolánek.

Petrů upozornil, že Saúdi financují třeba islámskou školu LIPIA v Jakartě, která je de facto jakartskou pobočkou rijádské Islámské univerzity imáma Muhammada ibn Saúda a která vychovává své studenty v duchu wahhábismu. „Co se týká výstavby nových mešit a financování kazatelů, předpokládá se, že finanční toky tímto směrem jsou realizovány prostřednictvím islámských nadací,“ uvedl indonésista.

Umírněný islám má potíže od Malajsie po Turecko

Indonésie není jedinou muslimskou zemí, kde má umírněný islám v posledních letech problémy – konzervativní proudy sílí také v Malajsii nebo Bangladéši, ale i v Turecku, kde utužuje v posledních letech moc autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle expertů má ale Indonésie výhodu v tom, že demokracie tu stále funguje – tudíž i diskuse o modernizaci či náboženských otázkách. „Indonésie je skutečně jednou z mála fungujících demokracií jak v muslimském světě, tak v rámci regionu jihovýchodní Asie,“ zdůrazňuje Petrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 23 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 34 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...