Čtvrteční série útoků v indonéské metropoli Jakartě byla patrně projevem domácích teroristů, kteří na sebe chtěli upozornit lídry Islámského státu a do budoucna získat například materiální a peněžní podporu. Ve vysílání ČT24 to uvedl odborník na Indonésii Tomáš Petrů. Jde podle něj o projev sílícího radikalismu, který předchozí vlády mnohem razantněji potíraly.
Indonésista: Teroristé v Jakartě chtějí získat body u centrály IS – a třeba i peníze
V rušné obchodní a administrativní čtvrti došlo k výbuchům na několika místech. Pětice útočníků zemřela – o život ale připravila také jednoho policistu a občana Kanady. Zranění utrpělo 19 lidí, mezi nimi taktéž policisté a cizinci.
K útokům se oficiálně přihlásil Islámský stát, podle experta Petrů ale zřejmě nešlo o atentátníky, kteří by dorazili přímo ze zahraničí. „Islámský stát má pravděpodobně v plánu další akce na jiných místech, na druhou stranu toto je projev domácího terorismu, kdy chtěli dát o sobě vědět a získat body, případně finanční podporu,“ uvedl indonésista.
Země má s teroristickými útoky mnoho zkušeností, a to zejména od konce 90. let. Právě tehdy totiž skončila autoritativní vláda prezidenta Suharta. Jeho režim vyhlásil příklon k Západu, zároveň ale účinně potíral veškeré kritiky a odpůrce – včetně islámských fundamentalistů. Oběti jeho režimu se počítaly na statisíce.
Po politickém pádu Suharta se radikálové začali mstít. Následovaly útoky na jakartskou burzu, ambasády západních států či hotely. Místní odnož Al-Káidy, hnutí Džamá Islamíja (Muslimské společenství), za sebou zanechalo 200 obětí při teroristických útocích na Bali v roce 2002, další o tři roky později. Poslední větší útok přišel v roce 2009.
„Od té doby byl relativní klid, a to především díky tomu, že indonéská policie a její protiteroristická jednotka Densus 88 efektivně likvidovaly zázemí radikálů,“ připomíná Petrů. V posledních měsících ale varování ze strany bezpečnostních úřadů přibývala.
Indonésie má největší muslimskou populaci na světě, kolem 85 procent lidí se zde hlásí k islámu. Ten přitom není oficiálním státním náboženstvím, nicméně je silně protěžován na úkor jiných. Přímou podporu radikálnímu hnutí Islámský stát projevilo 500 až 700 lidí, na které se indonéská vláda nyní zaměřuje.
„Mezi většinovou populací není podpora IS vysoká. Nicméně v jednom nedávném výzkumu jsem četl, že každý třináctý středoškolák projevil podporu Islámskému státu. Roli zde jistě hrají sociální podmínky a původ konkrétních studentů, na druhou stranu každé promile není v ohromné populaci Indonésanů tak úplně zanedbatelné,“ dodal Petrů.